PhotoHint 4: Hloubka ostrosti

Praktické využití malé nebo velké hloubky ostrosti je možné, ba přímo žádoucí v různých oblastech fotografie. Třeba u portrétu v exteriéru můžeme volbou malé hloubky ostrosti eliminovat rušivé pozadí. Nebo využít obrysově výrazné rozostřené pozadí jako výrazný kompoziční prvek. V souvislosti s estetickou kvalitou neostrosti v obraze se často mluví o termínu „bokeh“. Je v podstatě subjektivní, závislý na technické konstrukci objektivu a počtu lamel irisové clony. Čím větší počet, tím obvykle lépe.

V portrétní fotografii v exteriéru může ovšem nastat i potřeba velké hloubky ostrosti. Typickým příkladem jsou památkové portrétní fotografie z různých míst, kde kromě portrétovaného v popředí potřebujeme mít ostré i budovy nebo kopce charakterizující danou lokalitu v pozadí. Maximální hloubka ostrosti je u živé fotografie vždy limitována množstvím světla v dané lokalitě. Přesněji řečeno, pokud použijete vysoké clonové číslo, objektivem projde méně světla a budete muset prodloužit dobu expozice (princip reciprocity času a clony). Pro zjednodušení opomíjím možnost zvýšení citlivosti, která ale stejně vede ke zvýšení nežádoucího šumu. Prodloužení expozice-času ale má u živé fotografie vzhledem k možnému pohybu portrétovaných své limity. Rychlost pohybu je vždy individuální, ale orientačně můžete používat princip obrácené hodnoty ohniskové vzdálenosti objektivu. Třeba u základního objektivu s ohniskovou vzdáleností 50 mm to bude 1/50 sekundy.

V krajinářské fotografii většinou volíme velké hloubky ostrosti. Jednak chceme mít obvykle ostré jak popředí, tak pozadí. A po stránce technické nejsme limitováni pohybem krajiny (výjimka=vítr) a rozmazání krajiny vlivem pohybu fotoaparátu můžeme vyřešit stativem.

Využitelná je i malá hloubka ostrosti. Většinou ostrého popředí a tvarově výrazného pozadí, které je i po rozostření poznatelné a kompozičně významné. Anebo pouze rozostřením pozadí eliminujeme rušivé pozadí.

U produktové a reklamní fotografie podobně jako u výše zmíněných oblastí závisí na záměru autora. V zásadě by se ale dalo říct, že u technicky orientované produktové fotografie se vždy volí vysoká hloubka ostrosti, aby byl objekt ostrý v celé hloubce a informace o něm byla úplná.

U reklamních, dekorativních a efektových fotografií produktů fotografové naopak často volí malou hloubku ostrosti, která jim umožňuje intenzivnější emotivní účinek a větší stylizaci.