Čím fotografovat krajinu

Fotografování krajiny je jednou z nejpopulárnějších fotografických disciplin. Krajina se mění, ale neutíká. Proto se v této disciplině chyby moc netolerují. Přečtěte si zkušenosti a doporučení Andreje Macenauera s jakým vybavením na krajinu vyrazit. Jsou to rady pro fotoamatéry, kteří pracují s kinofilmovými přístroji.

Fotografování krajiny je nejrozšířenějším celosvětovým fotografickým tématem. V případě, že chcete v tomto oboru vyniknout, musíte být lepší, než ostatních 150 milionů. Fotografování krajiny není fotografováním momentek. Proto, když se chcete snímkem pochlubit, musí být skutečně perfektní, jak po stránce technické, tak i kompozice.
Fotografovat krajinu znamená čekat na vhodné světlo a dokonale znát místo.

Mám chalupu na Šumavě a zde již taková místa mám. Jejich sbírku se snažím rozšiřovat. Tady vím, ve kterých místech vychází nebo naopak zapadá slunce, kde je kámen nebo strom vhodný do popředí. Sleduji počasí. Přesto často přijdu na místo a je to k ničemu a nebo naopak, když to nečekám, získám skvělý záběr.

Ty zázračné chvilky nikdy netrvají dlouho. Zajímavé snímky lze získat za mlhy, zejména, když nad mlhou je jasná obloha nebo po dešti. Jemné vodní kapičky rozptylují světlo. V případě, že mezi mraky vykoukne slunce jako bodový zdroj, je možné fotografovat světelné pruhy vznikající rozptylem světla na mikroskopických kapičkách vody – Tyndallův jev.

Fotoaparát

Neustále se zlepšuje kvalita filmů. Současné jemnozrnné emulze umožňují dokonale vykreslit detaily krajiny i v kinofilmovém formátu. S tímto formátem, zejména když používáme např. inverzní Fuji Velvia ISO 50 vystačíme v 95% případů.

Krajinu často fotografujeme v extrémních podmínkách: za deště, mrazu atd.. V případě nejběžnějších kinofilmových přístrojů není z hlediska spolehlivosti rozhodující, zda máme elektronické či manuální tělo.

Manuální těla nevynikají nějakou superspolehlivostí. Velmi dobrý je Nikon FM2, Leica je kategorie sama o sobě.
Nevýhodou elektronických těl je spotřeba baterií a fakt, že když jsou baterie vybité, fotoaparát můžete zahodit. Na druhou stranu vynikající měřící systémy umožňující zónové i bodové měření. Ani systémové blesky nejsou pro krajinářskou fotografii k zahození.

Pouze v případech, že potřebujeme snímky pro velkoformátové publikace, či nástěnné kalendáře, je vhodný střední či velký formát. Z hlediska mobility přístroje, vybavení a ceny fotografií je nejrozumnější fotoaparát pro formát 6×4,5 nebo 6×7 cm. Za pozornost určitě stojí Pentax 645N – středoformátová kamera s TTL měřením. Cena se základním objektivem je však 100 000 Kč. Velmi zajímavé snímky lze získat panoramatickými přístroji. Vynikající je například Hasselblad Xpan. Pro panoramatickou fotografii se konstruují i fotoaparáty s otáčejícími se objektivy.

Ještě něco ke kompaktům. Jejich nevýhodou je, že většinou nemůžeme ovlivnit expozici. Musíme používat program krajina, který ostří na nekonečno a nastavuje větší clonová čísla. Některé kompakty mají nejkratší čas jen 1/250 s. V tomto případě neberte na hory nebo k moři film vyšší citlivosti než ISO 100! Z hlediska optické kvality doporučuji používat kompakty s pevným ohniskem. Yashicou T5 se čtyřočkovým objektivem Tessar Carl Zeiss (35 mm/3,5) a kvalitním inverzním filmem lze udělat solidní dokumentaci z cesty. Tento kompakt je svou cenou a kvalitou skutečně pozoruhodný.

Objektivy

Při fotografování krajiny z hlediska ohniskové vzdálenosti uplatníme všechny typy objektivů. Širokoúhlé objektivy (28–35 mm) oceníme v horách, kde jsme často v údolí a není možný odstup od objektu. Výborné jsou i na průhledy (oknem, mezi kmeny stromů atd.).
Základní objektivy (50–70 mm) jsou výborné v mírně zvlněné krajině, kde v případě používání širokoúhlých objektivů jsou zajímavé detaily krajiny příliš daleko.

Teleobjektivy (100 a více) jsou vhodné pro potlačení perspektivy a samozřejmě pro získání detailů vzdálenějších objektů. Vzdálenější zajímavá místa si takto můžete přímo vybírat.
Společným požadavkem pro krajinářské objektivy je vysoká kresebnost (ostrá kresba detailů) a dobrý přenos kontrastu. Ideálním řešením jako náhrada za pevná ohniska je transfokátor (ZOOM). Problémem však někdy bývá kvalita.

Zejména v poslední době se v krajinářské fotografii dostávají do obliby super-širokoúhlé objektivy (17 – 20 mm). Výhodou je možnost záběrů s výraznými a relativně velkými předměty v popředí.
Důležitým doplňkem, který by se měl stát automatickou součástí objektivu je sluneční clona. Vyrábějí se pevné nebo pružné gumové. Clona brání vzniku nežádoucích reflexů a zároveň chrání objektiv.

Stativ

Kupte si pořádný stativ ! Umožní vám jít do dlouhých časů a vysokých clonových čísel. Nejlepší je určitě klasický trojnohý stativ i když zejména při vysokohorské turistice monopod může být rozumným kompromisem.

Filtry

Nejužitečnějšími filtry pro barvu jsou UV, popřípadě skylight, polarizační filtr, pro snížení kontrastů půlené šedé ND filtry. Více informací najdete v článku Filtry.

Blesk

Ideální je systémový blesk s větším směrovým číslem (40 a více), který poslouží pro dosvícení tmavého popředí. Několikanásobným zábleskem lze vysvítit i velké prostory.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Doporučujeme: Nejlepší bezzrcadlovky
Doporučujeme: Nejlepší bezzrcadlovky

Bezzrcadlovky nabídnou obrazovou kvalitu na stejné úrovni jako DSLR, umožní vyměňovat objektivy, jsou ale přitom menší a lehčí. Proč tedy (ne)chtít bezzrcadlovku a hlavně kterou?

Doporučujeme

Nejčtenější články:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace