Měřítko ve fotografii: vyhodnocení snímků

Máme za sebou první kolo „photohintů“, jejichž cílem je doplnit články fotoškol na úzké téma (nazvali jsme je photohinty, neboť čeština nemá přesný ekvivalent). První kolo na téma měřítko dopadlo velmi dobře. Fotografové pochopili, o co jde. Rozeberme si nyní některé ze zaslaných fotografií.

Máme za sebou první kolo „photohintů“, jejichž cílem je doplnit články fotoškol na úzké téma (nazvali jsme je photohinty, neboť čeština nemá přesný ekvivalent). První kolo na téma měřítko dopadlo velmi dobře. Fotografové pochopili, o co jde. Rozeberme si nyní některé ze zaslaných fotografií.

U dvou makrosnímků autor použil k vyjádření měřítka stejného způsobu. První snímek mravence na květu jabloně je vyloženě popisný snímek. Hodně lidí tady ve střední Evropě květy jabloně zná. Na snímku jsou vidět detaily květu (pestíky). Proto se zdá, že ten mravenec na snímku by tam ani nemusel být a vcelku dobře víme, o co jde. Naopak na snímku kapek na listech traviny je vyjádřit měřítko mnohem důležitější. Fotografie zde pracuje s hloubkou ostrosti, a proto ten brouček je zde mnohem důležitější a opravdu dodává snímku rozměr.

Brouk na květech Kapky rosy

Třetí mikrosnímek, nazvaný tlustice, je opět snímkem broučka na listech rostliny tlustice. Důležité je si uvědomit, že i název snímku je součástí fotografického sdělení. V tomto případě autor nazval snímek „tlustice“ podle názvu rostliny. Ta je zde díky dobré práci s hloubkou ostrosti částečně rozostřena. Hlavním motivem fotografie je ve skutečnosti brouček s dlouhými tykadly. Myslím, že by autor mohl vyhledat třeba pomocí nějakého atlasu hmyzu, jak se tento „hmyzák“ jmenuje, a pak se jeho fotografické sdělení zlepší. Možná bych ještě dodal, že znalci v oboru makrofotografie hmyzu a rostlin mohou být velmi citliví na to, jaký hmyz se objeví na jaké rostlině. Některý hmyz třeba na určitou rostlinu nikdy nesedne a může vznikat podezření z umělých manipulací, které se samozřejmě nebudou líbit.

Tlustice

Následující dva snímky patří do kategorie fotografického dokumentu. U snímků „Pes za oknom“ a „Pes přede dveřmi“ je třeba pochválit autora za to, že se evidentně snažil udělat snímky pro naše photohinty. Obě jeho fotografická sdělení jsou dobře popsána. Přestože pes zabírá jen malou část snímku, je umístěn do ohnisek zlatého řezu. Autor má patrně vztah k místům, kde pořídil snímky svého psa. Pro nezaujatého diváka ze stejné kultury jako je autor (je to česko-slovenské prostředí) působí prostředí kolem psa běžně. Zkuste převést tyto snímky do černo-bílé. Dostanou úplně jiný rozměr intimního sdělení o prostředí, ve kterém se svým psem žijete! Samozřejmě zase pro vás tyto snímky, hlavně po letech, budou mnohem cennější. Snímek může být spojen i s drobným příběhem, na který si pak při jeho prohlížení vzpomenete.

Pes za brankou Pes za oknom

Třetí kategorií, kterou jsme očekávali u snímků, jejichž cílem je vysvětlit čtenářům Fáčka pojem měřítka ve fotografii, byla samozřejmě zde velmi oblíbená krajina. Většina autorů použila stejného triku a to vyjádření měříka umístěním siluety člověka (naše rozměry známe velmi dobře) do krajiny. Snímky „Pauza u ježka“ a „Mezi ploty“ by však mohly být zároveň součásti souboru fotografií s charakterem dokumentu třeba o těch malých postavičkách, které na snímcích vytvářejí měřítko. Hlavně snímek „Mezi ploty“ je zajímavý tím, že má charakter jakéhosi černo-bílého fotogramu. Popředí sněhu je zcela bez kresby, takže by někdo mohl říci, že je ho potřeba oříznout. Linie plotu s měřítkem v podobě postavy mezi ploty leží v oblasti tzv. zlatého řezu v jedné třetině snímku. Právě na tyto oblasti se náš mozek nejvíce zaměřuje, Dobře o tom věděli již třeba dávní malíři. Pokud byste přední část ořízli, ztratíte toto umístění. Plot s člověkem bude sice zabírat po ořezu na celkové ploše snímku větší část, což zdůrazní hlavní motiv, snímek však ztratí na své zvláštnosti.

Pauza u ježka Mezi branky

Zajímavým snímkem pro nás Středoevropany jsou snímky pořízené na Islandu. Snímek roštu na smažení ryb je určitě neobvyklý. U nás by patrně rošt již dávno někdo ukradl. Rošt je měřítkem v krajině, ale zároveň i hlavním motivem fotografie.

Snaefellnes

Jako vítěznou fotografii, která podle našeho názoru nejlépe vystihla téma naší soutěže a zároveň je i fotograficky emotivni, jsme vybrali Vodopád Skogafoss. Měříko ve snímku vytvořené pomocí dvojice před masami padající vody totiž posouvá hodnotu této fotografie mnohonásobně dopředu. Hlavním motivem snímku je vodopád, nikoliv postavy, které dávají měřítko. Co je důležité, že postavy jsou v přirozené poloze vedle sebe a jejich siluety se nekříží. To by pak působilo rušivě. Nevím, zda tento snímek byl inscenovaný, ale to mne, jako diváka vůbec nezajímá a vůbec se nemusíte bát požádat vašeho kamaráda, manželku apod., aby vám na vašem snímku postáli a vytvořili tak měřítko. Jak vidíte, vašemu snímku to může hodně pomoci.

Skogafoss

Děkujeme za všechny zaslané fotografie.

Do konce března můžete stále posílat snímky k 2. PhotoHintu na téma „Fotografické zátiší – rekonstrukce zátiší“ a do konce dubna k 3. PhotoHintu na téma „Fotografické filtry a systém Cokin“.

V seriálu PhotoHintů již vyšlo:

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Taffey
    Taffey
    19.03.2010 08:55

    Je opravdu velmi přínosné, co tady děláte. Nevím sice, kolik lidí se toho účastní, ale velký přínos v tom vidím. Obzvlášť se mi líbí fotka Mezi branky, ta je opravdu precízní. Ale jednu otázečku bych, přece jen, měl. Kde vidíte, u fotky psa za brankou, nějaké jeho umístění do zlatého řezu? Víte, takové faux pas může u začínajících fotografů vyvolat velice pokřivené návyky, kterých se jen těžko bude zbavovat. Vždyť nás to tak učili ve fotoškole na FA. Já osobně vnímám umístění pejska jako naprosto nevyhovující. Není to ani ryba, ani rak. Jo, kdyby byl umístěn nad tou kovovou šprušlí branky, to by byla jiná. Ale to jen tak na okraj.

  • Michal Kubeček
    Michal Kubeček
    22.03.2010 19:28

    Nejen pes, ale také umístění plotu má ke zlatému řezu dost daleko - na pravé straně je ve čtvrtině výšky, na levé o něco níž, ale pořád nad třetinou. A to nemluvím o vysloveně zavádějící formulaci "v oblasti tzv. zlatého řezu v jedné třetině snímku". Tím ale samozřejmě nechci říct, že je ten plot umístěn špatně, naopak, takhle vypadá fotka lépe, než kdyby opravdu dělil výšku v poměru zlatého řezu.

  • Robert Kujan
    Robert Kujan
    23.03.2010 15:48

    Fotohint - to je dobrý nápad. Akorát jsem tenhle nový seriál objevil. škoda. Zrovna k prvnímu tématu bych měl úplně výbornou fotku z nedávného výletu. Ale což, zkusím příští nějaké téma. Aktuální "cokin" téma mě moc nebere. Když už filtry používám, tak maximálně jeden - obvykle přechodový, ND nebo polarizák. Kombinaci více filtrů se vyhýbám právě kvůli úbytku kvality. Ale jsem hodně zvědav na vyhodnocení. Vím, že někteří umí s filtrama zázraky :) Z fotek hodnocených zde se mi nejvíc líbí pauza u ježka - myslím, že vyhovuje zadání a narozdíl od "vítězné" skogafoss více lahodí oku. Ten vodopád mi moc neladí kompozičně. Je takový hranatý a snímek je dost těsný. Ale je fakt, že coby prezentace měřítka jako prvku ve fotografii je výborný.

  • Andrej Macenauer
    Andrej Macenauer
    Autor
    24.03.2010 08:05

    Díky moc za všechny komentáře. K tomu zlatému řezu nebo někdo to také nazývá pravidlem třetin. Souhlasím, že je to v článku nepřesné. Vysvětlím moji interpretaci. Pes určitě není přímo ve třetině ani vertikálně, ani horizontálně, ale napsal jsem to úmyslně. Pravidlo třetin si vykládám spíše jako pásma. Důležité je neumísťovat hlavní objekt na střed, pokud to tedy zase není záměr. Třetina se považuje jako jakýsi sweet spot, ale i když jste nejste přesně na třetině, pocitově to funguje a využívá se efektu, že posunem hlavního objektu z třetiny zeslabujete jeho vnímání ve prospěch okolí, které ho obklopuje. Osobně se vždy dost bojím tlouct lidem do hlavy tyhle pravidla. Hlavně v umění jsou pravidla od toho, aby se porušovala. Říká se tomu někdy styl fotografa. To je nesmírně citlivá záležitost, jak si ho udržet a nekopírovat či nejít do stereotypů pravidel..

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (4)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram