Měřítko ve fotografii: vyhodnocení snímků

Máme za sebou první kolo „photohintů“, jejichž cílem je doplnit články fotoškol na úzké téma (nazvali jsme je photohinty, neboť čeština nemá přesný ekvivalent). První kolo na téma měřítko dopadlo velmi dobře. Fotografové pochopili, o co jde. Rozeberme si nyní některé ze zaslaných fotografií.

U dvou makrosnímků autor použil k vyjádření měřítka stejného způsobu. První snímek mravence na květu jabloně je vyloženě popisný snímek. Hodně lidí tady ve střední Evropě květy jabloně zná. Na snímku jsou vidět detaily květu (pestíky). Proto se zdá, že ten mravenec na snímku by tam ani nemusel být a vcelku dobře víme, o co jde. Naopak na snímku kapek na listech traviny je vyjádřit měřítko mnohem důležitější. Fotografie zde pracuje s hloubkou ostrosti, a proto ten brouček je zde mnohem důležitější a opravdu dodává snímku rozměr.

Třetí mikrosnímek, nazvaný tlustice, je opět snímkem broučka na listech rostliny tlustice. Důležité je si uvědomit, že i název snímku je součástí fotografického sdělení. V tomto případě autor nazval snímek „tlustice“ podle názvu rostliny. Ta je zde díky dobré práci s hloubkou ostrosti částečně rozostřena. Hlavním motivem fotografie je ve skutečnosti brouček s dlouhými tykadly. Myslím, že by autor mohl vyhledat třeba pomocí nějakého atlasu hmyzu, jak se tento „hmyzák“ jmenuje, a pak se jeho fotografické sdělení zlepší. Možná bych ještě dodal, že znalci v oboru makrofotografie hmyzu a rostlin mohou být velmi citliví na to, jaký hmyz se objeví na jaké rostlině. Některý hmyz třeba na určitou rostlinu nikdy nesedne a může vznikat podezření z umělých manipulací, které se samozřejmě nebudou líbit.

Následující dva snímky patří do kategorie fotografického dokumentu. U snímků „Pes za oknom“ a „Pes přede dveřmi“ je třeba pochválit autora za to, že se evidentně snažil udělat snímky pro naše photohinty. Obě jeho fotografická sdělení jsou dobře popsána. Přestože pes zabírá jen malou část snímku, je umístěn do ohnisek zlatého řezu. Autor má patrně vztah k místům, kde pořídil snímky svého psa. Pro nezaujatého diváka ze stejné kultury jako je autor (je to česko-slovenské prostředí) působí prostředí kolem psa běžně. Zkuste převést tyto snímky do černo-bílé. Dostanou úplně jiný rozměr intimního sdělení o prostředí, ve kterém se svým psem žijete! Samozřejmě zase pro vás tyto snímky, hlavně po letech, budou mnohem cennější. Snímek může být spojen i s drobným příběhem, na který si pak při jeho prohlížení vzpomenete.

Třetí kategorií, kterou jsme očekávali u snímků, jejichž cílem je vysvětlit čtenářům Fáčka pojem měřítka ve fotografii, byla samozřejmě zde velmi oblíbená krajina. Většina autorů použila stejného triku a to vyjádření měříka umístěním siluety člověka (naše rozměry známe velmi dobře) do krajiny. Snímky „Pauza u ježka“ a „Mezi ploty“ by však mohly být zároveň součásti souboru fotografií s charakterem dokumentu třeba o těch malých postavičkách, které na snímcích vytvářejí měřítko. Hlavně snímek „Mezi ploty“ je zajímavý tím, že má charakter jakéhosi černo-bílého fotogramu. Popředí sněhu je zcela bez kresby, takže by někdo mohl říci, že je ho potřeba oříznout. Linie plotu s měřítkem v podobě postavy mezi ploty leží v oblasti tzv. zlatého řezu v jedné třetině snímku. Právě na tyto oblasti se náš mozek nejvíce zaměřuje, Dobře o tom věděli již třeba dávní malíři. Pokud byste přední část ořízli, ztratíte toto umístění. Plot s člověkem bude sice zabírat po ořezu na celkové ploše snímku větší část, což zdůrazní hlavní motiv, snímek však ztratí na své zvláštnosti.

Zajímavým snímkem pro nás Středoevropany jsou snímky pořízené na Islandu. Snímek roštu na smažení ryb je určitě neobvyklý. U nás by patrně rošt již dávno někdo ukradl. Rošt je měřítkem v krajině, ale zároveň i hlavním motivem fotografie.

Jako vítěznou fotografii, která podle našeho názoru nejlépe vystihla téma naší soutěže a zároveň je i fotograficky emotivni, jsme vybrali Vodopád Skogafoss. Měříko ve snímku vytvořené pomocí dvojice před masami padající vody totiž posouvá hodnotu této fotografie mnohonásobně dopředu. Hlavním motivem snímku je vodopád, nikoliv postavy, které dávají měřítko. Co je důležité, že postavy jsou v přirozené poloze vedle sebe a jejich siluety se nekříží. To by pak působilo rušivě. Nevím, zda tento snímek byl inscenovaný, ale to mne, jako diváka vůbec nezajímá a vůbec se nemusíte bát požádat vašeho kamaráda, manželku apod., aby vám na vašem snímku postáli a vytvořili tak měřítko. Jak vidíte, vašemu snímku to může hodně pomoci.

Děkujeme za všechny zaslané fotografie.

Do konce března můžete stále posílat snímky k 2. PhotoHintu na téma „Fotografické zátiší – rekonstrukce zátiší“ a do konce dubna k 3. PhotoHintu na téma „Fotografické filtry a systém Cokin“.

V seriálu PhotoHintů již vyšlo:

• březen 2010: „Fotografické filtry a systém Cokin“
• únor 2010: „Fotografické zátiší“
• leden 2010: „Měřítko ve fotografii“ (vyhodnocení)