Zpracování tématu: "Okna a okénka"

Milí kolegové, vážení fotografové. Zase máme jeden měsíc pryč a já sedím u počítače, prohlížím vaše snímky a snažím se je hodnotit.

Chtěl bych předem zdůraznit, že každé takovéto hodnocení je pouze vyjádřením subjektivního, v tomto případě mého, názoru na činnost někoho jiného. Objektivně mohu u vašich fotografií určit pouze velikost, kterou bych změřil měřítkem. Nic víc. Velice rád si vždy po uveřejnění hodnocení pročítám vaše komentáře, ze kterých je patrné, že moje snažení takto, tedy jako subjektivní, berete a chápete. Dalším aspektem, kterého se vždy držím, je to, že u zaslaných prací nechci znát autora. Tím je dána plná anonymita hodnocení.

Teď již půjdeme k věci. Podle mimořádně velkého množství fotografií lze usuzovat, že toto téma vás zaujalo. Dostával jsem velice zdařilé práce a dokonce můžu říci, že tentokrát mezi nimi nebyly vůbec žádné „propadáky“. Nic co bych mohl (i když to dělám nerad) nějak zásadně kritizovat. Samozřejmě, že hodnotit pouze dobré a kvalitní fotky je příjemné, i když obtížnější. Doufám, že stejný úspěch u vás bude mít i téma na červen: „Rychlost“.

Za vaše snažení jsme ve spolupráci s Centrem FotoŠkoda připravili malou odměnu pro autora vybrané fotografie. Tentokrát ji získal Tomáš Vimmr za fotografi „Snídaně u okna“.

Pro opravdu mimořádně velké množství zaslaných snímků jsem je musel rozdělit na několik podskupin, které jsem pracovně pojmenoval na „1 – pohled z okna“, „2 – pohled do okna“, „3 – pohled na okna“ a konečně „4 – pohledy různé“, kam patří taková díla, jež jsem nebyl schopen jinam zařadit. Podle těchto skupin vám zde budu některé fotografie prezentovat.

Tedy první skupina – pohledy z okna:

Snídaně u okna

Čtyři fotografie, každá jiná, ale sjednocuje je to, že jsou vždy pohledem z okna. Pokaždé z nějakého jiného a pokaždé na něco jiného. První snímek u nás vyvolává pocity melancholie, zasněnosti i určité staromilnosti. V šedé stupnici prezentovaný pohled jakoby zamlženým oknem do krajiny je emotivní snímek navozující určitou atmosféru. Podle mého názoru uměle vytvořená „vinětace“ objektivu a lehká neostrost dělá fotografii mnohem starší, téměř z 19. století. Další snímek je naopak velice moderně pojatý průhled na fotografovanou postavu, zajímavě a určitě jen pro tuto příležitost připravenou. Centrální kompozice přivádí v tomto případě pozornost k hlavnímu motivu a monochromatické popředí zdůrazněné svislými liniemi společně s tonálně odlišným pozadím umocňují prostorovost. Třetí fotografie vyjadřuje dramatický pohled z okna automobilu a evokuje pocit téměř zběsilé noční jízdy. Velice expresivní pozadí vyvolává dojem rychlého pohybu a naproti tomu střízlivě barevně laděný interiér auta s prosvítajícími měřicími přístroji zase pocit bezpečí. Nevím, jestli autor zkoušel několik variant tohoto snímku, ale myslím si, že ruka řidiče na volantu by fotografii ještě vylepšila. Čtvrtý obrázek této minisérie je pro mne pravým opakem. Velice uklidňujícím dojmem působí fotografie dívky dívající se z okna. Jakoby v šerosvitu zakomponovaná figura s hlavou opřenou o ruku se zaujetím a možná i s určitými obavami pozoruje svět, který je pro ni zatím oddělen okenním sklem.

Je mi opravdu velice líto, že nemám dost prostoru pro komentování dalších výborných snímků. Některé z nich alespoň ukáži.

Okno V okně po osmnácté jamce

Další skupinkou jsou pohledy do okna. Ono dívat se cizím lidem do oken a ještě při tom fotografovat chce určitou dávku odvahy, trochu drzosti, pohotovosti a dobré přípravy. Je to určitý druh živé, momentní fotografie. Tady již bylo snímků méně a proto mohu být stručnější.

Zvědavec Dva za oknem Dáme si do bytu dáme si vázu...

Typická momentka, tedy fotografování lidí, kteří neví, že jsou objektem našeho zájmu. Vždy má vypovídající hodnotu. V tomto případě je zachycen starší pán se sluchátky, které asi nejsou pro tuto generaci typické. Právě pro toto spojení a pro jeho výraz se mi fotka velice líbí. Druhý snímek je již jiná situace. Děti pravděpodobně věděly o tom, že je někdo fotografuje, a proto výraz té zadní figury již není zcela bezprostřední. Přesto i tato fotografie je dobře zvládnuta a má určitý dokumentární význam. Třetí fotografie pro mne znamená, jak je vše pomíjivé, a ukazuje, co vlastně po nás může zůstat. Nevábná otlučená zeď, černý otvor místo okna a několik figurek. U momentek se na kompoziční pravidla až tak moc nehledí, přesto obě dvě fotografie nevybočují ze zažitých zvyklostí. Ten třetí snímek můžeme řadit k „nalezeným zátiším“. I tady je ten hlavní motiv v uznávané třetině obrazu, trochu mi ale vadí silně se kácející linie, jež jsou ještě zdůrazněny okapem v pravé části. Částečné vyrovnání v grafickém editoru by obrázku určitě prospělo.

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Fotograf 68
    Fotograf 68
    16.06.2009 14:18

    tentokrát se moje neujala, takže hodně špatnej článek :DD

  • Mudr Cvak
    Mudr Cvak
    16.06.2009 18:35

    Já jsem naopak s obsahem článku spokojen :-D
    Pane Šusto, děkuji Vám. Mám samozřejmě velikou radost a současně si uvědomuji i ten prvek subjektivity v hodnocení. Beru to hlavně jako povzbuzení do další práce. Článek jsem si se zájmem pročetl stejně jako všechna předchozí témata seriálu. Je to zajímavá rubrika a velmi užitečná.

  • KIV
    KIV
    19.06.2009 23:45

    Moc mě potěšilo, že byly vybrány obě moje zaslané fotky. Článek je hezky zpracovaný, roztřídění fotek takto do skupin je výborný nápad. Rubriku sleduji, články čtu pravidelně, a na nové téma i nové články se vždy těším.

  • Vladimír Leitner
    Vladimír Leitner
    20.06.2009 02:33

    Podobné aktivity velice vítám a rád se těchto akcí účastním, jelikož jde vždy o pohled odborníka, navíc nezaujatého. Potěšilo mě, že i v tomto kole moje fotka zaujala.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (4)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Články v sérii:

Další články ze série

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace