25. FotoVýstava – Jaromír Kadeřábek

Ve 25. FotoVýstavě představujeme Jaromíra Kadeřábka, úspěšného fotografa z naší FotoGalerie. Jaromírovi je 31 let, bydlí v Pardubickém kraji a věnuje se především fotografování zvířat.

Dobrý den Jaromíre, na začátek klasická otázka. Jak jste se dostal k fotografování?

Dobrý den, u mě to byla více méně náhoda, neboť já, na rozdíl od mnohých svých kolegů, jsem nikdy nevlastnil analogový fotoaparát a vyvolávání filmu mi moc neříkalo. Ale navzdory tomu jsem si jeden takový levnější koupil, spíše pro jakési zdokumentování dovolené s mojí přítelkyní (současnou manželkou), a moje výtvory se nikterak nelišily od výtvorů z pohledu běžného turisty, navíc podtržených spíše nekvalitou zařízení a prakticky nulovými znalostmi o základních souvislostech, co se focení týče. Jenomže výsledky pro mě byly natolik tristní a odpor k měnění filmů byl takový, že jsem co nejdříve, spíše tak nějak podvědomě, pokukoval po digitální technologii. Protože zapůjčený digitální přístroj od kamaráda v relativně snadno dostupné kategorii mě dvakrát moc nepřesvědčil, musel jsem zabrousit do kategorie vyšší a byl jsem rozhodnut pro kompakt od Olympusu, jenomže klesání cen zapříčinilo úplně jiný výběr a já si nakonec odnesl rozměrnější a kvalitnější kompakt Panasonic s větším rozlišením a zde mě to chytlo za srdce.

Věnujete se výhradě fotografování zvířat, jak jste se k tomu dostal?

Zde mohu vyloženě navázat na předešlou otázku. Se zakoupeným kompaktem, který jsem nosil neustále s sebou, jsem cvakal snad vše, co jsem uviděl a co mě zaujalo. Často jsem chodil na dlouhé procházky po přírodě a fotil krásy přírody, a proto setkání se zvěří bylo nevyhnutelné. Bohužel výsledky na paměťové kartě nebyly korespondující s tím, po čem jsem toužil. V té době mě doslova očarovaly snímky zvířat, které fotil pan Jiroušek v zoologických zahradách po celém světě, a zde bylo rozhodnuto, co a jak chci vlastně fotit, že to budou zvířata, a to nejen ta v zoo, ale i ta, se kterýma se lze setkat ve volné přírodě.

Je zřejmý Váš všeobecně kladný vztah ke zvířátkům. Máte nějaké doma? 

Ano máte pravdu, zvířata i rostliny mě vždycky moc zajímaly a jako kluk jsem se každoročně zúčastňoval soutěží v poznávání zvířat, rostlin i kamenů a už tehdy jsem v tomto ohledu zpracovával studie, samozřejmě s ohledem na věk, a reprezentoval tak školu. Však jsem s rodiči bydlel v rodinném domku a zhruba padesát metrů za ním začínaly lesy. Ze zvířat, kromě těch hospodářských, jsme měli kočky, které mají rodiče dodnes, a manželka měla pejska.

Fotografování zvířat ve volné přírodě musí být velmi náročné. Prozraďte nám, jaký je Váš „postup“?

Ani zde to nelze nějak zobecnit a říci, jaký postup by měl být, aby byl fotografický úspěch zaručen. Každé zvíře vyžaduje jiný přístup a na jiném místě a v jinou dobu se může každé zvíře chovat jinak. Spíše ale platí jakési obecné zásady, které lze využít. Je samozřejmostí chovat se tiše a nedevastovat pro své cíle přírodu a ohrožovat tak životy zvířat. Určitě je potřeba mít kvalitní obuv a maskovací oděv je výhodou. Na trhu jich je v dnešní době nepřeberné množství, takže se domnívám, že si vybere každý. Další nezbytnou pomůckou, bez které si to neumím představit, je maskovací síť , maskovací šátek, při delším čekaní se vyplatí mít i maskovací stan a velice dobře se mi osvědčilo i neoprénové maskování na objektiv. Dále lze využít i broďáků a plovoucího voru na vodní ptáky, či nachystání nějaké návnady, to abychom si zvíře lépe situovali do místa, kde by výsledná fotka mohla vypadat lépe. Lze použít i nahrávky hlasu zvířete či použít vábničku.

Jak dlouho na takový vysněný záběr čekáte?

Tak na to určitě neexistuje univerzální odpověď ve formě nějakého časového úseku, který si lze vyhradit pro cílový záběr. Záleží co a kde fotografuji a dost záleží i na době, ve které mi to hlavně časově ukazuje fotit. Zkrátka nedá se to zobecnit, někdy je to téměř okamžitě, jindy se musím na konkrétní místo několikrát vrátit a pročekat spoustu hodin. Jindy musím odejít s nepořízenou, tak to prostě chodí. Další taková úvaha v souvislosti s touto otázkou, jež mě napadá, je, co je to vlastně onen vysněný záběr, neboť vždy je co vylepšovat. Na druhou stranu je to takový hnací motor, který mě posouvá dále.

Která zvířata vás nejvíce baví fotografovat?

Toto je pro mě jednoduchá otázka, neboť mě baví fotografovat každé živé zvíře. Současně při tom všem člověk poznává jejich život a jejich přirozené chování a tyto poznatky pro mě mají určitě větší váhu, než si o tom pouze číst v odborné literatuře, ačkoliv i toto patří k mé oblíbené činnosti a rád si tak čtu i o zvířatech, se kterými jsem se dosud nesetkal a s některými ani nesetkám.

A se kterými to je nejtěžší?

Nejtěžší to je s těmi, co nespolupracují :-)Ale vážně. Z těch druhů, co jsem fotil, je pro mě určitě velkou výzvou plameňák růžový a dytík úhorní (platí pro Evropu). Také se určitě vrátím k focení jeřábů popelavých, se kterými mám nevyřízené účty, a kdyby mě bývaly netlačily pracovní povinnosti, vydržel bych to v jejich společnosti déle, abych lépe pochopil jejich chování, ačkoliv určité znalosti jsem si odnesl.

V jakých místech fotíte nejčastěji?

Samozřejmě mám pár lokalit v okolí svého bydliště, ale bohužel nejsou fotograficky tak atraktivní, jak bych si představoval, a proto jezdím kvůli určitým druhům po celé naší republice, většinou za doprovodu podobně „postižených“ kamarádů a vždy se těším, až společně někam vyrazíme. Pokud člověk vyrazí s těmi správnými a panuje ta správná nálada, focení si užívám a beru ho jako příjemný relax. A ačkoliv i zde panuje určitá přirozená a řekl bych zdravá rivalita, jsem strašně rád, že se nad to dokážeme povznést, a nenarušuje to naše přátelství, kterého si moc cením. Určitě je po naší zemi spousta krásných a na zvířata bohatých lokalit, z nichž některé v budoucnu určitě navštívím, nebo o to budu alespoň usilovat.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • martin hruška 1
    martin hruška 1
    02.03.2009 21:52

    preju hodne dalsich dobrych fotek :)

  • Jana Hylová
    Jana Hylová
    14.05.2009 14:16

    Je to krásný

  • Jaroslav Malý
    Jaroslav Malý
    14.06.2009 23:54

    Zajímavý článek. Mirkovy fotky si moc rád prohlížím, je z nich cítit opravdový vztah a láska k přírodě.
    Ať se Ti daří Mirku!

  • Michal Jirouš www.PhotoNature.cz
    Michal Jirouš www.PhotoNature.cz
    03.01.2011 20:58

    Ahoj kamaráde, super počtení. Poznal jsem tě, jako svělého člověka, se kterým je velká legrace a navíc jako parádního fotografa. Jen tak dále a přeji jen to nejlepší!

  • Zdeněk Ondrášek
    Zdeněk Ondrášek
    26.01.2011 14:20

    Jaromíre, rád jsem si váš milý rozhovor přečetl...
    Tvoje výstava bude mít po zásluze velký úspěch.
    Na každý tvůj nový snímek se těším ( a k mnoha se i vracím).
    Přeji ti mnoho dalších nádherných záběrů!
    Zdeněk

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (20)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram