Test fotoaparátu Canon EOS 5D Mark II

Tělo – mechanické provedení a ovládání

Nový Canon EOS 5D Mark II navazuje na svého předchůdce, v jehož základních liniích se drží i jeho design a ergonomie. Na první pohled jsou od sebe téměř k nerozeznání, ale po podrobnějším zkoumání neunikne pozornosti hlavně větší 3“ LCD monitor s vysokým rozlišením 920.000 obrazových bodů a několik dalších, více méně kosmetických úprav. Jakmile však uchopíte aparát do ruky, je hned na první dotek zjevné, že materiálové provedení těla doznalo změn a působí o poznání robustněji. Tělo je na rozdíl od svého předchůdce vestavěno do celokovového korpusu a systémem těsnění je zabezpečeno proti vniknutí vlhkosti a prachu. Tím jsou rozšířeny jeho možnosti použití i v náročnějších podmínkách v terénu. Tradičně pak (bohužel) chybí vestavěný blesk. Jinak se tělo velmi podobá také stájovému kolegovi EOS 50D, od kterého se víceméně liší právě jen absencí interního blesku a umístěním ovládacích tlačítek na zadní stěně, které jsou u EOS 5D Mark II praktičtěji umístěna po straně LCD monitoru, kdežto u EOS 50D jsou trošku méně šikovně umístěna pod monitorem.

Canon tak zjevně nejen mechanickým provedením, ale i celkovou ergonomií sází na dlouhodobě osvědčená schémata a poslední modely jsou si opravdu čím dál podobnější. To lze jen ocenit, protože případný přechod mezi modely je tak značně usnadněn. Totéž platí i pro menu aparátu, jehož design, ovládání i koncepce jsou nyní prakticky k nerozeznání napříč celou modelovou řadou. Ovládání pomocí tlačítek, křížového joysticku ale hlavně velkého kruhového voliče na zadní stěně se již řešilo mnohokrát a opakuje se i u tohoto modelu. Osobně tento systém považuji za až geniálně jednoduchý a hlavně intuitivní. Prostě osvědčené koncepce není důvod měnit.

Za zmínku pak stojí ještě hledáček, který je dostatečně velký a jasný. Zobrazuje přibližně 98% obrazové plochy a samozřejmě také ostřící body na matnici, která je vyměnitelná a k dispozici je několik volitelných provedení podle konkrétních potřeb fotografa. Displej v hledáčku pak zobrazuje všechny podstatné informace včetně citlivost ISO.

Celkově tak lze mechanické provedení a ergonomii držení i ovládání aparátu EOS 5D Mark II hodnotit jako vynikající. Vylepšení oproti předchozímu modelu v podobě zvýšení odolnosti a robustnosti lze označit za jedno z nejdůležitějších vylepšení. Někomu však může přesto chybět vestavěný blesk, nebo vadit provedení hlavního vypínače, pro jehož ovládání je nutno použít levou ruku.

Snímací čip

Nejpodstatnější vylepšení nového aparátu se však ukrývá v jeho útrobách v podobě nového snímacího čipu. Není snad ani třeba zdůrazňovat fakt, že jde o čip velikosti kinofilmového políčka, podstatnější je jeho rozlišení a také rozsah citlivosti ISO. Rozlišení nyní dosahuje vysoké hodnoty 21,1 Mpx, které jsou rozloženy do obrazu s poměrem stran 3:2, což odpovídá ploše 5616×3744 pixelů. Zajímavá je také citlivost, jejíž rozsah se zvýšil na ISO 50 až 25600. Snímky lze ukládat ve formátech JPEG a RAW a to i v obou současně. Jako paměťové médium slouží karty typu CompactFalsh včetně provedení UDMA. Zpracování obrazu řídí nejnovější obrazový procesor z dílny Canonu s označením DIGIC 4. Fotografovat lze rychlostí až 3,9 snímku za vteřinu. Vyrovnávací paměť pak pobere v sérii až 13 snímků ve formátu RAW a prakticky neomezený počet snímků formátu JPEG, limitovaný pouze kapacitou paměťové karty.

Pojďme se podívat na výsledky v praktickém nasazení. Na obrázku č.9 je celková testovací noční scéna, která je složená ze dvou polovin s rozdílným nastavením vyvážení bílé. Z výsledku je viditelné, že automatické vyvážení bílé si s agresivním světlem pouličního osvětlení poradilo celkem dobře. Mnohem víc nás ale bude zajímat srovnání úrovně šumu při jednotlivých citlivostech ISO. Toto srovnání je provedeno v ukázce č.10, kde najdeme jednotlivé 100% výřezy z testovacích snímků. Výsledky jsou skutečně velmi dobré a snímky jsou použitelné až do citlivosti cca ISO 6400. Až teprve při nejvyšších hodnotách ISO 12800 a 25600 je již znatelná ztráta ostrosti a výrazný nárůst nežádoucího šumu v obraze. Na snímku č.11 je celkový snímek v plném rozlišení při ISO 6400.