Test fotoaparátu Nikon D90

Nikon připravil pro předvánoční trh další pokračování úspěšné série digitálních zrcadlovek střední třídy, konkrétně model D90, který navazuje na předchozí typy D80 a D70. V mnohém se svým předchůdcům podobá, ale v mnohém byl také inovován. Podrobně se na něj podíváme v následujícím redakčním testu.

Obrázek č. 25  - Závěrka Nikonu D90 Obrázek č. 26  - 420 pixelový RGB senzor
Obrázek č. 27  - Jednotka pro setřásání prachu ze snímacího čipu Obrázek č. 28  - Základní deska s obrazovým procesorem EXPEED
Obrázek č. 29  - Noční osvětlení displeje a LCD

Funkce

Vybavenost funkcemi je u Nikonu D90 na vysoké úrovni. Například měření expozice je realizováno třemi nezávislými systémy. Asi nejpoužívanějším bude režim 3D Color Matrix, který měří expozici ve 420 měřících zónách, přičemž bere v úvahu i barvu fotografovaných objektů a jejich vzdálenost od objektivu. Výsledky navíc v reálném čase porovnává s databází parametrů 30.000 snímků, uložených ve fotoaparátu. Další metodou je měření se zdůrazněným středem, u něhož lze navíc uživatelsky nastavit velikost středové plochy, na kterou je kladen největší důraz. Nechybí ani přesné bodové měření, které je možno svázat s aktivním ostřícím bodem a které měří expozici z plošky jen asi 2% obrazové plochy. Závěrka fotoaparátu pracuje s rozpětím expozičních časů v hodnotách 1/4000 až 30 vteřin a samozřejmě nechybí ani možnost dlouhodobého otevření závěrky takzvaným časem B. Synchronizační čas s bleskem je 1/200 vteřiny.

Systém automatického zaostřování je řízen stejnou jednotkou jako u předchozího modelu D80. Jako celek je ale vylepšen o řízení, jež při vyhodnocování dat z ostřícího senzoru bere v úvahu i barvu objektu a využívá i systém detekce motivu. Samotný zaostřovací systém je 11-ti bodový s rozložením bodů do ležatého kosočtverce, přičemž středový senzor je zdvojený, křížový. Nechybí dnes již samozřejmý režim živého náhledu, ve kterém je možné ostřit také systémem detekce kontrastu s možností automatické detekce až pěti obličejů, přičemž systém zaostří na nejbližší. Při sériovém snímání je pak možné fotografovat rychlostí až 4,5 snímků za vteřinu, přičemž tuto rychlost lze v případě potřeby regulovat samostatnou uživatelskou funkcí. Vyrovnávací paměť pak pojme kolem 23 snímků v nejlepší kvalitě formátu JPEG a nebo kolem 6 snímků ve formátu NEF(RAW).

Nejzajímavější novinkou je především možnost pořizování videosekvencí. Nikon D90 se tak stal vůbec první digitální zrcadlovkou s touto funkcí. Video je možné natáčet v rozlišení 320×216, 640×424 a nebo ve vysokém rozlišení 1280×720 pixelů. Řada fotografů si řekne, že tato funkce je u zrcadlovky zbytečná a že patří spíše ke kompaktním přístrojům, ale možnost pořízení videosekvence se přece jen občas hodí a výborná je také kvalita záznamu, protože objektiv zrcadlovky je kvalitnější než naprostá většina objektivů běžných videokamer, což samozřejmě platí i pro snímací čip. Nikon D90 zaznamenává k obrazu i zvuk vestavěným mikrofonem. Při natáčení videa je také při použití vhodného objektivu daleko lepší možnost práce s hloubkou ostrosti oproti běžným kamerám. Záznam je pak velmi efektní při přehrávání na LCD nebo plazmových televizorech s vyšším rozlišením přes rozhraní HDMI, kterým je Nikon D90 také vybaven.

Ukázkové video si můžete stáhnout zde

Obrázek č. 30  - Ukázka funkce D-Lighting

Rozšíření doznala také funkce D-Lighting, která je u Nikonu D90 dostupná ve čtyřech úrovních. Pro zajímavost jsem doplnil ještě ukázku č.30, složenou z pětice snímků. První snímek je při standardním nastavení a další čtyři pak postupně při všech dostupných nastaveních funkce D-Lighting. Pro posouzení vlivu funkce na kvalitu snímku si můžete celou složeninu stáhnout v plném rozlišení (32MB). Snímky jsou pouze složené do jednoho, jinak jsou zcela bez úprav, tak jak byly uloženy přímo z fotoaparátu. Pro pořádek ještě dodám, že aparát byl nastaven na citlivost ISO 400 a fotografováno bylo časem 1/200 vteřiny při cloně f/8. Vyvážení bílé pak bylo nastaveno na předvolbu pro zataženou oblohu. Podle výsledku bych řekl, že v tomto případě byla funkce účinná a její vliv na kvalitu obrazu byl minimální. Za pozornost stojí také prakticky nulová chromatická aberace na ostré hraně světla a stínu na hranách střech domů.

Další zajímavou „vychytávkou“ je vylepšený histogram. Nejen že zobrazuje zvlášť hodnoty pro celkový obraz i odděleně pro jednotlivé barevné kanály, ale tato možnost je aplikovatelná i jen na určený výřez snímku. Rozšířeny byly také možnosti úprav snímku přímo ve fotoaparátu, včetně manuálního otáčení nebo korekce sférického zkreslení na základě údajů použitého objektivu. Dalšími možnostmi pak jsou ruční úprava geometrického zkreslení, ořez, imitace fotografických filtrů, tvorba černobílých variant snímků, zmenšování, zpracování souborů NEF(RAW), vyvážení barev, prolínání snímků do jednoho souboru, funkce D-Lighting a nebo redukce červených očí. Další funkce byly víceméně převzaty z předchozího modelu D80, přibyla snad jen ještě funkce automatického čištění čipu, jak jej známe například z modelu D300.

Obrázek č. 31  - Jednotka satelitní navigace Nikon GP-1 Obrázek č. 32  - Blesk Nikon Speedlight SB-600
Obrázek č. 33  - Přídavný bateriový zdroj MB-D80

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Fotograf 59
    Fotograf 59
    19.11.2008 23:42

    Podle me ma sum v pohode, podobny jako D80. Na ISO1600 http://www.fotoaparat.cz/images/0276/027607_full.jpg dost slusne a na ISO3200 to sumi priblizne jako D80 pri ISO1600 bych rekl.

  • Stanislav Kolář
    Stanislav Kolář
    03.12.2008 21:06

    Jinak položený dotaz, který tu již byl. Pokud chci vyměnit 18-105, který mám v setu, za 18-200 je to rozumné?

  • Daniel Urbánek
    Daniel Urbánek
    03.12.2008 23:27

    ja teda neviem, ale co uz len univerzalne moze byt rozumne? uz ten rozsah 18-105 je podla mna moc.

  • Mirek z Litovle
    Mirek z Litovle
    08.01.2009 17:37

    Michale dík za test.Se zájmem jsem si ho přečetl. Hodlám totiž vyměnit D70 za D90 a láká mě i nový 18-105 obj.V testu však pouze píšeš, že je skutečně kvalitní. Ale co jeho aberace? Laboratorní test na www.photozone uvádí, že má do f=24 přes 0,15% a pod 0,1% nejde v celém rozsahu. Přitom Martin Holek na FA v testech obj.uvádí, že aberace nad 0,08%se stává velkým problémem (je jasně viditelná) a nad 0,15% se již jedná o velmi špatný výsledek. Takže bude lepší koupit jen tělo a nechat si 18-70? Vím, že 18-105 má řadu jiných předností.Rád si přečtu i odpověď vás, co s tímto obj. již máte prakt. zkušenosti. Díky všem co poradí.

  • Martin Zíta
    Martin Zíta
    09.02.2009 15:36

    Čus Michale, tak jsem jí dneska objednal.. tak jsem na to zvědavej ;-) jak to nebude ono, tak uvidíš :-)))

    článek zaujal(proto do toho jdu) tak zas nebudu pár dní spát, než přijde.. :-)

    a ted vážně, v půlce(nebo koncem) dubna budem s Petrem Pazdírkem dělat nějakou akci v jeseníkách, tak doufám že zas nebudeš testovat a připojíš se.. ještě dám vědět.. ;-)

    dík Martin

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (123)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram