Test fotoaparátu Nikon D90

Nikon připravil pro předvánoční trh další pokračování úspěšné série digitálních zrcadlovek střední třídy, konkrétně model D90, který navazuje na předchozí typy D80 a D70. V mnohém se svým předchůdcům podobá, ale v mnohém byl také inovován. Podrobně se na něj podíváme v následujícím redakčním testu.

Obrázek č. 1  -  Nikon D90 Obrázek č. 2  - Pohled na zadní část

Tělo – mechanické provedení a ovládání

Nový Nikon D90 se na první pohled od svého předchůdce D80 výrazně neliší a rozměry dokonce zůstaly naprosto stejné. Trošku překvapivě se zvýšila hmotnost, i když ne o moc – z 585 na 620 gramů. Nejvýraznější změnou na samotném těle aparátu je především 3“ LCD monitor na zadní stěně, který je totožný s vyššími modely D300, D700 či D3 a disponuje rozlišením 920.000 obrazových bodů. To je samozřejmě velký přínos, protože velký monitor nejen usnadňuje manipulaci s menu, ale hlavně přináší vyšší komfort při kontrole pořízených snímků přímo v terénu. Tomu napomáhá příkladné zobrazení všech expozičních parametrů pořízených snímků a chybí už snad jen indikace podexponovaných partií snímků. Také menu aparátu je tradičně zdařilé, barevně přehledně rozlišené na jednotlivé skupiny a také s možností vytvoření vlastního menu nejpoužívanějších funkcí.

Obrázek č. 3  - Horní strana aparátu Obrázek č. 4  - Levá strana aparátu
Obrázek č. 5  - Pravá strana aparátu Obrázek č. 6  - Spodní strana aparátu

Poctivě řešený je také hledáček, realizovaný pentagonálním hranolem a s nepatrně navýšeným pokrytím fotografované scény z 95 na 96% plochy. Matnice je u Nikonu již tradičně řešena současně jako průhledový displej, který zobrazuje nejen ostřící body, ale také ikonky upozorňující na docházející baterii, nevloženou paměťovou kartu a také na aktivovaný černobílý režim. Nechybí ani možnost aktivace pomocné mřížky bez nutnosti výměny matnice. Také stavový displej v hledáčku je dobře vyřešen a zobrazuje veškeré důležité informace o nastavení fotoaparátu, včetně citlivosti ISO – i když toto zobrazení je nutno aktivovat v uživatelských funkcích na úkor počítadla snímků, které se ještě vejdou na aktuálně vloženou paměťovou kartu. Totéž platí i pro stavový displej na horní straně aparátu.

Obrázek č. 7  - Pentagonální hranol pro hledáček

Jinak je tělo tradičně v černém provedení a jeho mechanická konstrukce je celoplastová. Použité plasty jsou však kvalitní a dostatečně silné, takže tělo působí dostatečně robustním a masivním dojmem. Dobře se drží i ve větší ruce a také koncepce rozmístění ovládacích prvků vychází z osvědčených firemních schémat. Přibylo snad jen samostatné tlačítko pro aktivaci režimu živého náhledu, jinak tělo více méně kopíruje svého předchůdce. Ovládání je založeno na dvojici otočných voličů a křížovém přepínači na zadní stěně přístroje. Všechny podstatné funkce jsou vyvedeny do samostatných tlačítek či přepínačů a jsou také vhodně a logicky označené. Drobným neduhem zůstalo snad jen provedení otočného přepínače expozičních režimů, také převzaté z předchůdce D80. Volič totiž nemá aretaci a je umístěn na samém okraji těla, takže se občas stane, že při praktickém nasazení dojde k jeho nechtěnému přepnutí do jiné polohy při vkládání či vytahování z brašny.

Celkově tak lze provedení těla fotoaparátu i koncepci jeho ovládání hodnotit jako vynikající, snad jen s drobnou výtkou k již zmíněnému nezobrazování podexponovaných partií snímků a provedení přepínače expozičních režimů. Naopak je nutno ocenit dostatečnou robustnost, i přes plastové provedení a také kvalitní hledáček a LCD monitor.

Obrázek č. 8  - Nikkor AF-S DX VR 18-105mm Obrázek č. 9  - Nikkor AF-S VR 70-300mm
Obrázek č. 10  - Nikkor AF-S 50mm

Objektivy

Zajímavým zjištěním je fakt, že nový Nikon D90 byl na trh uveden včetně nového základního objektivu AF-S DX VR 18–105mm f/3,5–5,6 G ED a to i přesto, že právě šířka nabídky těchto objektivů je jednou z hlavních předností tohoto výrobce. Žádný jiný konkurent nemá k dispozici tak širokou nabídku základních objektivů. Nikon tak zjevně sází na osvědčenou taktiku a dalším modelem přibližuje kvalitní základ výbavy dalším fotografům. Nový objektiv je totiž velmi levný (aktuální cena v 10/2008 samostatného objektivu je cca 6.600,– Kč včetně DPH, v setu s D90 pak kolem 5.000,– Kč) a to i přesto, že je skutečně velmi dobře vybaven i zkonstruován. Jedinou stopou, která naznačuje snahu o snížení ceny objektivu je jeho plastový bajonet. Jinak je objektiv vybaven ultrazvukovým motorem ostření SWM a také stabilizátorem obrazu VR. Samozřejmostí je také vnitřní ostření s neotáčejícím se předním členem a tvarovaná sluneční clona v ceně objektivu. Také mechanicky je objektiv povedený a i přes plastovou konstrukci působí robustně a žádný pohyblivý prvek nevykazuje nežádoucí vůli. Také opticky si objektiv vede velmi dobře a navazuje tak na velmi dobré zkušenosti s předchozími stájovými kolegy. Viz ukázková foto v původním rozlišení.

Obrázek č. 11  - Nikon D90, objektiv AF-S 18-105mm Obrázek č. 12  - Nikon D90, objektiv AF-S 18-105mm Obrázek č. 13  - Nikon D90, objektiv AF-S 18-105mm Obrázek č. 14  - Nikon D90, objektiv AF-S 18-105mm Obrázek č. 15  - Nikon D90, objektiv AF-S 50mm

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Fotograf 59
    Fotograf 59
    19.11.2008 23:42

    Podle me ma sum v pohode, podobny jako D80. Na ISO1600 http://www.fotoaparat.cz/images/0276/027607_full.jpg dost slusne a na ISO3200 to sumi priblizne jako D80 pri ISO1600 bych rekl.

  • Stanislav Kolář
    Stanislav Kolář
    03.12.2008 21:06

    Jinak položený dotaz, který tu již byl. Pokud chci vyměnit 18-105, který mám v setu, za 18-200 je to rozumné?

  • Daniel Urbánek
    Daniel Urbánek
    03.12.2008 23:27

    ja teda neviem, ale co uz len univerzalne moze byt rozumne? uz ten rozsah 18-105 je podla mna moc.

  • Mirek z Litovle
    Mirek z Litovle
    08.01.2009 17:37

    Michale dík za test.Se zájmem jsem si ho přečetl. Hodlám totiž vyměnit D70 za D90 a láká mě i nový 18-105 obj.V testu však pouze píšeš, že je skutečně kvalitní. Ale co jeho aberace? Laboratorní test na www.photozone uvádí, že má do f=24 přes 0,15% a pod 0,1% nejde v celém rozsahu. Přitom Martin Holek na FA v testech obj.uvádí, že aberace nad 0,08%se stává velkým problémem (je jasně viditelná) a nad 0,15% se již jedná o velmi špatný výsledek. Takže bude lepší koupit jen tělo a nechat si 18-70? Vím, že 18-105 má řadu jiných předností.Rád si přečtu i odpověď vás, co s tímto obj. již máte prakt. zkušenosti. Díky všem co poradí.

  • Martin Zíta
    Martin Zíta
    09.02.2009 15:36

    Čus Michale, tak jsem jí dneska objednal.. tak jsem na to zvědavej ;-) jak to nebude ono, tak uvidíš :-)))

    článek zaujal(proto do toho jdu) tak zas nebudu pár dní spát, než přijde.. :-)

    a ted vážně, v půlce(nebo koncem) dubna budem s Petrem Pazdírkem dělat nějakou akci v jeseníkách, tak doufám že zas nebudeš testovat a připojíš se.. ještě dám vědět.. ;-)

    dík Martin

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (123)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram