APS-C test objektivu Canon EF 70-200/4L IS USM

Canon 70-200/4L USM se od svého uvedení na trh v roce 1999 stal mezi amatérskými fotografy téměř legendou. Po sedmi letech firma Canon vyslyšela přání uživatelů a přišla s nástupcem obohaceným o systém stabilizace obrazu spolu s utěsněním proti prachu a vlhkosti. Jak si Canon EF 70-200/4L IS USM poradil s tradičními překážkami našich testů na těle o formátu čipu APS-C, se dozvíte v následujícím článku.

Vinětace

Metodika: normální vinětaci objektivu můžeme velmi dobře demonstrovat na rovnoměrně nasvíceném „puntíkovaném“ obrazci. Všechny snímky jsou vyfoceny s korekcí expozice 0EV a následně bez jakýchkoliv úprav histogramu převedeny do formátu JPG. V počítači je pak v úrovních nastaven bílý bod na střed snímku, čímž je vinětace ještě zvýrazněna pro pohodlnější srovnávání objektivů mezi sebou. Druhou částí je ověření praktické vinětace (úprava snímků je stejná jako u normální vinětace). Hlavní myšlenkou této metody je skutečnost, že v některých žánrech fotografie (např. krajinářská fotografie) se málokdy obejdeme bez použití obroučkových filtrů (např. CPL), filtrových systémů (např. tolik rozšířený Cokin P-systém) nebo obojího naráz. Obecně platí, že s nasazeným klasickým (ne slim verze!) CPL by objektiv neměl vinětovat, pokud se nepohybuje v ultraširokoúhlých ohniscích. U Cokin P-sytému je hlavním kritériem ohnisková vzdálenost 28 mm (EQ pro kinofilm), od které je Cokin P-systém doporučen. Nasazení CPL spolu s Cokin P-systémem je pak už jen jakousi „bonusovou zkouškou“ schopností testovaného objektivu. Ve všech měřeních je držák Cokin P-systému otočen do své nejchoulostivější polohy a to do náklonu cca 45°.

Canon EF 70–200/4L IS USM je svou konstrukcí přizpůsoben pro velikost snímacího média 36×24 mm (rozměr políčka kinofilmu). Tyto objektivy při použití na těle se senzorem velikosti APS-C zpravidla vykazují menší míru vinětace. Normální vinětace může být u testovaného objektivu v terénním nasazení viditelná pouze při f4 na ohnisku 200 mm. Ve všech ostatních situacích je zcela neškodná. Testovaný kus navíc vykazoval silnější míru vinětace v pravé části snímku – v praxi byl však tento jev zcela nepozorovatelný.

Vzhledem ke svému rozsahu ohniskových vzdáleností prošel Canon EF 70–200/4L IS USM testem praktické vinětace jako „nůž máslem“ a jen potvrdil, že kromě mírného zvýšení úrovně vinětace nepředstavuje tato zkouška pro teleobjektivy zpravidla žádný problém. Celkově můžeme potlačení vinětace u testovaného objektivu označit za velmi dobré.

Ovládání v praxi

Pohodlnost práce v terénu je jednou z velkých opor Canonu EF 70–200/4L IS USM. Díky USM technologii je ostření velmi rychlé a tiché, přičemž můžeme kdykoliv zasáhnout manuálně bez nutnosti přepnout do MF módu. Při focení „na dálku“ můžeme rychlost AF ještě zvýšit omezením rozsahu zaostřitelných vzdáleností (z 1,2 m – ∞ na 3 m – ∞). Přesnost AF byla v průběhu celého testu ve spojení s tělem Canon EOS 350D velmi dobrá. V MF režimu je práce s testovaným objektivem rovněž bezproblémová díky dostatečně velké úchopové ploše ostřícího prstence a plně vyhovujícímu „roztažení“ zaostřitelných vzdáleností.

Co podstatně odlišuje Canon EF 70–200/4L IS USM od jeho předchůdce, je zabudovaný systém stabilizace obrazu (IS) nové generace, u které výrobce uvádí účinnost až 4 expoziční stupně (16× delší čas závěrky). Můžeme zvolit jeden ze dvou režimů – „1“ pro focení statických motivů a „2“ pro focení pohybujících se předmětů (panning), kdy stabilizace vyrovnává pouze vertikální otřesy objektivu. Na přiloženém obrázku, se 100% výřezy, si můžete prohlédnout, jak stabilizace ovlivní obrazovou kvalitu v jednotlivých případech. Všechny fotografie byly pořízeny na ohnisku 200 mm.

Podle očekávání nejlepší výsledky dostaneme, pokud fotoaparát s objektivem umístíme na stativ. U starší generace IS technologie nebylo doporučeno mít při focení ze stativu stabilizaci zapnutou. Nová generace má automaticky rozeznat, že je fotoaparát umístěn na stativu a přepnout se do režimu, ve kterém stabilizátor nenarušuje výslednou ostrost snímku. V testu se ale ukázalo, že i přesto může v některých případech dojít k nežádoucímu pohybu stabilizované čočky, který se projeví rozostřeným obrazem. Proto bych doporučil při focení ze stativu vždy stabilizaci vypnout – koneckonců je její použití v tomto případě nelogické.

U fotografování z ruky je už velký přínos IS technologie zřejmý. V testu se ukázalo, že výrobcem slibovaná účinnost 4 expoziční stupně je pravdivá. Na druhé straně nelze počítat s tím, že na ohniskové vzdálenosti 200 mm s časem 1/13 s bude snímek naprosto stejně ostrý jako při 1/200 s. Spíše můžeme mluvit o „záchraně momentu“, který je v některých žánrech (např. reportážní fotografie) mnohem důležitější než výborná technická kvalita pořízené fotografie. Celkově se tedy zabudovaný stabilizátor obrazu stává velkou výhodou Canonu EF 70–200/4L IS USM, která umožňuje pořízení snímků, jejichž zhotovení by bez stativu jinak nebylo možné.

Ostrost v praxi

Na „krátkém konci“ podal testovaný objektiv v praktickém testu ostrosti obdobný výkon jako na testovacím obrazci. Už při odcloněném objektivu je kresba velmi dobrá. V rozsahu f5,6 – f11 je úroveň ostrosti velmi dobrá až vynikající. Od f16 výše se kresba postupně stává měkčí vlivem difrakce, přičemž na nejvyšších clonových číslech je už nevhodná pro náročnější účely. Rozdíly mezi středem a okrajem záběru jsou v celém rozsahu clon minimální.

Při ohniskové vzdálenosti 135 mm je výkon Canonu EF 70–200/4L IS USM vynikající. Již na „plnou díru“ je středová ostrost výborná – na okraji snímku mírně měkčí. Po přiclonění (až do f11) je kresba vynikající v celém rozsahu záběru. Na nejvyšších clonách je opět viditelný negativní vliv difrakce podobně jako na ohnisku 70 mm.

Na „dlouhém konci“ se v podstatě opakovala situace ze 135 mm. Úroveň kresby je v rozsahu clon f4 – f8 skutečně výborná s minimálními rozdíly mezi středovými a okrajovými částmi snímku. Po dalším zaclonění na f11 je už viditelný mírný pokles ostrosti, ale i tak se jedná o velmi dobrý výkon. Nejvyšší clonová čísla jsou opět nevhodná pro náročné použití.

Celkově potvrdil Canon EF 70–200/4L IS USM výborné výsledky z laboratorního měření a ukázal, že celková ostrost je jeho velmi silnou stránkou.

Chování v protisvětle

V přímém slunečním protisvětle dochází k velmi výrazné ztrátě kontrastu a také k tvorbě velmi výrazných reflexí. Jejich vyretušování je pak mnohdy prakticky nemožné. Musíte si ale na druhou stranu uvědomit, že s objektivem o rozsahu ohniskových vzdáleností 70–200 mm (EQ 112–320 mm) se v této situaci ocitnete spíše výjimečně.

Bohužel ani v nepřímém protisvětle (paprsky dopadají na přední člen, ale zdroj světla není v záběru) není chování Canonu EF 70–200/4L IS USM dobré. Po osvícení předního členu můžeme pozorovat citelný „závoj“ a navíc se mohou na čočkách objektivu vytvářet drobné reflexe. Ty však nejsou nijak výrazné a jejich vyretušování většinou nepředstavuje závažnější problém.

S pouličním osvětlením při noční fotografii si testovaný objektiv poradil podprůměrně. Tvorba reflexí je přibližně stejně velká jako u přímého protisvětla, jen nejsou natolik výrazné. Rovněž můžeme pozorovat mírnou ztrátu kontrastu. V celkovém součtu se chování v protisvětle stává velkou slabinou Canonu EF 70–200/4L IS USM.

Bokeh

Výrazem bokeh se označují estetické kvality částí snímku, nacházejících se mimo hloubku ostrosti (DOF). Vzhled a tvar rozptylových kroužků (míst, do nichž se zobrazí nezaostřený bod) ovlivňuje velké množství faktorů, mimo jiné konstrukce objektivu, tvar a počet lamel clony a nastavené zaclonění. Za příjemně působící jsou obvykle považovány rovnoměrně osvětlené rozptylové kroužky s neostrými okraji („krémový bokeh“), rušivě naopak působí ostře ohraničené mnohoúhelníky, které vznikají při výraznějším zaclonění, má-li clona v objektivu malý počet lamel – tento efekt do jisté míry omezuje použití zakřivených lamel. Samotná velikost otvoru clony samozřejmě ovlivňuje i hloubku ostrosti, takže čím menší clonu použijeme, tím jsou rozptylové kroužky větší.

Na přiloženém obrázku si můžete prohlédnout, jak Canon EF 70–200/4L IS USM podává oblasti před a za DOF. Úroveň bokehu za DOF je dobrá až velmi dobrá. Rozptylové kroužky si až po f8 udržují příjemný kruhový tvar. Na druhé straně by jejich okraje nemusely být tolik výrazné. U částí snímku před DOF je už situace horší. Zatímco rozptylové kroužky si opět drží příznivý tvar až po f8, jejich okraje jsou až příliš „agresivní“ a mohou působit dost rušivě. V celkové bilanci tedy můžeme hovořit o průměrném bokehu.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Miroslav Zitka
    Miroslav Zitka
    28.07.2008 09:32

    Dobrá recenze. Potvrdily se mi moje zkušenosti, že na stativu radši IS ne. Rovněž při časech kratších než 1/320 z ruky je zbytečné IS zapínat. IS je primárně opravdu určen na "záchranu" snímku v situacích, kdy musím fotit z ruky za horšího světla než 1/200s.

  • Radek Klimeš
    Radek Klimeš
    28.07.2008 11:00

    No nejak mne unika smysl recenze jiz rozhodne ne noveho objekktivu, na ktery je recenzi na netu spousta a hlavne vysly tesne po jeho vypusteni do obehu a ne s temer nekolikaletym zpozdenim.

  • Pavel Sejnoha
    Pavel Sejnoha
    28.07.2008 11:55

    Radek: pro me osobne je tahle recenze prinosem, protoze uvazuji o jeho koupi. Navic metodika muze byt pouzita v budoucnu pro srovnani.

  • miloslav doubrava
    miloslav doubrava
    28.07.2008 16:00

    nebylo by lepsi takovej objektiv testovat na full framu? Je preci historicky konstruovan pro kinofilm a na mensim chipu ho asi lze samozrejmne pouzit, ale recenzovat pri tom jeho opticke vlastnosti mi neprijde idealni....

  • Martin Holek
    Martin Holek
    Autor
    28.07.2008 21:18

    2 Radek Klimeš: Pokud vím, tak není nikde napsáno, že objektivy, které jsou více než rok na trhu je zakázáno testovat...:-) Navíc, jak sis možná sám všimnul, tak smyslem mých testů není pár grafů z laboratoře, ale spíš "rozpitvání" objektivu po všech možných stránkách. Spousta recenzí na netu na tento objektiv je, to máš pravdu, ale ve většině případů je to právě těch pár laboratorních hodnot, na základě kterých bych se alespoň já nikdy 100% nerozhodnul, do čeho budu investovat mnohdy pár desítek tisíc. I časově jsou takové testy něco úplně jiného. Např. laboratorní test je otázkou jednoho dne se vším všudy, ale třeba na slunce kvůli protisvětlu si někdy počkám i dva týdny, když mám smůlu. Testovaly se taky jiné objektivy. Navíc recenze mě neživí a musím zvládat i další věci kolem - třeba studium na medicíně, což taky "žere" dost času. Takže asi tak.;-)

  • Martin Holek
    Martin Holek
    Autor
    28.07.2008 21:26

    2 Miloslav Doubrava: Už jsem něco podobného psal u testu Canonu EF 135/2L USM. Jde o to, že u FF testu jsme omezeni tím, jestli nám výrobce zapůjčí i FF tělo a to je mnohem horší zařídit než vypůjčení samotného objektivu. A v tomto případě to prostě dopadlo tak, že to nebylo možné. Na testy používám vlastní Canon EOS 350D a pak ještě redakční Nikon D80. Bohužel redakční FF DSLR nemáme a není vůbec jisté, jestli někdy bude. Na druhé straně FF test zůstává v plánu a byl bych sám velmi rád, kdyby se uskutečnil. Navíc ještě pořád tvoří mezi fotografy uživatelé APS-C formátu drtivou většinu, takže si nemyslím, že je test FF objektivu na APS-C DSLR až tak nesmyslný.:-)

  • Leoš Suchánek Trhač
    Leoš Suchánek Trhač
    28.07.2008 23:03

    Je to opticky stejné sklo jako 70-200/4 L bez IS? Cenový rozdíl je totiž veliký. (Asi ne, že?)

  • Petr Bartek 2
    Petr Bartek 2
    29.07.2008 00:00

    Poctivá recenze jakých není mnoho a v češtině tím spíše... Všichni testují těla a skla jsou paradoxně opomíjena...
    Taky si myslím, že vzhledem k poměru uživatelů APS-C k FX takové recenze budou ještě nějakej ten pátek velmi platné...
    Chválím, těším se na další (třeba C 24-70 L) a jen tak dál...

  • Michal Kupsa
    Michal Kupsa
    29.07.2008 07:49

    Taky si myslim, ze test na APS-C je relevantni a to nejen vzhledem k pomeru poctu uzivatelu. Vypovidaci hodnotu ma i pro uzivatele FF, protoze vysledky na FF se budou lisit pouze rozlisenim v rozich ....

  • elevenpix
    elevenpix
    29.07.2008 21:29

    recenzi jsem ještě celou nečetl, ale trochu mě "zklamalo" shrnutí.. Já jsem si totiž zvolna dumal nad možností koupit si časen 70-200/4L , ale co čtu (opětovně) o tom, jak je IS nápomocné, tak si poudám, že to je fakt dost peněz....a 55-250/IS je zas horší než 70-200/4L, takže si asi nechám zajít chuť..

  • HonzaC 1
    HonzaC 1
    29.07.2008 23:51

    Kvalitní test s velkým množstvím ukázek, tak to má být. Jinak, pokud mám mluvit z vlastních zkušeností (mám nestabilizovanou verzi), je potřeba při vybírání dobře zvážit, co je hlavním motivem focení. Osobně fotím hodně venku, hlavně sport, pro to verze bez IS celkem pohodlně stačí, ale za umělého osvětlení je to daleko horší. Je ale otázka, jestli to ospravedlňuje tak velký cenový rozdíl. Jinak je v recenzi dobře zmíněno precizní mechanické zpracování, oproti běžným objektivům je to opravdu velký rozdíl - člověk má pocit, že je objektiv vsazen do masivní trubky (v dobrém slova smyslu).

  • Michal Vangorik
    Michal Vangorik
    30.07.2008 08:17

    Tento objektiv mam a co je popisovane v tomto teste mozem z mojej doterajsej praxe len potvrdit. Je to super kusok a jeho slabinu pri foteni v protisvetle som si uz tiez vsimol (avsak nieje to az tak vazne)
    IS je naozaj super.

  • Miroslav Zitka
    Miroslav Zitka
    30.07.2008 09:23

    O ceně IS by se dalo diskutovat dlouho. Je to určité pohodlí a úspora času - třeba na dovolené jsem s ním fotil takové ty více-méně dokumentační horské krajinky s velkým clonovým číslem aniž bych se musel zdržovat se stativem. Mode 2 (panning) jsem si vyzkoušel při dostihách - taky dobrý. Ale třeba na těch krajinkách je vidět, že úspěšnost s IS není 100 procentní, proto když mi na něčem opravdu záleží, tak stativ, nebo dostatečně krátký čas je lepší volba. Nelituji sice peněz za IS daných, protože někdy skutečně může zachránit fotku, která by jinak nebyla možná (např. reportáž na ulici, nebo indoor), ale pro precizní přesnou práci je přece jen ... -viz. výše.

  • Leoš Suchánek Trhač
    Leoš Suchánek Trhač
    30.07.2008 09:51

    No, u jiných systémů by se cenový rozdíl mezi IS verzí a nestabilizovaným sklem odstranil pomocí vlastního antishake.

  • Miroslav Zitka
    Miroslav Zitka
    30.07.2008 12:12

    Trhač : jestli jako myslíš ty systémy, co třepou čipem v zrcadlovce, místo čočkama v objektivu, tak k těm nemám důvěru :-). Nevím proč, ale mám lepší pocit, když vím, že mi čip v zrcadlovce pevně drží. Ale docela zajímavá recenze by byla porovnání těchto 2 přístupů, ale to by musela být opravdu pečlivě a odborně udělaná, aby nevedla spíš k scestným závěrům.

  • Miroslav Zitka
    Miroslav Zitka
    30.07.2008 12:22

    Ještě uvedu techničtější důvod, proč radši IS ve skle, než v těle. IS je tak sofistikované měřicí/výpočetní/regulační zařízení se zpětnou vazbou, že je asi obtížné ho udělat zcela univerzálně a optimálně pro všechna skla - jde v podstatě o "ladění frekvencí a amplitud v reálném čase" - určitě bude rozdíl ve funkci anti-shake, když nasadím širokáč, nebo tele. V konkrétním objektivu je IS naladěn na toto sklo. Asi by se to dalo přirovnat k 10xzoom vs. pevné sklo - univerzální nebývá nejlepší, nicméně ve většině běžných situací může stačit. Ale anti-shake systémy mohou mít ve firmware zabudovanou databázi nastavení pro různé objektivy - avšak zřejmě jen pro svou značku a pouze pro objektivy existující v době vývoje těla. Ale i firmware se dá updatovat, takže si sám úspěšně vyvracím svá tvrzení :-).

  • Miroslav Zitka
    Miroslav Zitka
    30.07.2008 12:59

    Jo, ještě jsem zapomněl na důležitý fakt, že u stabilizovaných objektivů vidíte stabilizovaný obraz v hledáčku - takže už předem můžete odhadnout, zda danou situaci a váš zdravotní stav (např. třas rukou parkinsonika, nebo abstinujícího feťáka asi bude problém) IS je vůbec schopen zvládnout a pomáhá vám to i k přesnému zaostření.

  • Leoš Suchánek Trhač
    Leoš Suchánek Trhač
    30.07.2008 15:24

    Zinedi>Stabilizovaný obraz v hledáčku je jistě fajn. Ale jinak musím Tvoji nedůvěru k antitřesu v těle otupit. Mám Minoltu 5D a nestěžuji si, mohu používat f=300 mm z ruky v časech okolo 1/100 a pracovat zvčera s 50/1,4 s časy okolo 1/8. S ISO 1600 (3200 už moc šumí) to dává zajímavé výsledky. Nejsu-li profík, co má na takováhle špičková skla, je mi jedno AS tělo milejší a využiji ho pro všechna sklíčka. Konkrétně u tohoto objektivu je rozdíl cen dramatický - 13 kKč (koupím za něj Alphu 200 + beercan 70-210/4) :-))

  • Fotograf 127
    Fotograf 127
    31.07.2008 16:13

    A co varianta 70 - 200 L USM sice bez IS, ale možnost extendrů? IS "svépomocně" vyřešit, prdnout to na monotyčku :)

  • Fotograf 127
    Fotograf 127
    31.07.2008 18:02

    Pardon, 70 -200 L USM ale 2.8 !

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (25)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram