Canon EOS 1Ds Mark III

Tělo – mechanické provedení a ovládání

Canon EOS 1Ds Mark III. jde ve stopách svých předchůdců, což je jasně patrné již na první pohled na provedení samotného těla. To je stejně jako předchozí modely postaveno na osvědčené koncepci kovového základního korpusu s úpravou proti stříkající vodě a prachu. Již na první dotek je jasné, že nejde o žádnou lacinou hračku, ale o skutečnou špičku mezi digitálními zrcadlovkami. Tělo dokonale padne především do větší ruky a to jak klasicky horizontálně, tak i vertikálně díky vestavěnému gripu. Také rozmístění ovládacích prvků je koncipováno dle předchozích osvědčených modelů. Vše je tam kde má být a v dokonalém provedení s jasně srozumitelnými popiskami. Nechybí ani geniálně jednoduché a přitom skvěle funkční kolečko s potvrzovacím tlačítkem uprostřed, což je v současné době asi nejlepší řešení pro pohyb v menu a nastavování funkcí. Tradiční výhradu mám jen vůči provedení a umístění hlavního vypínače a někomu snad může chybět i samostatné tlačítko pro vyvážení bílé. Vypínač je však možná jen otázka zvyku a preferencí konkrétních uživatelů a vyvážení bílé už dnes také není až tak využívanou funkcí, protože značná část uživatelů nastavuje vyvážení bílé až jako postproces při zpracování formátu RAW v grafickém editoru.

K obvyklým řešením patří také dvojice stavových LCD displejů. Jeden na horní straně aparátu a jeden na zadní stěně. Té dominuje 3“ LCD monitor s 230.000 obra­zovými body. Menu zobrazované na tomto monitoru má také tradiční koncepci. Je přehledné, intuitivní a snadno ovladatelné. Také pohled do hledáčku potěší. Hledáček je velký, jasný a také jeho dva displeje zobrazují veškeré myslitelné informace včetně aktuálně nastavené citlivosti ISO. Přímo na matnici se pak zobrazují jednotlivé ostřící body. Výrobce deklaruje přibližně 100% zobrazení fotografované scény, což se mi však v praxi nepotvrdilo. A nejen to, u testovaného kusu byla tato plocha nejen nepatrně menší, ale hlavně excentrická. Když jsem při praktických zkouškách pečlivě komponoval přesně symetrickou kompozici tak na výsledném snímku bylo obrazu o trošku více a nerovnoměrně, na každé straně jinak. To vše s objektivem EF 15mm f/2,8 Fisheye. Pro dosažení původně zamýšlené kompozice jsem pak výsledný snímek musel lehce oříznout, i když opravdu jen nepatrně, subjektivně jen asi o 1 až 2% obrazové plochy, což je vzhledem k rozlišení snímacího čipu téměř zanedbatelné. Naopak dalším plusem hledáčku je vestavěná uzávěrka okuláru, což je praktické při použití samospouště nebo při dálkovém ovládání fotoaparátu.

Celkově lze mechanické provedení hodnotit jako výborné a odpovídající dané kategorii přístroje. Ocenit lze také fakt, že základní principy i design menu jsou velmi podobné napříč modelovou řadou Canonu, takže případný přechod mezi jednotlivými typy aparátů je tak uživateli do značné míry usnadněn.