Tamron SP AF 17-50/2,8 XR LD Asp. Di II

Po zástupcích firem Canon a Sigma přinášíme test dalšího člena z rodiny světelných „záklaďáků“ pro formát snímacího čipu APS-C. Tentokrát jsme se v našem tradičním testu zaměřili na objektiv Tamron SP AF 17-50/2,8 XR LD Asp. Di II. Jak si poradil s obvyklými nástrahami, si můžete přečíst v následujícím článku.

Chromatická aberace

Metodika: chromatická aberace je další věc, kterou můžeme přesně změřit na stejném obrazci jako hodnoty rozlišení v LW/PH. Obecně platí, že pokud je menší než 0,5 px, nepředstavuje většinou žádný problém. V rozsahu 0,5 – 1 px ji nevidíme, pokud ji nehledáme. Pokud překročí velikost 1 px, stává se již velkým problémem, protože je jasně viditelná a nad 2 px se už jedná o velmi špatný, ne-li katastrofální, výsledek. Jelikož bývá chromatická aberace problémem hlavně na okrajích snímku, zaměřil jsem se pouze na tuto část. Je nutné si ale uvědomit, že testovací obrazec není focen v nijak extrémních světelných podmínkách a proto může být chromatická aberace, v závislosti na světelných podmínkách, v terénu mnohem větší!!!

Chromatická aberace je jedno ze slabých míst testovaného objektivu a to hlavně na nejnižších clonách – především pak na nejkratších ohniskových vzdálenostech, kde rozsah vady na „plnou díru“ poměrně výrazně překračuje 1 px a nedostává se pod 0,6 px ani po větším zaclonění. Na delších ohniskových vzdálenostech je chromatická aberace po zaclonění nad f4 dobře kontrolována.

Zkreslení

Úrovní zkreslení zapadá Tamron SP AF 17–50/2,8 XR LD Asp. Di II plně do své kategorie. Na krátkém konci vykazuje relativně silné soudkovité zkreslení, které se (už méně) projevuje i na 20 mm. Od ohniskové vzdálenosti 28 mm se objevuje poduškovité zkreslení, které je nejmarkantnější na dlouhém konci, ale i přesto není v praktickém použití příliš viditelné.

Vinětace

Metodika: normální vinětaci objektivu můžeme velmi dobře demonstrovat na rovnoměrně nasvíceném „puntíkovaném“ obrazci. Všechny snímky jsou vyfoceny s korekcí expozice 0EV a následně bez jakýchkoliv úprav histogramu převedeny do formátu JPG. V počítači je pak v úrovních nastaven bílý bod na střed snímku, čímž je vinětace ještě zvýrazněna pro pohodlnější srovnávání objektivů mezi sebou. Druhou částí je ověření praktické vinětace (úprava snímků je stejná jako u normální vinětace). Hlavní myšlenkou této metody je skutečnost, že v některých žánrech fotografie (např. krajinářská fotografie) se málokdy obejdeme bez použití obroučkových filtrů (např. CPL), filtrových systémů (např. tolik rozšířený Cokin P-systém) nebo obojího naráz. Obecně platí, že s nasazeným klasickým (ne slim verze!) CPL by objektiv neměl vinětovat, pokud se nepohybuje v ultraširokoúhlých ohniscích. U Cokin P-sytému je hlavním kritériem ohnisková vzdálenost 28 mm (EQ pro kinofilm), od které je Cokin P-systém doporučen. Nasazení CPL spolu s Cokin P-systémem je pak už jen jakousi „bonusovou zkouškou“ schopností testovaného objektivu. Ve všech měřeních je držák Cokin P-systému otočen do své nejchoulostivější polohy a to do náklonu cca 45°.

Tamron SP AF 17–50/2,8 XR LD Asp. Di II je svou konstrukcí přizpůsoben pro snímací čip formátu APS-C, což znamená, že v rovině senzoru vykresluje menší kruh než kinofilmové objektivy. To se obecně projevuje zvýšenou úrovní vinětace. Normální vinětace se může stát rušivou především při f2,8 (hlavně na jednolitých plochách), ale už po malém přiclonění je dobře potlačena a v reálném použití prakticky nepostřehnutelná (pozn.: testovaný kus navíc v průběhu testu vykazoval zvláštní druh velmi slabé vinětace v levé části snímků, která definitivně mizela až po zaclonění na f32 (u nejdelších ohnisek méně) – ovšem v praktickém využití byl tento jev zcela neviditelný). Celkově tedy můžeme mluvit o dobrém výkonu.

S testem praktické vinětace si už Tamron SP AF 17–50/2,8 XR LD Asp. Di II poradil hůře. Použití polarizačního filtru je zcela bezproblémové. S nasazeným Cokin P-systémem dochází pouze ke zvýraznění vinětace v rozích snímku, ale ani na 17mm se držák nedostává přímo do záběru. Při současném použití CPL a Cokin P-systému už ale není situace tak optimistická a s komplikacemi musíme počítat až do ohniskové vzdálenosti cca 20 mm. V konečném součtu jde o průměrný výkon – objektiv se drží „pravidel“ s CPL a Cokin P-systémem, ale s jejich kombinací má problémy.

Ovládání v praxi

Ovladatelnost a především pak pohotovost je jedním z největších šrámů na štítu Tamronu SP AF 17–50/2,8 XR LD Asp. Di II. Zatímco „zoomovací“ prstenec má dobrou plochu úchopu i přiměřenou tuhost, ostřící prstenec vykazuje obvyklý neduh současných AF objektivů nižších cenových tříd – příliš malé „roztažení“ zaostřitelných vzdáleností a příliš malou tuhost. Největší slabinou se ovšem stává samotný AF režim. Objektiv je vybaven poměrně pomalým a hlučným motorkem, který u focení pohybujících se předmětů relativně často nestíhá reagovat na změnu vzdálenosti objektu a navíc nedovoluje manuální zásah do ostření. Také chyby v AF (zaostření na jinou vzdálenost, než kterou signalizoval AF bod) se vyskytovaly častěji, než u jiných testovaných objektivů stejné třídy.

Ostrost v praxi

V reálném nasazení v terénu podal Tamron SP AF 17–50/2,8 XR LD Asp. Di II výsledky podobné těm laboratorním. Ostrost ve středu snímku je v celém rozsahu ohniskových vzdáleností výborná. Pouze na „plnou díru“ je kresba měkčí – ovšem i tak na velmi dobré úrovni. Na nejvyšších clonách se negativně projevuje difrakce a to zejména při maximálním zaclonění (f32) – je ale nutné si uvědomit, že takto vysoké zaclonění v praxi takřka vůbec nevyužijeme. V rozích snímků už byla v praktickém použití situace o něco horší a to na ohniscích 17 a 35 mm, kdy pro vyrovnání úrovně kresby se středem snímku došlo až po přiclonění na f5,6. Celkově podal testovaný objektiv v praktickém testu ostrosti velmi dobrý výkon.

Chování v protisvětle

Fotografování proti přímému slunečnímu svitu je u Tamronu SP AF 17–50/2,8 XR LD Asp. Di II velkým zklamáním. V celém snímku dochází k výrazné ztrátě kontrastu. Navíc ani tvorba „prasátek“ není nijak výrazně potlačena a jejich případná retuš je mnohdy prakticky nemožná. Při fotografování noční scény si už objektiv vede lépe. Tvorba reflexí je už výrazně menší, ale na druhé straně i zde dochází k tvorbě lehkého závoje hlavně v okolí světelných zdrojů. V konečné bilanci je chování v protisvětle velmi špatné a stává se velkou slabinou.

Bokeh

Výrazem bokeh se označují estetické kvality částí snímku, nacházejících se mimo hloubku ostrosti (DOF). Vzhled a tvar rozptylových kroužků (míst, do nichž se zobrazí nezaostřený bod) ovlivňuje velké množství faktorů, mimo jiné konstrukce objektivu, tvar a počet lamel clony a nastavené zaclonění. Za příjemně působící jsou obvykle považovány rovnoměrně osvětlené rozptylové kroužky s neostrými okraji („krémový bokeh“), rušivě naopak působí ostře ohraničené mnohoúhelníky, které vznikají při výraznějším zaclonění, má-li clona v objektivu malý počet lamel – tento efekt do jisté míry omezuje použití zakřivených lamel. Samotná velikost otvoru clony samozřejmě ovlivňuje i hloubku ostrosti, takže čím menší clonu použijeme, tím jsou rozptylové kroužky větší.

Na přiloženém obrázku si můžete prohlédnout celkové pohledy a 100% výřezy z oblastí mimo hloubku ostrosti při použití Tamronu SP AF 17–50/2,8 XR LD Asp. Di II. Rozptylové kroužky si ponechávají kruhový tvar zhruba do clony f8. Po dalším přiclonění se už projevují jako mnohoúhelníky. Větší slabinou bokehu jsou ovšem poměrně ostré okraje rozptylových kroužků a to jak na f2,8, tak i po malém přiclonění (viditelné jsou hlavně u bodových odlesků mimo DOF). Celkově můžeme hovořit o lehce nadprůměrném výkonu. Další fotografie s využitím hloubky ostrosti si můžete stáhnout v plném rozlišení v ukázkových snímcích.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Petr Luňák
    Petr Luňák
    10.12.2007 13:53

    MiroHrinak : mno, za dotahnuti tri sroubku 3 kilca, to je panecku kseft.

  • Taffey
    Taffey
    22.12.2007 22:36

    No, vidím z testů, že jediný skvělý model od tamronů bude asi ta 90/2,8 makro, ten je brilantiš vždycky. Protože se chci vyhnout problémům, v testu(ech) obsaženým, fotím zásadně značkovými skly s pevnými ohnisky. Mimochodem-David Karas i jiní se tady podivují nad tím, že se tady tento model do nebes vychvaluje, ale v testu vyšel ne zrovna dobře. Abych pravdu řekl, mě to vůbec nepřekvapuje. System tady ve fóru, že zde může ( to je v pořádku ) a taky mluví kdejaký trouba a papouškuje ( to už ne ) názory, co si včera přečetl tady ve fóru od sobě podobného, se mi nejeví jako prostor, kde by měl kdokoli čerpat jakékoli relevantní informace při rozhodování, kam nastrká kupu peněz. Líbí se mi, tady v této diskusi, že tady majitelé uvedeného skla jsou ochotni poslat fotografie v plném rozlišení, třeba na udělání v labu. To je pak hned jiná a informace jsou z první ruky. Proto mám tyhle recenze rád, kór, když devótně nepřizvukují zapůjčovateli vercajku. Tenhle článek se mi líbí. Díky Martine. 7+ Taffey.

  • Zdenus
    Zdenus
    20.01.2008 14:52

    J

  • Jaroslav Kortus
    Jaroslav Kortus
    18.02.2008 23:30

    Pokud mám zkušenosti, mezi zoom objektivy jsou skutečně velké rozdíly, v rozsahu do 100 mm dokonce i mezi těmi nejlepšími originály. Např. Nikkor 17-55/2,8 výše zmíněný má rozptyl dost velký, o Nikkoru 12-24 ani nemluvě. Naproti tomu takové 70-200VR či 80-200/2,8 (Nikkory-nové) jsou vynikající z 99%. Stejně tak u pevných skel jsou největší odchylky od 24 do 35 mm, nad 50 včetně bez problémů (statisticky vzato z pár desítek, které jsem měl možnost zkusit).

  • PeterB
    PeterB
    24.07.2008 16:42

    super recenzia a test, jeden z najobjektivnejsich.

    mal som tento objektiv 4 tyzdne, presiel som s nim 6 statov USA, nafotil viac ako tisic fotiek. Ostrost vyborna, aj na okrajoch, este lepsia ako v testovanom kuse, ale....

    Kupoval som ho v BaH a uz druhy den sa objavil problem, ze nezaostril, musel som vypnut a zapnut fotoaparat (Nikon D50). Stavalo sa to stale castejsie, ked som par krat prezoomoval obidva konce, tak proste neostril. Niekedy som ho musel dat dole z tela a naspat. A potom este dost vyrazny FF.

    Po 4 tyzdnoch som sa vratil do NY do BaH a siel som ho reklamovat, zobrali ho bez problemov spat a bol som rozhodnuty, ze si zoberiem dalsi kus. Ale ked som sedel a cakal, kedy som dostanem na rad na vratenie v predajni, boli predomnou 4 ludia, z toho traja s tyto objektivom, jeden mal dokonca 2. Ked som videl, kolko sa ich vracia len v takomto kratkom case a uz som mal len jeden den v NY, rozhodol som sa, ze uz to riskovat nebudem.

    Kupil som na odporucanie predavaca sigmu 18-50/2.8. No, co sa tyka ostrosti najma v krajoch, nie je to Tamron, ten bol ostry ako ziletka, prava strana je na tom troska horsie ako lava, ale nie je to nic dramaticke. Ma vacsi zavit na filter, takze drahsi polarizak, ale to je zanedbatelne. Ostrost v strede sa vyrovna tamronu, aberacie je o poznanie horsia na Sigme. Sigma je tichsia, rychlejsia, lepsie spracovana, nejako lepsie mi padla do ruky.

    Ani jeden z tychto objektivov nebol dokonaly. Keby ta Sigma bola taka ostra ako ten Tamron, tak nevaham a nehladam nic lepsie. Takto je to kompromis. Ale za necelych 9000 SKK sa asi nemozem stazovat. Keby som mal viac casu, siel by som do Tamrona a vzmienal by som ho dovtedy, dokukial by nebol dobry. Ale problem s FF a BF je udajne velky a je dost stastie dostat dobry.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (33)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace