Chcete se na nové verzi fotoaparat.cz poprvé přihlásit se svým starým účtem? Použijte prosím aktivační formulář.

APS-C test objektivu Canon EF 135/2L USM

I přes velkou oblíbenost objektivů s proměnlivou ohniskovou vzdáleností mají pevná ohniska stále své nezastupitelné místo. Vyhledávají je především fotografové, kteří požadují nekompromisní kvalitu obrazu bez ohledu na ztrátu variability „zoomu“. Canon EF 135/2L USM patří mezi nejvyšší „L-třídu“ objektivů tohoto výrobce. Jak se osvědčil spolu s digitální zrcadlovkou Canon EOS 350D o formátu čipu APS-C, si může přečíst v následujícím testu.

Technická specifikace

Celkový pohled

Ohnisková vzdálenost 135 mm (EQ 216 mm) klade Canon EF 135/2L USM na pomezí mezi „krátké“ a „dlouhé“ teleobjektivy. Toto ohnisko upadlo v poslední době vlivem nástupu populárních „zoomů“ s rozsahem 70–200 mm trochu v zapomnění. Nicméně i tak může hodně nabídnout – fotografování portrétů, halových sportů, „street foto“ atd. Další věcí, která nás na objektivu upoutá je jeho vysoká světelnost (f2). Pro uživatele systému Canon EOS jde o nejsvětelnější „stopětatřicítku“, jakou mohou použít (mezi objektivy vyráběnými v současnosti pak drží primát Sony AF 135/1,8 ZA Sonnar T* Carl Zeiss pro systém Sony Alpha). Objektiv navíc využívá systému ostření USM, který nám dovoluje kdykoliv zasáhnout a přeostřit jinam, přičemž nejkratší vzdálenost, na kterou můžeme zaostřit, je 0,9 m. Objektiv je navíc kompatibilní s 1,4× a 2× telekonvertory.

Bez a se sluneční clonou

V ruce dělá Canon EF 135/2L USM dojem výborně zpracovaného kusu fotovýbavy. Právě technické provedení je jednou ze silných stránek testovaného objektivu. Drtivá většina dílů je poctivě vyrobena z kovu a jednotlivé komponenty mezi sebou nevykazují žádnou vůli. Ostřící prstenec je dostatečně široký a je doplněn ukazatelem vzdálenosti, na kterou je zaostřeno. Přepínač AF/MF je umístěn na levém boku objektivu spolu s dalším přepínačem. Ten nám umožňuje přepnout objektiv do režimu s nejkratší zaostřitelnou vzdáleností 1,6 m. To využijeme zejména při fotografování vzdálenějších motivů. Díky vnitřnímu systému ostření se na objektivu nic nevysouvá ani neotáčí. První vlastnost přijde velmi vhod v prašném nebo vlhkém prostředí, protože tubus objektivu je díky tomu velmi dobře utěsněn a druhá při použití filtrů a filtrových systémů (průměr závitu je 72 mm). Pokud bych měl Canonu EF 135/2L USM z dílenského zpracování něco vytknout, byly by to dvě věci. Objektiv i přes svou cenovou třídu postrádá těsnící pryžový kroužek pro utěsnění mezi tělem fotoaparátu a objektivem (jak jsme zvyklí i u levnějších objektivů „L-třídy“ – např. Canon EF 17–40/4L USM). Druhou věcí, kterou bych u objektivu s pevnou ohniskovou vzdáleností uvítal, je stupnice hloubky ostrosti na jednotlivých clonách.

Bajonet a přední člen

K objektivu je standardně dodávána jednoduchá (netvarovaná) sluneční clona a jednoduché kožené pouzdro. Další (pro test nepodstatné) detaily technické specifikace objektivu si můžete najít na českých stránkách výrobce www.canon.cz. A nyní se pojďme podívat, jak se Canon EF 135/2L USM osvědčil v praxi.

Rozlišení objektivu – MTF 50 v LW/PH

Metodika: jde o laboratorní měření, kterým zjišťujeme rozlišovací schopnost objektivu. Spočívá ve vyfocení speciálního obrazce při rovnoměrném osvětlení. Snímky jsou pak následně zpracovány v počítači a míra rozlišení je uvedena v jednotkách LW/PH neboli „Line Widths per Picture Height“. Číslo tedy udává počet horizontálních čar, které je ještě objektiv schopen vykreslit. Všechny fotografie jsou z formátu RAW převedeny v programu Digital Photo Professional 2.1 a to pouze s minimálním softwarovým doostřením (úroveň 2 z 10). Při vyšší intenzitě doostření by sice bylo dosaženo lepších výsledků, ale zároveň by se rozdíly stávaly méně viditelnými a to rozhodně není pro případné porovnávání objektivů vhodné. Maximální hodnota pro Canon EOS 350D (8 Mpx) je přibližně 2100 LW/PH. Jde ale o jakousi „metu snů“, které prakticky žádný objektiv (pokud budeme brát průměr rozlišovací schopnosti uprostřed a na okraji snímku) nemůže dosáhnout a pokud ano, jedná se o objektiv, který je daným rozlišením omezen. Obecně nad 1600 LW/PH považuji výsledky za velmi dobré a nad 1800 LW/PH za vynikající. Více o této metodě si můžete přečíst na stránkách výrobce softwaru www.imatest.com.

V laboratorním testu ostrosti potvrdil Canon EF 135/2L USM vysoké ambice. Už při f/2 podává velmi dobrý až vynikající výkon. V rozsahu clon f2,8 – f8 je kresba na skutečně excelentní úrovni. Po dalším zaclonění už pozorujeme mírný pokles rozlišovací schopnosti objektivu, ale i přesto se (až do f16) pohybuje ve velmi dobrých hodnotách. Na f22 je už kresba měkčí a konečně nejvyšší clona f32 je až příliš omezena difrakcí. Pro náročné použití je tedy zcela nevhodná a stává se spíše „doplňkem“ v rozsahu clon. Celkově podal Canon EF 135/2L USM v laboratoři vynikající výkon. Za zmínku stojí především výborný výkon na „plné díře“ a také minimální rozdíly v ostrosti mezi středem a okrajem snímku.

Chromatická aberace

Metodika: chromatická aberace je další věc, kterou můžeme přesně změřit na stejném obrazci jako hodnoty rozlišení v LW/PH. Obecně platí, že pokud je menší než 0,5 px, nepředstavuje většinou žádný problém. V rozsahu 0,5 – 1 px ji nevidíme, pokud ji nehledáme. Pokud překročí velikost 1 px, stává se již velkým problémem, protože je jasně viditelná a nad 2 px se už jedná o velmi špatný, ne-li katastrofální, výsledek. Jelikož bývá chromatická aberace problémem hlavně na okrajích snímku, zaměřil jsem se pouze na tuto část. Je nutné si ale uvědomit, že testovací obrazec není focen v nijak extrémních světelných podmínkách a proto může být chromatická aberace, v závislosti na světelných podmínkách, v terénu mnohem větší!!!

V laboratorním testu chromatické aberace podal Canon EF 135/2L USM rovněž výborný výkon, když rozsah vady nikdy nepřekročil hranici 0,5 px. V praktickém použití se však ukázalo, že na extrémních světelných přechodech není ani tento objektiv vůči chromatické aberaci zcela imunní (viz ukázkové snímky).

Zkreslení

I zde Canon EF 135/2L USM potvrzuje, že míří vysoko. Úroveň zkreslení je prakticky nulová a v reálném užití nehraje žádnou negativní roli.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • JF
    JF
    24.07.2007 23:02

    no, když už, tak v jedné recenzi...

  • JF
    JF
    24.07.2007 23:05

    no, když už, tak v jedné recenzi... ona právě ta vinětace bude rozdílná. I když u takovéhohle telete zrovna vinětaci nemá moc cenu testovat

  • Martin Holek
    Martin Holek
    Autor
    25.07.2007 08:20

    Jirko, to bylo prave moje nejvetsi dilema. FF a APS-C test dohromady nebo zvlast? Nakonec rozhodly dva fakty a to:

    1) Pokud se nekdo rozhoduje o danem objektivu, vetsinou jde bud o uzivatele pouze APS-C formátu (drtiva vetsina DSLR) nebo FF (vetsinou kinofilmova SLR). Takovy ctenar by se pak musel v recenzi prokousavat i informacemi, ktere nepotrebuje a to by pro nej nebylo moc pohodlne. Lidi co uziva oba formaty je pak mene.

    2) U FF testu nejsem zavisly pouze na zapujceni objektivu samotneho, ale take na zapujcce 5Dcka. S objektivem vetsinou neni problem, ale s telem uz ano. Pak by mohlo dochazet k tomu, ze diky FF casti testu by byl cely test vydan pozdeji i presto, ze APS-C test by byl uz davno hotov.

    Toz tak. Mej se fajn!;-)

    PS: Omlouvam se za interpunkci, ale jsem na Slovensku a ceskou klavesnici tu nevedou...:-(

  • JH 1
    JH 1
    26.07.2007 23:31

    myslím že odděleně je to vpoho, spíš až bude full recenze, mohli byjste přidat srovnání třeba s 70-200/2.8 (bokeh, kresba na 2.8..), to by bylo najs

  • Martin Holek
    Martin Holek
    Autor
    27.07.2007 09:07

    Jakube, přímé srovnání nechystám, ale testovací scéna pro bokeh bude +/- stejná. Když si pak stáhneš oba obrázky, můžeš si udělat dobré srovnání.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (17)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace