Strmost filmu a její význam

Kontrastní místa na snímku přitahují pozornost oka diváka. Pokud zvýšíte v rozumné míře kontrast v celé ploše, dochází většinou k příjemnému oživení snímků. To si konec konců můžete vyzkoušet ve většině obrazových editorů typu Photoshop. U filmového materiálu je tato vlastnost vyjádřena parametrem strmost. V článku se dozvíte, jak tento parametr pro daný druh a značku filmu zjistíte a jaký má praktický význam.

Nejprve začněme s vysvětelním pojmu tónový kontrast. Je to rozdíl v množství odraženého světla od světlých ploch ve srovnání s tmavými plochami. Obvykle se vyžaduje, aby na černobílé zvětšenině byly tóny odstupńovány od svítivé bělosti papírové podložky až po sytě černou. Snímek s těmito vlastnostmi pak působí brilantně a říká se, že má šťávu. Rozložení tónového kontrastu na ploše snímku ovlivňuje fotograf volbou výřezu, který vyhledává hledáčkem. Pozornost upoutávají především místa, kde je tónový kontrast mezi sousedními plochami nejpříkřejší. V případě, že se velká část obrazu výrazně liší tónem od okolí, přitahuje pozornost diváka i v případě, že rozdíl v kontrastu je menší. V klasické i digitální fotografii lze měnit kontrast v celé ploše.

Tónový kontrast lze ovlivnit volbou filmu s menší nebo větší strmostí a volbou pozitivního papíru o různé strmosti (gradaci). U klasických černobílých filmů a papírů existuje ještě další možnost a to ovlivnit kontrast negativu a výsledné zvětšeniny volbou vývojky a způsobem a podmínkami vyvolání. U barevných materiálů toto platí samozřejmě také, ale z důvodu chemických vlastností barviv a pigmentů je zde nutnost pohybovat se při vyvolávání v úzkém rozmezí podmínek, aby nedošlo k barevným posunům, které vážně poškodí barevnou věrnost snímku. Proto se ovlivňování kontrastu typem vývojky v praxi barevné fotografie nepoužívá tak jako u černobílé fotografie. Tento článek je o srovnání barevného negativního a inverzního filmu.

Jak si zjistíte strmost vašeho filmu

Klíčem pro zjištění strmosti filmu je charakteristická křivka, kterou solidní výrobci uvádějí na svých internetových stránkách. Ta vyjadřuje závislost optické hustoty (míra zčernání či ztmavnutí filmového materiálu) na délce expozice, která zde reprezentuje množství světla, které dopadne na film. Strmost je definovaná jako směrnice její přímkové části. Vypočteme ji jako tangentu úhlu, který svírá prodloužená přímková část křivky s osou expozic (výpočet viz. dále). Lidsky řečeno větší strmost znamená, že malý rozdíl v intenzitě osvětlení přivodí větší rozdíl ve ztmavnutí filmu t.j. větší rozdíl v optické hustotě.

Fujichrome Provia 100F Prof - Charakteristická křivka Kodak Supra 100 Prof - Charakteristická křivka

V případě barevného filmu je nejvýhodnější vybrat křivku pro zelený odstín (G), neboť na ten je lidské oko nejvíce citlivé. Strmost pak vypočteme podle vzorce

G = (y2 – y1)/(x2 – x1)

Pro inverzní film Fuji provia G pak vychází:

(3 – 0,6)/ (-2,2+0,8) = 2,4/1,4 = –1,71

Pro negativní film Kodak Supra 100 vypočteme G:
(2,3 – 0,8)/(0,7 + 2) = 0,55

Z porovnání hodnot 1,71 a 0,55 pak vidíme, že inverzní film je mnohem kontrastnější (v tomto případě 3 krát) než film negativní. Tohle platí obecně pro všechny barevné inverzní materiály v porovnání s negativními. Proto při fotografování scén s úzkým rozmezím jasů dává inverzní film lepší výsledky než negativní. Kontrast scény zobrazené na inverzním filmu je vyšší než jak jej vnímá naše oko. To významně zlepšuje výsledný dojem. Proto při světle zatažené oblohy pořizujete obvykle vynikající diapozitivy. Další výhoda inverzního filmu ve srovnání s negativním se projevuje při skenování. Při skenování negativu je třeba na skeneru nastavit mnohem větší kontrast. Díky vyššímu kontrastu pak skener mnohem více zvýrazní prach, drobné škrábance, při větším rozlišení i zrno.

Když to tedy shrneme. Negativní film je výhodný pro snímání scén s velkým rozmezím jasů. Informace na něm zůstane zaznamenána. Bohužel při přenosu na fotografický papír část této informace ztratíte. Můžete si však vybrat a snímek pod nebo přeexponovat a ze správně oskenovaného negativu vytáhnout opravdu maximum. Tyhle zkušenosti mi potvrdil francouzský fotograf Henri de Feraudy, se kterým jsme fotografovali gotická okna v katedrále v Chartres. Ten na podobné scény s vysokým kontrastem zásadně používá negativní materiál. Henri má pěkný site věnovaný skenování, bohužel jen ve francouzštině – site.voila.fr/sca­nimage.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace