Jak se fotografují volavky
Klečím v mělké vodě s bradou a objektivem těsně nad hladinou. Volavka v časně ranním slunci prochází klidnou hladinu a já čekám, až uloví nějakou rybičku. Přestože svým dlouhým zobákem rozřízne hladinu několikrát, stále nejsem s kompozicí a s prostředím spokojen. Je teplo a čekání v mělkém bahně je celkem příjemné, užívám si krásné chvíle ve společnosti ptačí krasavice...
Proč právě volavky
Pravděpodobně každý, kdo je podobně jako já posedlý fotografováním zvířat, má mezi vysněnými záběry pěkně vyfocenou volavku. Exkluzivitu podobného záběru zvyšuje poměrně malé rozšíření čeledi na území ČR a legendární plachost českých volavek. V krajině, v blízkosti rybníků a někdy i na polích, je občas potkáváme, bohužel to, co z nich vidíme jsou obvykle hřbet a křídla, když se volavka s křikem vznáší k obloze. Jestliže vás ohromí jejich ladnost, vznešenost a chování, máte na pár let o zábavu postaráno. Situací, při kterých můžete volavky fotografovat je mnoho, bohužel to však patří k tomu nejobtížnějšímu, čemu se lze při fotografování zvířat věnovat. Nevím, jestli jsem to při rozhovoru byl já, nebo jeden můj kolega, kdo pronesl větu: „Dobře vyfocená volavka, je lepší než ženská“, hodně to vystihuje to, jak rád využiji každé příležitosti tyto krasavice fotit.
Doporučená technika
Nemá smysl někomu něco nalhávat, pro fotografování volavek ve volné
přírodě je nutností zrcadlovka s teleobjektivem. Majitelé kompaktních
fotoaparátů pravděpodobně použitelné fotografie nezískají, šanci mohou
mít u volavek ochočených na workshopu nebo u té vycpané ze školního
kabinetu. Zatímco zrcadlovku můžete zvolit jakoukoli (ať digitální nebo
analogovou), výběru objektivu je nutno věnovat větší péči. Snadno by se
dalo doporučit, čím delší tím lepší, ale moje zkušenosti jsou trochu
jiné. Raději zvolím ohnisko 400mm, než třeba 800mm. Fotograf je pak při
pohybu v blízkosti vody mnohem mobilnější a nehrozí nedobrovolné
koupání. Kratší ohnisko je vhodné při fotografování z voru od hladiny,
z krytu na břehu, nebo při mém hodně specifickém pohybu s fotoaparátem
ve vodě (podrobnosti níže). Kratší ohnisko je obvykle lehčí a nevyžaduje
tolik pevnou oporu (stativ) jako ohniska dlouhá. Stejně tak pro finální
podobu fotografie je vždy lepší použití samotného teleobjektivu, než jeho
kombinace s různými telekonvertory, které zhoršují kresbu zejména tím,
že v terénu nemáte vždy možnost dodržet podmínky pro zachování
ostrého záběru (stativ na pevné podložce, drátěná spoušť atd.).
Netvrdím, že superdlouhým teleobjektivem volavku nevyfotografujete, ale
myslím si, že je vhodnější se této berličce vyhnout.
Jak už jsem nakousl, teleobjektiv potřebuje stativ. I když v blízkosti
vody (hladina vody v popředí a pozadí volavky), je světla poměrně dost,
pevná opora je důležitá. Už jen tím, že při čekání na vhodný záběr
vám po chvilce nezdřevění ruce. Já dávám přednost lehkému stativu, se
kterým lezu do vody, kdy jej v hlubší vodě používám jako monopod.
Většinu svých volavek na hladině jsem však vyfotil z ruky, často
i v leže, kdy mi jako stativ slouží lokty zapíchnuté do bahna nebo
opřené šutry.
Aby byl zobáček ostrý
Hezkou fotku dělá i to, že je ostré to, co ostré má být. Obvykle to
bývá hlava ptáka, což je speciálně u volavek problém. Jejich stavba
těla a zejména dlouhý krk s mrňavou hlavou, ostrému zobáku příliš
nenahrávají. Pokud neděláte dramatické výřezy, ale volavka vyplňuje
většinu obrazové plochy, je obtížné dostat to správné do hloubky
ostrosti. Často tak budete mít ostrý hřbet, ale hlava bude mimo. Jak z toho
ven, jak zaostřit na zobák, který mnohdy bývá v okrajových částech
záběrů?
Moderní zrcadlovky (Canon 20D, Nikon D200) mají poměrně vhodně
rozmístěné zaostřovací body v obraze, tzn. lze jimi ostřit na cokoliv, co
vidíte v hledáčku. Toho lze využít při ostření na hlavu volavky. Třeba
u Canonu 20D (30D) je pro to na těle ideálně navržen joystick, kterým lze
aktivní bod AF bez sundání fotoaparátu od oka rychle vybrat. Obvykle to
bývá ten krajní. Ostřit volavku plně vyplňující hledáček něčím
jiným mi nepřipadá vhodné. Jinou kapitolou je manuální zaostřování. To
používám zejména v případě, kdy lze očekávat nějakou akci, aby při
rychlé změně polohy volavky objektiv nezaostřil za ní. Nutnost je to
i při použití telekonvertoru 2× s objektivem s minimální světelností
nižší než f/5,6. Dříve jsem se podivoval jak mohli naši dědové ostřit
manuálně, ale postupem času získám občas nějaký záběr ostrý i při
akčních scénách. Při těch statičtější je vhodné vyfotit více
totožných záběrů (pokud fotíte s DSLR), vždy mezi nimi zcela rozostřete
a pak ostřícím kroužkem opět najděte na to, co potřebujete v hloubce
ostrosti.
Pro ostrý záběr v horším světle je nezbytný stativ, čím delší
teleobjektiv, tím by měl být stabilnější. Fotografovat sice lze
i z ruky, kdy platí, že čas by měl být převrácená hodnota ohniska
v milimetrech. Ale pro opravdu ostrý záběr (ze kterého lze udělat výřez
pro doladění kompozice) je stativ nebo jiná opora nutná. Volavka je ve vodě
obvykle statická, číhá na rybu a pohybem by si je plašila. Přesto delší
čas než 1/160 nepoužívám.
Když se něco děje
Pro poutavou fotku volavky, která zaujme i člověka jemuž je příroda
ukradená, pouze ostrý a technicky dokonalý záběr nestačí. Fotka by měla
mluvit i bez komentáře typu: „čekal jsem tam v mraze deset dní a
nakonec…“. Hlavní cesty jsou dvě, buď ptáka zachytíte při nějaké
typické činnosti, která charakterizuje daný druh nebo se kompozicí,
pozadím, barvami nebo prostředím pokusíte o výtvarný umělecký záběr.
Jenom tak, se z vašeho záběru stane Fotografie a přestane být jen dobře
vyfocenou volavkou. Pokud patříte k podobným zoufalcům jako já, co se
snaží zkombinovat vše výše jmenované, je mi vás líto. Se snímky
nebudete nikdy spokojeni.
Nejsnadnější úlohu při fotografování volavek bude mít
přírodovědec – ornitolog. Výhodu bude mít v tom, že to co se já
o přírodě při focení s překvapením učím, on už dávno ví. Akci,
která mě při focení šokuje, znalec přírody již očekává. Jednoduše
řečeno, o chování a zvycích volavek musíte vědět vše, stejně jako
jiných zvířatech, která chcete fotit. Nejlepší je pro to knihovna a čas
strávený při pozorování (focení) v přírodě. Přesto pár akčních
témat vyzdvihnu.
Fotografii volavky přidá na atraktivnosti, když bude mít v zobáku rybu.
Pro podobný výjev, je však potřeba s volavkou na břehu (nebo ve vodě)
strávit pár hodin. Nemá smysl běhat po břehu a hledat ptáka, který rybu
zrovna vytáhl. Vhodnějším způsobem je si nějakou volavku vybrat a nějakou
tu chvíli s ní prožít. Ideálním prostředkem je k tomu kryt (případně
jen větší maskovací šátek) nebo fotografický vor, se kterým na
fotografovatelnou vzdálenost k volavce „doplujete“. Samotnou kapitolou
jsou statečné americké volavky, o kterých bude řeč níže.
A pak už jen čekat. Ti zdatnější můžou předvídat i okamžik, kdy
volavka vystřelí hlavu pod hladinu. Pro toto je vhodné mít manuálně
nastavenou expozici (stejnou jako v případě kdy se nic neděje), protože
stříkající voda měření fotoaparátu zmate. Stejně tak je prima nápad na
objektivu přepnout z AF na MF, při prudkém zanoření volavky byste vyfotili
protější břeh a o ten nikdo nestojí. Volavka není pokaždé úspěšná,
obzvláště když jí znervózňuje vaše přítomnost. Často se tak stane,
že zobákem do vody žbluňkne zbytečně. Nebuďte zklamaní,
rozlétávající se voda prosvětlená časně ranním sluncem má své kouzlo
a na fotografiích vypadá jak rampouchy vyrůstající z hadiny. Pokud budete
mít štěstí, můžete být svědky i něčeho dramatičtějšího. Volavka
třeba z vody omylem vytáhne hada a z oběda se rázem stává boj
o život.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruvynikajici clanek a dokonale fotky! mockrat diky
..skvelý článok..super foto..Gratulujem a prajem hodne "mokrých kolen" a super fotek :o))
ahoj
dělám na povrchovém dole a rekultivace zahlazující stopy těžby na něj logicky přímo navazuje
jezdíme tedy kolem uměle vytvořených velkych a malých vodních ploch na kterých se dají vidět i zmiňované volavky
koupil jsem zrcadlovku a z již dříve používaného objektivu mi čip dslr udělal ohnisko 120-600
řekl jsem si že mi nic nebrání abych se stavěl ve svém volnu při východu nebo západu slunce a pořídil neméně atraktivní fotečku
samozřejmě jsem se vrátil s prázdnou a uvědomil si že si víc musím vážit každé trochu dobré fotky protože mi došlo že už jen vidět je s foťákem v ruce je umění natož lapit je do paměťové karty
za tento článek který mi dal mnoho odpovědí na u mne vzniklé nové otazníky mnohokrát dík
Skvělé a pravdivé!
dady
super fotky....aj tvoje rady urcite pomozu len tak dalej
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.