Test objektivu Canon EF-S 17-55/2,8 IS USM

S rozšířením DSLR vybavených snímačem APS-C přišla také poptávka po objektivech, které jsou pro tuto velikost snímače svou konstrukcí uzpůsobené. U značky Canon nesou tyto objektivy označení EF-S, které ukazuje, že je lze použít pouze ve spojení DSLR s formátem čipu APS-C. Canon EF-S 17-55/2,8 IS USM je v této řadě v současnosti jasnou vlajkovou lodí.

Technická specifikace

Rozsahem 17–55 mm (EQ 27–88 mm) se objektiv řadí mezi typické „záklaďáky“. Potěšující záležitostí je vysoká světelnost (f2,8) v celém rozsahu a systém ultrarychlého ostření (USM). Přítomnost stabilizátoru obrazu (IS) pak právem řadí tento kus mezi elitu řady Canon.

První dojem, který vás asi napadne, když dostanete objektiv do ruky je robustnost. Objektiv působí opravdu velmi robustním dojmem a ve velikosti předčí i mnohá skla podobného rozsahu (např. Canon EF 17–40/4L USM). Z ovládacích prstenců jasně dominuje „zoomovací“, který je umístěn v přední části tubusu a za ním je mnohem užší ostřící prstenec (obr. 1.). Ani jeden z prstenců nevykazuje sebemenší vůli. Nechybí ani ukazatel vzdálenosti na kterou zaostřujeme. Ovládací prvky AF a IS jsou umístěny pohodlně na boku tubusu po levé straně. Navzdory tomu představuje konstrukce – vzhledem k cenové hladině – jedno ze slabších míst objektivu. Konstrukce není celokovová, ale obsahuje velké množství plastových dílů. Navíc při změně ohniska dochází k vysouvání předního členu, který pak ve vysunuté poloze vykazuje drobné vůle. To v některých podmínkách nemusí být optimální z hlediska utěsnění proti prachu a vlhkosti (obr. 2).

Obrázek 1: Pohled z boku Obrázek 2: Posun předního členu při změně ohniska

Bajonet objektivu je už poctivě vyroben z kovu (obr. 3). Přední část je osazena filtrovým závitem o průměru 77 mm (obr. 4), který se během ostření neotáčí, což usnadňuje práci s filtry. O dalších podrobnostech technické konstrukce by se daly psát romány, ale nemyslím si, že jsou až tak důležité vzhledem k jiným – pro uživatele mnohem důležitějším – vlastnostem. Navíc vše o vymoženostech konstrukce, jako jsou detaily optické konstrukce, USM, IS a jiné, si může přečíst na stránkách výrobce. Přejděme tedy k tomu hlavnímu!

Obrázek 3: kovový bajonet Obrázek 4: pohled zepředu

Rozlišení objektivu – MTF50 v LW/PH

Jedná se o laboratorní měření rozlišení objektivu na speciálním obrazci pomocí Imatestu. Výsledky jsou uváděny v jednotkách LW/PH (line widths per picture height = počet horizontálních linií na výšku fotografie, které je schopen objektiv vykreslit). Více o této metodě si můžete přečíst na stránkách Imatestu. Všechny fotografie v tomto testu jsou převedeny z formátu RAW do JPG v programu Digital Photo Professional 2.1 v nejvyšší kvalitě. Softwarové doostření při převodu je pouze minimální (2/10). Při vyšším doostření by bylo sice dosaženo lepších výsledků, ale tím pádem by se snížily rozdíly mezi objektivy a porovnávání pomocí laboratorních výsledků by ztrácelo na významu. Maximální hodnota pro Canon EOS 350D je cca 2100 LW/PH. Jde ale spíše o „hodnotu snů“, ke které se prakticky žádné sklo nemůže dostat. Obecně nad 1600 LW/PH považuji výsledky za velmi dobré a nad 1800 LW/PH jako vynikající.

Na 17 mm podává objektiv obecně velmi dobré výsledky. Pouze při nejnižší cloně f2,8 je kresba relativně měkčí, ale tento problém je již z velké části odstraněn po zaclonění na f4. Při nejvyšších clonách se naopak začíná projevovat difrakce a dochází k poměrně strmému poklesu ostrosti a to hlavně na okraji snímku. Rozdíl mezi středem a okrajem snímku je poněkud větší, ale nijak dramatický.

Na 20 mm se již situace zlepšuje. Obecně se zde objektiv pohybuje také ve velmi dobrých hodnotách, ale i nadále se projevuje měkčí kresbou při f2.8 a relativně silnou difrakcí při nejvyšších clonách. Rozdíl mezi středem a okrajem snímku je většinou už jen slabě rozpoznatelný.

Na 28 mm se již objektiv na některých clonách „dotýká“ hranice vynikajícího výkonu. Potěšující jsou hlavně velmi dobré výsledky na „plnou díru“. Kresba na okraji snímku při nejvyšších clonách opět podléhá relativně silné difrakci. Rozdíly mezi středem a okrajem snímku jsou opět o něco menší a na vyšších clonách prakticky nepozorovatelné (kromě f22).

Na 35 mm (částečně spolu s 28 mm) podává v laboratoři objektiv nejlepší výsledky a pohybuje se na hranici velmi dobrého a vynikajícího výkonu. Za pozornost stojí především zanedbatelný rozdíl mezi středem a okrajem snímku při f22 a celkově menší negativní vliv difrakce.

Dlouhý konec (55 mm) se v laboratoři ukázal jako slabší místo objektivu. Velmi dobrých výsledků bylo dosaženo jen v rozsahu clon f5,6 – 11. Především došlo k prohloubení rozdílu kresby mezi středem a okrajem snímku a to zejména na clonách f2,8 – 4 a f22.

Obecně podává v laboratorním testu ostrosti Canon EF-S 17–55/2,8 IS USM velmi dobré výsledky a lze říci, že celková ostrost je jedním ze silných míst testovaného objektivu. Jedinou vážnější slabinou je výkon na dlouhém konci a částečně poměrně strmý pokles ostrosti na nejvyšších clonách vlivem difrakce. Rozdíly mezi středem a okrajem snímků jsou až na několik výjimek jen slabě postřehnutelné až neznatelné.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Petr Veit
    Petr Veit
    07.03.2007 19:04

    Můj poznatek k nepřesnému ostření, které autor v článku zmiňuje: nejedná se o vadu objektivu,ale právě těla 350d. Vlastním toto tělo a měl jsem k němu 2 kusy testovaného objetivu - oba jsem musel vrátit kvůli chybám v ostření. Oba kusy jsem ale také testoval u kamaráda na těle 20d a ejhle - oba kousky ostřily naprosto přesně.

  • Martin Holek
    Martin Holek
    Autor
    07.03.2007 22:07

    Tato verze mě taky napadla, a proto jsem zkusil podobnou věc vyfotit s vlastním Canonem 17-40/4L USM a posléze i s testovanou Sigmou 18-50/2,8 EX DC Macro a problém se už neopakoval, takže myslím, že v tomto případě jde skutečně o chybu objektivu a nikoliv těla.

  • David Karas
    David Karas
    12.03.2007 19:19

    A dá se ten problém s 350D nějak odstranit? Obávám se že moje tělo také trpí podobnou vadou. Mam problém s ostrostí i s 50/1.4

  • Martin Holek
    Martin Holek
    Autor
    13.03.2007 18:40

    2 David Karas: Snad jen zkusit to samý sklo na 350Dčku a pokud se potvrdí chyba ve skle (nebo v těle) tak reklamovat. Jinou možnost nevidím...

  • b 5
    b 5
    19.03.2007 23:29

    právě jsem si koupil Tamrona 17-50 f2.8 a jsem z toho zklamaný...už jako nové to mělo nějaké smítka uvnitř. ..nechápu. Ale ta světelnost je krásná.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (48)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram