Uživatelský test objektivu Sigma 100-300mm f/4 EX DG HSM

Hlavní výhodou tohoto objektivu je fakt, že pro výsledné nejdelší ohnisko kolem 400mm (u aparátů s čipem APS-C je to ekvivalent 600mm) je třeba telekonvertor x1,4 oproti telekonvertoru x2,0, který bychom pro stejný výsledek potřebovali u modelů 70–200/2,8. Výsledná minimální clona f/5,6 je sice v obou případech stejná, ale telekonvertor x1,4 má menší vliv na kvalitu snímků než telekonvertor x2,0. Použití telekonvertoru x1,4 si pak můžeme prohlédnout na praktických ukázkách z terénu na snímcích č.7 a 8. Z výsledků je zřejmé, že telekonvertor sice mírně snížil kvalitu kresby, nicméně je výsledek ještě pořád na vynikající úrovni. Pro optimální nastavení pak platí všechna pravidla uvedená při použití bez telekonvertoru, jen je třeba vzít v úvahu prodloužení ohniska koeficientem x1,4 a zvýšení minimální clony z f/4 na f/5,6.

Pokud by ale někomu ani takto dlouhé ohnisko nestačilo, tak může k tomuto objektivu použít i telekonvertor x2,0 čímž získá ohnisko 600mm, což je na zrcadlovkách APS-C ekvivalent již skutečně velmi slušných 900mm. Při použití tohoto telekonvertoru dochází také ke dvojnásobnému zvýšení minimální clony z hodnoty f/4 na hodnotu f/8. Vzhledem k vysokému clonovému číslu již ale nefunguje systém automatického ostření. Ten je k dispozici pouze při použití některých neoriginálních telekonvertorů (například některé typy Kenko či Soligor). Tuto kombinaci však příliš nedoporučuji, protože pro dosažení optimálních výsledků platí pravidlo, že nejlepší je vždy použít telekonvertor stejné značky, jako je použitý objektiv. Výrobce totiž optimalizuje optickou soustavu telekonvertorů právě pro optickou soustavu svých objektivů a jakýkoli kompromis dalších výrobců bývá i kompromisem kvalitativním. Optimální nastavení jsou pak opět přibližně stejná jako při předchozích variantách, pouze s tím rozdílem, že zde už se vyplatí i mírně přiclonit, zhruba na hodnotu f/11. Jinak je kresba ještě pořád výborná, nicméně použití dvojnásobného telekonvertoru je již přece jen znát. To je však nutná daň za výrazné prodloužení ohniska, které platí pro všechny objektivy bez ohledu na typ a značku. Praktické ukázky fotografií pořízených s tímto telekonvertorem si můžete prohlédnout na ukázkových snímcích č.9 a 10.

Zbývá ještě dodat, že moje snímky byly pořízeny starší verzí tohoto objektivu, bez označení DG. Snímky Petra Obony pak již byly pořízeny novější verzí s označením DG. Oba použité telekonvertory pak již byly typu DG. Rozdíl v obou verzích objektivu pak spočívá v mírně upraveném designu a hlavně v použitých antireflexních vrstvách čoček, které u novější verze minimalizují případné nežádoucí odlesky mezi čočkami a snímacím čipem aparátu. Optická soustava obou objektivů je ale jinak naprosto totožná.

Cena a závěr

Závěrečné shrnutí je celkem jasné – objektiv Sigma 100–300mm f/4 EX DG HSM celkem jasně potvrdil svoji velmi dobrou pověst. Optická i mechanická kvalita je skutečně na špičkové úrovni a všem zájemcům o fotografování dlouhými ohnisky jej mohu jen vřele doporučit. Pokud bych přece jen měl na něm najít nějakou tu mušku na kráse, tak pak jen snad velmi mírné snížení kresby při maximálním ohnisku a snad i lehké snížení kontrastu při silném, přímém a plošném protisvětle. Obojí však lze celkem úspěšně eliminovat přicloněním zhruba o jedno clonové číslo a také důsledným používáním sluneční clony.
Co se týče cenových relací, tak cena samotného objektivu se aktuálně (2/2007) pohybuje v běžných internetových obchodech kolem 32.500 Kč včetně DPH. Cena telekonvertorů je pak přibližně 5.500 Kč za telekonvertor x1,4 a cca 6.500 Kč za dvojnásobný telekonvertor. Za tuto cenu získáte opravdu špičkového pomocníka pro vaši tvorbu a zdůraznit musím i fakt, že v ceně je zahrnuta i účinná tvarovaná sluneční clona a praktická polstrovaná brašna – tu dostanete i k oběma telekonvertorům. Pokud vás zajímají i další technické detaily a specifikace, tak je najdete v češtině na internetových stránkách společnosti Hama, která je výhradním dovozcem značky Sigma do České Republiky.

Za spolupráci, konzultaci a poskytnutí fotografií děkuji Petru Obonovi