Test digitální zrcadlovky Nikon D40

Objektivy

Velmi podstatnou kapitolou jsou objektivy. Tady došlo k velmi výrazné změně v koncepci aparátu, který umožňuje plné využití pouze u objektivů s vestavěným ultrazvukovým motorem SWM, označovaných také jako AF-S. Důvod tohoto překvapivého řešení je zřejmý – vynecháním motoru včetně nezbytných převodů umístěných v samotném těle došlo k podstatnému zlevnění celého přístroje. Kdo by tak chtěl používat starší AF objektivy osazené elektronikou, může také využívat všech možností aparátu, ale bez možnosti automatického ostření a ostřit pouze ručně. U manuálních objektivů MF bez interní elektroniky pak nelze využít ani měření expozice. Toto řešení je tak poměrně omezující, nicméně aparát je určen především začínajícím uživatelům, u kterých se nepředpokládá rozsáhlá výbava starších objektivů a drtivá většina z nich si vystačí se dvojicí setových objektivů AF-S DX Nikkor 18–55mm/f 3,5–5,6 G ED II. a AF-S DX Nikkor 55–200mm/f 4–5,6 G ED, pokrývajících ekvivalentní rozsah ohniska 27–300mm. Pokud by však majitel tohoto aparátu do budoucna chtěl rozšířit svou výbavu, tak Nikon již nyní nabízí přibližně 20 objektivů vybavených SWM motorem, které dostatečně pokryjí potřeby i náročných uživatelů a to od superširokých objektivů, přes kvalitní makroobjektiv až po silné teleobjektivy. Do budoucna lze také logicky předpokládat, že těchto objektivů bude přibývat.

Vraťme se zpět ke dvěma již zmíněným setovým objektivům, u kterých předpokládám, že budou využívány v drtivé většině případů. Najdeme je na ukázkových snímcích č.10 a 11. Oba jsou vybaveny ultrazvukovým motorem ostření SWM, který ale bohužel neumožňuje manuální doostřování bez nutnosti přepínání AF/MF, jako je tomu u vyšších modelů, například u velmi známého a osvědčeného modelu AF-S DX Nikkor 18–70mm/f 3,5–4,5 G IF-ED. Jejich optická konstrukce je velmi moderní a využívá jak asférických čoček, tak čoček ze speciálního ED skla s extrémně nízkým rozptylem světla. Do útrob základního zoomu můžete nahlédnout na ukázce č.12, kde najdete řez mechanickou i optickou soustavou. Oba také nesou označení DX, které znamená optimalizaci pro použití na digitálních zrcadlovkách s čipem formátu APS-C. Oba jsou malé a lehké a mají i shodný průměr filtrového závitu 52mm, což je velmi výhodné při nákupu filtrů, kdy je možno použít filtr na oba objektivy bez nutnosti redukce. Příruba základního objektivu se při ostření otáčí a proto lze využít pouze kruhovou sluneční clonu, která není součástí dodávky. U teleobjektivu se neotáčí, takže lze využít účinnější tvarovanou sluneční clonu, která je navíc zahrnuta v ceně. Daní za nízkou cenu a hmotnost je 100% použití plastů v jejich mechanické konstrukci a to bohužel včetně jejich upínacích bajonetů. Přesto je však jejich optická kvalita tradičně velmi dobrá. To jak z pohledu ostrosti, tak i rozlišení a sférického zkreslení. Také obávaná chromatická vada je úspěšně minimalizována použitím ED skla. Občas se při minimální cloně vyskytne pouze mírně nižší ostrost v rozích oproti středu, což však u této třídy objektivů není nic neobvyklého. Pro posouzení optické kvality objektivu si můžete prohlédnout ukázkové snímky č.13 až 17, které si také můžete stáhnout v plném rozlišení a zcela bez úprav v nejvyšší kvalitě formátu JPG testovaného fotoaparátu.

Čip

U digitálních fotoaparátů je základní součástkou jejich snímací čip. Nikon v tomto případě sáhnul po velmi osvědčeném a nyní také modifikovaném CCD snímači s rozlišením 6 Mpix. Maximální velikost snímku je tak 3008×2000 obrazových bodů. Snímky lze ukládat na paměťovou kartu typu SD ve formátu JPEG ve třech různých velikostech a kompresích. K dispozici je také obrazový formát RAW (NEF) a případně možnost ukládat v obou formátech současně. Citlivost snímacího čipu je nastavitelná v rozmezí 200 až 3200 ISO, přičemž základní rozsah je 200–1600 ISO a citlivost 3200 je již označena jako uživatelská “HI 1“. Velmi sledovaným parametrem je úroveň nežádoucího digitálního šumu při jednotlivých citlivostech. Pro posouzení úrovně šumu jsem opět zvolil noční scénu. Náhled noční scény pořízený při ISO 200, časem 20 vteřin a clonou f/5,6 si můžete prohlédnout na ukázce č.19. Snímek si můžete stáhnout v plném rozlišení bez úprav, je pouze složen ze dvou polovin, každá vznikla při jiném nastavení vyvážení bílé.

Na ukázce č.20 jsou již přehledně uspořádány 100% výřezy fotografií pořízených při všech dostupných citlivostech. Z výsledku je patrné, že čip a zpracování obrazu byly skutečně modifikovány, protože výsledek je o něco lepší, než u předchozích modelů se stejným rozlišením. V rozmezí 200 až 800 ISO je obraz čistý a nárůst šumu na hranici znatelnosti. Při hodnotě 1600 ISO je již sice nárůst viditelný, ale pořád na výborné úrovni. Skutečně znatelný nárůst je až při hodnotě 3200 ISO, což je však mezní uživatelská hodnota, kde se nárůst dá očekávat. Přesto je i zde na velmi dobré úrovni. Konečný výsledek lze ještě dále vylepšit aktivací redukce šumu. Pro lepší posouzení ještě přikládám ukázku č.21, na které je snímek v plném rozlišení při citlivosti 1600 ISO a s vypnutou funkcí redukce šumu.