Test digitální zrcadlovky Nikon D40

Tělo – mechanické provedení, ovládání a základní funkce

Tělo aparátu je možno zvolit v černém nebo stříbrném provedení a je celoplastové. Je také na Nikon poměrně malé a také lehké – 475 gramů bez baterie. Přesto však, stejně jako všechny digitální zrcadlovky Nikon, působí poměrně robustním dojmem, protože použité plasty jsou kvalitní a dostatečně silné. Kovové jsou samozřejmě všechny důležité spojovací části, jako bajonet objektivu, stativový závit a botka blesku. I přes menší rozměry 126×64×94mm má aparát již tradičně vynikající ergonomii a docela dobře padne i do větší dlaně. Nadšeni však budou spíše uživatelé s menší rukou a také ženy, kterým často připadaly i modely D70s nebo D50 příliš velké a těžké.

Zmenšení rozměrů aparátu bylo umožněno především vynecháním stavového LCD displeje na horní straně aparátu (viz ukázkový snímek č.2) a, podobně jako u konkurentů z dílny Canon a Sony, přenesením jeho funkce na LCD monitor na zadní straně aparátu. Toto řešení má řadu zastánců i odpůrců, zkusme se proto podívat na výhody i nedostatky tohoto řešení. Výhodou je možnost zmenšení, zlevnění a odlehčení celého přístroje. Další nezanedbatelnou výhodou je přehledné a dostatečně velké zobrazení úplně všech nastavení fotoaparátu, například i aktuálně zvolené citlivosti ISO. Při zhoršených světelných podmínkách nebo nočním fotografování není nutné aktivovat podsvícení. Naopak nevýhodou tohoto řešení je především zvýšená spotřeba energie a také nutnost otáčení aparátu při kontrole nastavených údajů. Při nočním fotografování také může dojít k nežádoucímu oslnění LCD monitorem. Samotný LCD monitor byl použit stejný jako u modelů D80 a D200, tedy 2,5“ s rozlišením 230.000 obrazových bodů a pozorovacím úhlem 170°.

Vynecháním stavového LCD displeje se přesunul hlavní volič expozičních programů z obvyklé levé na pravou stranu aparátu. U křížového voliče přibylo potvrzovací tlačítko OK a nechybí ani tlačítko s programovatelnou funkcí. Samotná ovládací tlačítka jsou kulatá a o něco větší. Jinak zůstala koncepce celého aparátu podobná předchozím modelům. Oproti modelu D50 se zvětšil hledáček s dioptrickou korekcí, který nyní dosahuje zvětšení o hodnotě x0,8. Informace zobrazené v hledáčku najdete na ukázce č.6.
Zobrazení informací na LCD monitoru je přehledné a zobrazuje prakticky veškeré potřebné informace. Design tohoto zobrazení je možné uživatelsky změnit ve třech variantách. První základní verze připomíná jen zvětšený LCD displej. Druhá verze je grafická, která zobrazuje i samotné lamely clony, které se otvírají a zavírají podle nastavení aparátu. Také délka expozičního času se zobrazuje nejen číselně ale také graficky, jako sloupec obtočený kolem grafického zobrazení clony. Přepnutím do grafického zobrazení se mírně změní barevné provedení samotného menu aparátu. Poslední variantou je zobrazení připomínající základní plochu počítače, kde je volitelná tapeta, kterou lze nahradit vlastním snímkem. Ukázky jednotlivých možností viz ukázka č.8. Aparát sice není vybaven senzorem pro přiložení oka, ale lze uživatelsky nastavit, zda jsou hodnoty na LCD monitoru zobrazeny trvale, nebo jen po vyvolání tlačítkem hned vedle spouště. Samotné nastavení hodnot je pak realizováno pomocí dalšího tlačítka a následně již jen křížovým voličem s potvrzovacím tlačítkem, přičemž nastavenou hodnotu lze rychleji potvrdit i stiskem křížového voliče směrem vpravo. Aparát je sice vybaven senzorem pro změnu polohy snímání na šířku a na výšku a podle toho i automaticky otáčí pořízené fotografie, ale bohužel už neumí otočit zobrazení nastavení expozičních hodnot na LCD monitoru, jako to umí například zrcadlovky z dílny KonicaMinolta (Sony).

Pro začínající uživatele, kterým je fotoaparát prvotně určen, je k dispozici i nápověda a to jak textová, tak i grafická v podobě fotografií, které zobrazují obvyklé situace, ve kterých je vhodné to které nastavení. Například při volbě citlivosti ISO či způsobu měření expozice jsou k jednotlivým volbám zobrazeny fotografie s konkrétní situací. Při volbě vyvážení bílé se zase ke každé volbě zobrazují snímky s ukázkami zabarvení fotografií dle použitého světla. Podobná názorná nápověda je doplněna třeba i k volbě způsobu snímání. Při nastavování korekcí expozice a korekce záblesku se zase na ukázce zobrazuje vliv nastavení na zesvětlení a ztmavení výsledné fotografie. Při nastavení velikosti nebo komprese snímků zase aparát předem ukáže datový objem snímků, které se při tomto nastavení budou ukládat na paměťovou kartu. Ukázky tohoto menu najdete na snímku č.9. Toto řešení je zatím na trhu neobvyklé. Je však velmi praktické a začátečníkům může opravdu výrazně pomoci a to možná podstatně více, než mnoho stran manuálu.
Mechanické provedení aparátu bych v dané kategorii celkově hodnotil jako tradičně zdařilé, skutečně robustní a s výbornou ergonomií. Také ovládání lze hodnotit mimořádně kladně a to nejen vzhledem ke koncepci a rozmístění ovládacích prvků ale i vzhledem k netradičnímu a velmi modernímu pojetí designu menu, které je pro cílovou skupinu začínajících uživatelů skutečným přínosem.