Malý průvodce – Černohorský potok

Základní informace

Údolí Černohorského potoka (Těsný důl) se nachází přímo v srdci jedné z dominant východních Krkonoš – masivu Světlé a Černé hory, mezi kterými se nachází jeho údolí. Potok pramení na Černohorském rašeliništi (odtud hnědá voda) a stéká 7–8 km dlouhým údolím do řeky Úpy, přičemž rozdíl mezi ústím a prameništěm je asi 650 výškových metrů. Nás ale bude především zajímat horní polovina tohoto údolí, která začíná v Janských Lázních a končí až na Černohorském rašeliništi. V následujícím článku se vám pokusím přiblížit podle mě ideální trasu, kterou se dá tento skrytý skvost krkonošské přírody projít.

Popis trasy

Východiskem pro fotovýlet do Těsného dolu jsou Janské Lázně v Krkonoších. Sem se dostanete silnicí č. 297. Ať už přijedete od Trutnova nebo od Vrchlabí, vždy bude ideálním místem na zaparkování místo, kde silnice křižuje potok (1). Zde je dostatečně velké parkoviště s obrovskou výhodou – je neplacené! V klidu se tak vyhnete drahému centrálnímu parkovišti u lanovky na Černou horu a ještě budete mít ideální startovní bod pro fotovýlet přímo v samotném údolí.

Odtud už trasu zvládnou i jedinci s méně vyvinutým smyslem pro orientaci. Nalevo od potoka se jde širokou lesní cestou podél potoka vzhůru do údolí. Tuto část doporučuji projít opravdu rychle, protože i když se jedná o poměrně fotogenická místa, to nejlepší nás teprve čeká. Po lesní cestě projdete kolem mostu po pravé straně a kolem fotbalového hřiště, k druhému mostu. Zde můžete buď projít přímo lesem kolem potoka, nebo tento úsek ještě můžete obejít po cestě kolem několika chalup. Poté se dostanete k třetímu mostu, po kterém vede asfaltová cesta a hned u něj se nachází horský pension. Zde už vede dále do údolí jen jediná cesta a zde také začínají fotograficky opravdu zajímavá místa.

V první části cesta vede opravdu těsně kolem potoka a tak není problém na chvíli odskočit a něco vyfotit. Na zhruba prvních 200 metrech nás čekají hlavně menší kaskády vhodné spíše na detaily než obří kompozice, ale proti gustu… Zhruba po 200 metrech se ale dostanete do ostrého kaňonu pod skálou Harta (nejvyšší samostatná skála v Krkonoších), kde na Vás čeká jedna z hlavních „atrakcí“ Těsného dolu (2). V ostrém skalním zářezu jsou umístěny dvě umělé hráze (obr. 1 a 2) z let 1900–01, které zde byly vybudovány jako regulace toku po ničivých povodních z roku 1896. Každá z obou hrází má něco do sebe a v podstatě lze jen těžko říci, která je hezčí – nádherné jsou obě! A právě snad díky tomu zde každá fotovýprava zůstane nejdelší dobu na jednom místě.

 

Díky času kolem 1 sekundy rozmažete vodu, ale zároveň zůstane dobře zachována kresba.

čas: 0,8 s
clona: 10
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 18 mm (28,8 mm pro kinofilm)
filtry: polarizační

 

Na podzim můžete dobře využít barevnou sladěnost listí s vodou.

čas: 1,6 s
clona: 16
ISO: 200
ohnisková vzdálenost: 18 mm (28,8 mm pro kinofilm)
filtry: polarizační

Ovšem tímto místem Váš výlet zdaleka nekončí! Za druhou hrází pokračuje dál skalní kaňon jen s tím rozdílem, že hráze vystřídají menší kaskády s tůňkami (obr. 3). Ty jsou opravdu naskládané jedna za druhou a pokud Vás focení vody opravdu baví, bude Váš postup těmito místy skutečně pomalý. Zhruba po dalších 200 metrech dojdete k místu, na kterém kdysi stával most, ale teď zde cesta končí a pokračuje až na druhém břehu. Právě na tomto místě udělá mnoho fotografů osudovou chybu, že se otočí a jdou zpátky. Nevědí, že možná to nejlepší je teprve před nimi. Když není most, nezbývá tedy nic jiného, než na druhý břeh přeskákat po kamenech nebo obětovat tu trošku vody v botách. Od bývalého mostu procházíte bučinou, která je pro změnu hlavní „atrakcí“ místního podzimu ((3); obr. 4). Potok má v těchto místech stejný charakter jako za druhou hrází – malé kaskády s tůňkami. Některé z nich ale prostě nejdou nevyfotit!

 

U fotografií tůněk je většinou výhodně zakomponovat nějaký prvek do popředí, který zvýrazní perspektivu scenérie. 

čas: 2 s
Clona: 16
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 18 mm (28,8 mm pro kinofilm)
filtry: polarizační

 

Na podzim nemusíte využívat pouze barvy spadaného listí, ale také barvy v samotných korunách stromů. Na snímku jsou koruny ještě zvýrazněny slunečními paprsky.

čas: 1,6 s
Clona: 14
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 55 mm (88 mm pro kinofilm)
filtry: polarizační