Proč fotit do formátu RAW a práce s ním

Programy pro zpracování

V cestě za dokonalým převodem RAW souborů jsem vyzkoušel vše možné, něco jsem používal déle, něco pouze několik dní. Výhradně do RAW fotím od ledna 2005 a doteď jsem nenašel ten pravý.
Zjistil jsem, že každý má něco, čím je pro moje potřeby vhodnější. Jeden je dobrý obrazově, s minimem možností nastavení. Druhý je vhodný pro rychlou práci. A tak je to pořád dokola, stále jsem neobjevil definitivní řešení. Proto tu nyní jen vyjmenuji to, čím jsem si prošel, chronologicky, jak šel čas.

1. EOS Viewer Utility – program, který byl na CD k fotoaparátu Canon EOS 300D. To nejjednodušší, co lze na RAW použít. Z počátku jsem jej chybně téměř bez vyzkoušení odsoudil, ale nyní mohu říci, že obrazově (věrné podání barev) je ze všech nejlepší. Bohužel možnosti nastavení jsou minimální, ovládání toporné. V současnosti jej používám pouze u jednodušších převodů bez výraznějších úprav, zejména na snímky krajiny
2. Camera RAW plugin – implementován přímo v programu Photoshop. Jeho nespornou výhodou je to, že se snímkem pracuji rovnou v PS, kde poté provádím další nutné úpravy. Možnosti ovládání jsou dostačující, zejména možnost úpravy pomocí Křivek. Tuto aplikaci jsem používal skoro rok, práce je snadná a rychlá, bohužel však mám pocit, že u snímků s převahou zelené a žluté barevně někdy i značně ujíždí mimo realitu. Od podzimu 2005 jej nepoužívám
3. Capture One – od společnosti Phase One, která vyrábí digitální stěny pro středoformáty. Všichni vám povědí, že je dokonalý, ale moje pocity takové rozhodně nejsou. Třeba je to pouze tím, že jej možná neumím používat, ale vůbec mě neoslovil. Již několikrát jsem si stáhl měsíční zkušební verzi, ale vždy ji používám tak týden, abych program další tři měsíce ignoroval. Zbytečně složité pro člověka, který upřednostňuje jednoduchou práci s bezchybnými výsledky
4. Canon Digital Photo Professional – volně ke stažení na stránkách firmy Canon. Spousta možností nastavení, včetně tolik důležitých Křivek, práce rychlá a jednoduchá a výstupy téměř shodné jako z EOS Viewer Utility. V současnosti jej používám nejčastěji a nehodlám na tom zatím nic měnit
5. Canon RAW v Zoner Photo Studio 8 – jednoduché, ale děsně pomalé. Nespornou výhodou je jednoduchý převod více snímků RAW najednou. Pro hromadné převody jej používám.

Pochopitelně jsem nevyzkoušel vše, přece jenom raději chodím po lese nebo číhám v rákosí. Prioritou je pro mě barevné podání výstupu, možnost použití Křivek, jednoduché a rychlé ovládání a program ideálně volně ke stažení. Ocením i možnost hromadného převodu několika souborů najednou. Z toho vyplývá, že ten pravý budu ještě chvíli hledat.

Hrdlička zahradní (Troja, Praha)
Canon EOS 20D, Canon 400/5,6 L USM, clona: 5.6, čas 1/250s, ISO 400, 0 EV, blesk;
pod podmračenou oblohou chybně zvolená expozice s použitím blesku, snímek přeexponován, při vyvolávání ztmaven, upraveny úrovně, a teplota barevného podání blíže ke studeným odstínům.

Výhody a nevýhody používání

Z předešlých kapitol je myslím zřejmé, co dělá formát RAW tak výjimečným. Surová nezkomprimovaná data vám umožní vytvořit snímek přesně podle vašich záměrů, tak jak fotoaparát nedokázal zaznamenat. I tak to ale shrnu:

• úprava chybně zvolené expozice, u některých záběrů třeba až v rozsahu –2 až + 2EV bez ztráty kvality obrazu
• zvýšení dynamického rozsahu snímku, RAW snímek vyvoláte s korektními stíny a poté s korektně zobrazenými světly, tyto dva snímky pomocí vrstev spojíte
• korekce vyvážení bílé podle vašich záměrů, ideálně třeba ve stupních Kelvinů
• maximální možnost záznamu obrazových dat, tím, že jsou data nezkomprimovaná, zaznamenají se barvy a odstíny v celé své škále, s nimi pak můžete bez ztrát pracovat
• vytvoření výstupu přesně podle vašich pocitů a to i opakovaně, třeba podle momentálních možností vašich programů a zkušeností, mohu potvrdit, že záběry převedené před rokem udělám nyní nesrovnatelně lépe

Aby nebylo vše růžové, je seriózní zmínit i nevýhody. Přestože jich na internetu v podobných článcích najdete několik, nejsou vždy tak docela pravdivé. Některé často zmiňované z vlastní zkušenosti potvrdím, jiné naopak vyvrátím:

• ztížené možnosti prohlížení souborů; tady bych nesouhlasil, pokud používáte Zoner Photo Studio 8, soubory se vám zobrazují už při zasunutí CF karty do čtečky, pak máte možnost nepovedené a totožné záběry promazat v prohlížeči a na kartě nechat jen skvosty. Práce je to rychlá, zejména v ZPS8, kde se rychle zobrazují plně dostačující náhledy. Do počítače již přesouváte pouze to nejlepší, co na kartě zbylo. V mém případě 1/5 až 1/3 záběrů
• větší velikost RAW souborů; to je pravda, u stejného záběru má RAW soubor 7 MB, ale JPG v nejvyšší kvalitě 2,3 MB, nutnost používat větší počet paměťových karet však nemám, nikdy jsem během dne nevyfotil více než 2 GB fotografií. Pouze asi pětkrát se mi stalo, že jsem během dne potřeboval druhou 1 GB kartu. Na delších cestách každý večer kartu stáhnu do databanky
• pracný převod souborů RAW; tak to diskutabilní: ano, je s tím hodně práce, ale už jste si někdy zkoušeli vyvolávat ČB fotografie v koupelně?

Volavka modrošedá (Rio Barú, Kostarika)
Canon EOS 20D, Canon 400/5,6 L USM, clona: 5.6, čas 1/200s, ISO 100, –2/3 EV, blesk;
nevím jak k tomu došlo, ale původní snímek postrádá kontrast, histogram je rozložen pouze v úzké nudličce uprostřed, při vyvolávání RAWu upraveny úrovně (roztáhnut histogram) a snímek mírně ztmaven.

Archivace fotografií

S velkým objemem dat bezprostředně souvisí problém kam s nimi, proto mi přijde účelné, zmínit, jak své snímky archivuji. Protože jsem limitován cca 6 GB volného prostoru na svém počítači, je moje promazávaní a zálohování velice svědomité. Kdybych to nedělal, tak pro málo prostoru nic v počítači neudělám.
Po každém focení promažu CF kartu zasunutou do čtečky a protože není focení zvířat snadné, většina snímku jde do koše. To málo co zbude, pak putuje do adresáře s názvem ve tvaru rok_měsíc_den­_název. V tomto adresáři pak zůstávají snímky ve formátu RAW se svými původními názvy. Když je přibližně po třech měsících fotografií 4 GB, putují ve svých původních adresářích do složky DVD_xx, která je totožně vypálena na dvě media od různých výrobců. Po kontrole fotografií na DVD v jiných mechanikách pak soubory v původních adresářích hromadně zmenším na 400px. V počítači pak zůstávají jen malinké náhledy, kterým v ZPS8 přidám klíčová slova a pro budoucí vyhledávání si je ohodnotím. Jedno DVD poté zůstává doma v Praze a druhé putuje do bezpečí k rodičům. Tento můj pokus o dokonalou archivaci dat časem doplním pořízením velkého externího harddisku, kam všechny DVD nahraji.
Netvrdím, že je to postup nejlepší, ale pro moje potřeby dokonalý. Zůstává mi volné místo a nemám spoustu zbytečných záběrů. A to nejdůležitější, když si někdo řekne třeba o veverku, ihned je všechny za poslední roky ve složkách s náhledy vyhledám (v ZPS8 příkaz Najít) a z nich si vyberu tu nejvhodnější. Během minuty pak zakládám DVD s originálním souborem RAW.

Malé zamyšlení nad úpravami fotografií

Cituji: „Moc pěkné, ale mám dotaz: Proč fotograf tvých kvalit zde nemůže prezentovat fotky bez úprav, jsem amatér, tak nevím, je v tom tak velký rozdíl – před a po???“ To jsem se dočetl pod komentářem, kde jsem doporučoval, jak zmenšovat fotky pro web, aby se zachovaly všechny detaily, a uvědomil jsem si, že dost lidí vnímá jakékoli úpravy nepatřičně (i když se samozřejmě ve skutečnosti o nic dramatického nejedná).
Proč to dělám? Proč trávím s fotografiemi noci u počítače? Není to proto, abych něco měnil nebo přetvářel, jen se snažím dosáhnout toho, aby na snímku bylo to, co jsem viděl ve chvíli stisknutí spouště. Bylo až traumatizující, když jsem nacházel své fotografie z filmu naskenované na bubnovém skeneru a publikované v dokonalé kvalitě a hned vedle s mými mdlými, barevně nezajímavými a nekontrastními záběry s digitální zrcadlovky. Snahou o dokonalé vyvolání dat z RAW se jen snažím přiblížit výstupy kvalitnímu diapozitivnímu filmu. Úpravou fotografie by neměla být přikrášlována realita, korekce by se měly dělat pouze v rozsahu možností vyvolávání filmového materiálu.

Závěr

Nechtěl jsem psát teorii záznamů obrazu do formátu RAW, nepokoušel jsem se naučit, jak s ním dokonale pracovat, ani jsem vám nedoporučil ten nejdokonalejší RAW konvertor. Přesto si myslím, že si uděláte představu, k čemu záznam surových nekomprimovaných dat slouží.
Netvrdím, že je můj pohled jediný správný a moc dobře vím, že každý máme cestu k fotografii jinou. Jsem si vědom, že odborníkům nahrávám na smeč, ale budu moc rád, když mě svými zkušenostmi v komentářích doplníte. Třeba to někomu pomůže.

Krásné chvíle při fotografování přeje Ondřej Prosický ( www.naturephoto.cz)

Související články na internetu

Je RAW pro vás?

Parametry fotografie a RAW

Histogram a jeho praktické použití

Křivky – skalpel Photoshopu

Photoshop: Úprava snímku ve formátu RAW