Peleng 3,5/8 mm fisheye

Rybí oko se říká speciálním objektivům s úhlem záběru 180° ve všech směrech a typickým kulovým zkreslením perspektivy. Aby toho bylo dosaženo, objektiv nevykresluje plný formát políčka, ale vepsaný kroužek, který je při použití na digitálních zrcadlovkách podle crop faktoru příslušně oříznut. Pro pořádek ještě uvedu, že existuje i tzv. diagonální rybí oko, které má úhel záběru 180° pouze po úhlopříčce a vykresluje celé políčko.

Ten, koho stejně jako mě okouzlí nevšední úhel záběru a zkreslení, má několik možností. Canon má v nabídce 15/2.8 fisheye, Nikon pro své digitální zrcadlovky nabízí Nikkor f2,8/10,5 mm, Sigma vyrábí f4/8 mm fisheye pro různé bajonety. Já se rozhodl jít trochu jinou cestou a za zhruba $220 zakoupil manuální objektiv běloruské provenience, Peleng f3,5/8 mm fisheye.

Popis a konstrukce

Objektiv dorazil v tuhé kartonové krabici s popisky v (bělo)ruštině a angličině. Vevnitř se ukrývá poměrně povedené polstrované koženkové pouzdro s řemínkem přes rameno, které obsahuje samotný objektiv.

První, čeho si po vytažení z pouzdra všimnete, je úctyhodná hmotnost. Objektiv je provedením ze staré školy – kromě příruby kolem přední čočky na něm z vnějšku nenajdete ani kousek plastu, celý včetně krytky je vyrobený z černěného kovu s vyrytými nápisy, jimž vévodí bíle vyvedený text „Made in Belarus“. Jedná se o klasický manuální objektiv, který má tři kroužky, směrem zepředu je to kroužek na nastavování clony (1), kroužek na zaclonění na nastavenou clonu (2) a ostřící kroužek (3). Clonový rozsah činí f 3.5 až f 16, nejkratší zaostřitelná vzdálenost dosahuje 22 centimetrů.

Objektiv je primárně vyráběn se závitem M42, podle typu cílového těla se dodává s adaptéry na bajonety Nikon, Pentax, Minolta a Olympus OM. Majitelé Canonů, ke kterým patřím i já, si mohou objednat verzi s napevno přidělaným EF bajonetem, který se na objektivu na mém kusu lehce viklá, ale na funkci to nemá vliv.

Přední čočka je kvůli pokrytí úhlu záběru 180° značně vypouklá a zakrývá ji stejně tvarovaná krytka. Tady je první zádrhel a konstrukční nedomyšlenost běloruských inženýrů. Krytka má trochu větší průměr než objektiv a je po obvodu vylepena jakýmsi „kartáčkem“. Díky tomu jde lehce nasadit, ale stejně tak lehce spadne dolů – prakticky při každé manipulaci s objektivem, třeba při vkládání do a vytahování z brašny a podobně. A že je vypouklá čočka velmi náchylná k zašpinění či poškrábání nemusím dodávat. Na internetu jsem objevil tipy jako třeba mírné zdeformování krytky do elipsy, ale na to nemám potřebné vybavení, takže jsem si nakonec nechal ušít z široké textilní gumy zkříženou smyčku, která po nasazení spolehlivě udrží víčko na místě a nesklouzává.

Přední čočka je také potažena jakousi antireflexní vrstvou, ale při pohledu zboku má vrstva na různých místech různé barvy a o její kvalitě tak lze s úspěchem pochybovat. V konstrukci objektivu se objevuje ještě jeden zádrhel. Zadní „čočka“ přesahuje asi o 1 mm bajonet směrem dovnitř do šachty fotoaparátu a na některých tělech s velkým zrcátkem o ni může zrcátko při sklápění zavadit, což může mít nepříjemné následky. Velmi záleží na velikosti zrcátka a na kinematice jeho sklápění. Na současných digitálních Canonech by neměl být problém (u 1Ds, D30 a D60 si ale nejsem jistý), s Nikony je to horší – u D70 i D100 může dojít k zachycení zrcátka o zadní element při zaostření na nekonečno. Každopádně se před koupí ujistěte, že na vašem přístroji bude vše v pořádku. Zadní element se sice dá odšroubovat a tím obejít výše zmíněný problém se sklápěním zrcátka, ale podle informací z internetu je toto sklíčko součástí optického designu objektivu a po jeho odstranění nelze zaostřit na nekonečno a pravděpodobně také dojde k degradaci obrazu. Ještě musím zmínit dodávané příslušenství. Kromě objektivu balení obsahuje záruční list, opět dvojjazyčný návod, dvě krytky (přední a na M42 závit) a v kapse uvnitř koženého pouzdra tři barevné filtry, které se dají našroubovat na zadní část objektivu.

1. Celkový pohled 2. Uchycení přední krytky
3. Přední čočka 4. Detail zadního elementu

Optická kvalita

Jedním z důvodů, proč jsem si koupil právě tento Peleng, byla méně než třetinová cena oproti Sigmě f4/8mm. Rybí oko je natolik specifický objektiv, který nebudu využívat zřejmě příliš často, a proto jsem byl vzhledem k ceně ochoten se smířit i s kompromisy v obrazové kvalitě. Avšak čekalo mě poměrně příjemné překvapení.
Jak už jsem zmínil, objektiv nevykreslí plné políčko, ale kruhové obrazové pole. To platí pro full-frame digitální zrcadlovky nebo kinofilm, se vzrůstajícím crop faktorem je kruh více a více oříznut až na běžných DSLR s crop faktorem kolem 1,6× vyplňuje téměř celou plochu snímače. Všechny ukázky v tomto článku jsou pořízeny fotoaparátem Canon EOS 1D Mark II (8 Mpix, crop 1,3×).

5. Úhel záběru podle crop faktoru 6. Srovnání 17 mm a 8 mm

Kresba objektivu je dobrá až výborná. Při plně otevřené cloně f 3,5 je sice objektiv ve středu snímku mírně měkčí, ale od clony f5,6 je ostrý až do plného zaclonění. V krajích snímku je to samozřejmě horší, na nižší clony je patrné rozostření, ale tomu se nevyhne žádný širokoúhlý objektiv. Doporučuji clonit na f5,6 nebo f8 a pak budete s kresbou spokojeni. Chromatická aberace je také v normě vzhledem k tomu, že se jedná o ultra široký objektiv a použitá clona na ni nemá příliš vliv.

Barevně táhne objektiv mírně dočervena. Tedy alespoň při porovnání s Canonem EF 17–40/4.0L, o kterém předpokládám, že by měl být víceméně barevně neutrální.

7. Ukázka kresby při různých clonách 8. Ukázka kresby, f11
9. Ukázka kresby, f16 10. Barevné podání

Jediným nemilým překvapením jsou vnitřní odlesky. Pokud je zdroj světla blízko okraji, vzniká na opačné straně nepříjemná světlejší skvrna, která se při zaclonění zmenšuje. Podle typu zdroje je buď ostře ohraničená – při bodovém zdroji – nebo má měkké okraje při plošném světle. Když je zdrojů světla více, i skvrn je více. V některých situacích při nízkých clonách a zdroji světla těsně na okraji zorného pole se objevuje ještě duhový odlesk uprostřed snímku, který přibližně od clony f 11 úplně mizí. Všechny odlesky jsou dobře viditelné i v hledáčku a dá se jim vyhnout změnou kompozice. Naopak při světelném zdroji ve středu snímku se téměř žádné rušivé reflexy nevyskytují a objektiv se chová dobře.

11. Ukázka odlesků, f16 12. Ukázka odlesků, f3,5
13. Ukázka odlesků, f11

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (36)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram