Jak na fotografování aktu
Dostal jsem nabídku napsat článek o fotografování aktů tak, jak ho vidím já. Už jsem o tom přemýšlel delší dobu. Dotazů, jak a čím, bývá někdy více než dost. Moje první a nejdůležitější rada zní: "Musíte vědět, co chcete. Jít si za tím tvrdě a nedat na to, co říká okolí. Učit se dívat, studovat lidi a světlo každou možnou chvíli a pořád dokola zkoušet a zkoušet a co nejvíc se zdokonalovat!"
Fotografování v exteriéru nebo ateliéru.
Takže s modely už pracovat umíme a můžeme se vrhnout rovně na praxi. Jak jsem už psal, doporučuji župan ať už do ateliéru, ale především ven! Občas se totiž nevyhnete tomu, že budete fotit na poněkud více navštěvovaném místě a čumilů bude okolo víc než dost. Když se pak chudák modelka musí oblékat pokaždé do všeho co má, za chvíli vás bude takřka nenávidět, kdežto župan je velmi efektivním řešením.
Fotografování v exteriéru
Jak jsem již psal výše, můžete samozřejmě improvizovat, ale přeci
jenom je lepší mít alespoň nějakou představu o místě kde budete fotit.
Je dobré vědět v jakém postavení se nachází slunce v určitou denní
dobu, pakliže chcete fotit za přímého slunečního světla. V tomto
případě bych doporučoval nějakou tu odraznou desku na zmírnění stínů,
nejlépe kruhovou, skládací, typu 5v1. Kupříkladu firma Walimex dodává
tyto odrazné desky až do průměru 150cm za velmi solidní cenu. Jedna
takováto sada vám nabízí difuser, černou, bílou, zlatou a stříbrnou
desku. Jediný problém je v tom, že je obtížné použití difuseru a desky
zároveň, neboť vypínací pružina je jen v difuseru a ostatní se na ní
natahuje (údajně se prý dá dobře použít pružných skládacích tyček
užívaných při stavbě kupolových stanů).
Já osobně ale preferuji rozptýlené světlo, takže zalejzám spíš do
stínu a nebo čekám, až bude pod mrakem. Jinak se příliš nedoporučuje
ostré polední světlo, kdy je slunce velmi vysoko a vznikají nám tak stíny
pod nadočnicovými oblouky, takže oči jsou ve stínu pod nosem, bradou, prsy
atd. Když už světlo sluneční, nejlépe ráno nebo večer. Bude nám velmi
pěkně bočně modelovat a vrhat dlouhé stíny do krajiny. To vše ale prostě
a jednoduše záleží na tom, co zrovna máte v plánu. Jsou i případy, kdy
dvě fotografie snímané za zcela stejných podmínek mohou působit naprosto
odlišně, záleží jen na využití prostředí!
Především je důležité najít si ten správný záběr a zvolené
ohnisko. Je velmi těžké mluvit obecně o tom, jak fotit venku.
Velmi dobře působí například nízko položený horizont, použití
kratšího ohniska a umocnění prostoru, kontrast měkkých tvarů těla
s nějakou hrubší texturou atp.
Je také třeba se dobře podívat, co vše by nám v záběru mohlo
překážet, a proto tuto oblast „vyčistit“. Jedná se o napadané klacky,
trsy uschlé trávy, ale kupříkladu i o nějaký ten nálet, v potoce
bývá mnoho naplavenin no a samozřejmě žijeme v době, kdy je
pravděpodobné, že budeme po druhých uklízet i odpadky.
Dále je potřeba mít na paměti, že budeme-li modelku válet někde na
kamení, vzniknou nám opravdu velmi rychle otlačeniny a až ji budeme chtít
otočit, máme smůlu nebo potom strávíme spoustu času retušováním.
Stejně tak venku nebudeme mít mnohdy tolik času si s modelkou sednout a
čekat až zmizí otlaky od spodního prádla, proto je dobré zvolit již na
cestu volnější oblečení a „naostro“.
Rozhodně bych se vyvaroval jakýchkoliv doplňků jako třeba deka na které
model leží, boty protože nechce být bos a podobně. Občas je to sice trochu
„mučení“ (ale jak jsem psal, vše má své meze a pokud model nesouhlasí,
rozhodně ho nenutíme), ale pokud se dílo podaří, věřte, že model bude
spokojen a trn v patě vám odpustí.
Fotografování v ateliéru
Focení v aťasu vám už dává možnost uzpůsobit si fotografii do
nejmenšího detailu tak, jak vy chcete. Volba modelu, pozadí, osvětlení,
pózy a kompozice, to vše je ve vaší režii – na rozdíl od exteriéru,
kde je třeba se do jisté míry přizpůsobit.
V první řadě je asi dobré zmínit nějaké to vybavení. Věřte tomu nebo
ne, ale mnohdy stačí obyčejný obývací pokoj, tma, černý hadr a na
výsledku nikdo nepozná, že je fotografie dělaná doma na gauči. Občas
dokonce můžete interiér vhodně využít, pozor ovšem na rušivé prvky
v obraze (opět je třeba si prostor adekvátně „vyčistit“)!
Proto je dobré pokusit se alespoň o jakýsi improvizovaný domácí atelier.
Stačí nám jedna volná stěna a alespoň trochu prostoru – přesněji
řekněme stěna cca 2m a odstup od modelu kolem 3m (mnohdy samozřejmě stačí
mnohem méně). Bude-li stěna bílá bez vzoru, máme vyřešené bílé
pozadí, pakliže není v plánu fotit celou postavu. Na to se dá použít
bílá látka, ale je těžké udržet ji bez faldů, které pak opět musíme
retušovat. Klasické papírové fotopozadí je dost drahé, a proto doporučuji
návštěvu papírnictví kde mají klasickou čtvrtku na roli šíře 1,5m a na
délku bude stačit cca 3m. Jako černé pozadí už se dá látka použít
celkem bez problémů, pokud budete chtít ovšem různé odstíny, bude přece
jenom lepší zainvestovat. Jako poslední možnost při ČB aktu se dá jako
šedé pozadí použít klasický „baličák“, také prodávaný jako
metráž z role šíře 1,5m.
Dalším problémem je osvětlení. Jelikož je tento článek určen
začínajícím nadšeným fotoamatérům, kteří nemají s tímto žánrem
zkušenosti, je nesmyl řešit zde zábleskové osvětlení. Já osobně
doporučuji klasické stavební halogeny 500W prodávané po dvou na stojanu.
Cena ze jeden takovýto stojan se pohybuje cca kolem 1000 Kč, takže celá
sestava dvou stojanů (4×500W) + reklamní deštníky bez potisku o průměru
někde kolem 130cm cca 100 Kč za kus, se nám potom pohybuje někde kolem
2200 Kč, což je poměrně přijatelná cena – pozor ovšem na velmi
vysokou teplotu světel a na elektroměr se radši ani nedívejte – 2kW něco
poberou.
Jak svítit, už je jen na vás. Musíte se dívat a sami se snažit naučit se
pracovat se světlem. Zjistíte například, jaký je rozdíl při svícení
stejně intenzivním světlem ze stejné vzdálenosti od modelu a při
nastavení stejných expozičních hodnot v závislosti na úhlu, pod jakým
světlo dopadá na tělo modelu, respektive pod jakým úhlem se od něho
odráží do objektivu. Budete-li svítit napřímo, bude světla zdánlivě
méně nežli při svícení z boku a při svícení zezadu dokonce zjistíte,
jak dokáže být kůže lesklá a budete velmi silně podexponovávat – toto
ovšem nejlépe zjistíte sami při práci a velmi rychle si vše osvojíte. Je
třeba si hlídat vržené stíny a přepaly!!!
Více už je asi opravdu jen a jen na vás … přeju dobré světlo ;)
Závěrečné úpravy, právní a morální stránka věci.
Nakonec si řekneme něco o úpravě fotografií a o tom, jak a za jakých
podmínek vlastně smíme s fotografiemi nakládat.
Co se týče úprav fotografií, já osobně ve většině případů preferuji
finální ČB úpravu. Příliš ale nedoporučuji použití přednastavení ČB
už ve fotoaparátu, obzvláště ne v exteriéru. Fotoaparát provede pouze
desaturaci a výsledkem je nakonec více méně ve většině případů
„šedivka“, na které je pak třeba upravit kontrast pomocí úrovní, ale
celkové rozvržení tonality je již dáno. V případě, že fotíte
v barvě, je výborným způsobem převod do ČB pomocí míchání kanálů
nebo pomocí výpočtů – rozhodně to ale nepřehánět s červeným
kanálem, pokud nechcete mít tělo placaté a obličej kupříkladu takřka bez
rtů, a stejně tak s modrým, pokud nechcete mít tělo „kropenaté“.
Hodně často bývá dnes používáno takzvané „žehlení“. Jedná se
o odstranění šumu dokonalým vyhlazením se zachováním hran. Já osobně
tuto techniku používám také, ale doporučuji její použití velmi
střídmě. Stejně tak bělení očí. Obě tyto techniky doporučuji dělat
tak, že si jednu vrstvu zkopírujeme na druhou, upravíme ji a nakonec zvolíme
vhodné prolnutí tak, aby tento zásah nebyl nijak extrémní.
Velmi často také pracuji s výběrem přes rychlou masku a poté lokálními
úpravami úrovní, čímž si mnohdy tak trochu dokresluji světlo – to ale
doporučuji spíše uživatelům, kteří mají zkušenosti s klasickou
valérovou kresbou jako takovou!
Co se týče právní stránky věci je obecně známo, že fotografované osobě musí být nejméně 18 let – je-li mladší, potřebujeme písemný souhlas zákonných zástupců nezletilé osoby. Fotografovaná osoba musí dát samozřejmě souhlas s veřejnou publikací a nejlepší variantou je podepsaní smlouvy, ve které jsou přesně sepsané podmínky za jakých a jak smí být s fotografiemi nakládáno. Modelu se kupříkladu nakonec nemusí líbit výsledek, může být nespokojen například s tím, jak na fotografiích vypadá jeho tělo. Tímto způsobem se vyhnete například i případu, kdy se model po určité době rozhodne, že by mohl být fotografiemi kompromitován a požádá vás, aby byly smazány. Jestliže máte ve smlouvě uvedeno, že model souhlasí s umístěním fotografií ve vašem portfoliu, má jaksi smůlu, neboť je jen na vás vyhovíte-li mu, nebo ne. Tady už ale přichází ke slovu spíše morální stránka věci. Také už jsem mazal nějaké fotografie, ale vždy takové, kde byl model jasně poznatelný! Pakliže ovšem byly fotografie zhotoveny takovým způsobem, že postrádají charakteristické znaky, podle kterých je model rozpoznatelný, nebude poté názor fotografované osoby rozhodující. Je to škoda, že si tolik lidí nedokáže stát za tím, pro co se již jednou rozhodli!
Každopádně by bylo zajímavé, kdyby na tento článek někdo navázal pokud možno co nejpodrobnějším popisem právní problematiky, týkající se tohoto tématu!
- Předchozí strana
- 1
- 2
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruale to vis ze vzpominam ... nevim sice uz samozrejme presne co v clanku bylo jen si pamatuju na fakt ze prakticky neobsahoval vubec zadny info prinosny pro nekoho kdo by se chtel wo neco podobnyho pokusit
509: Člověk bez obrázků v galerii názor rozhodně právo má, na urážky nikoliv, i kdyby měl obrázků kolik chtěl. Netvrdím, že já mám v galerii kdovíjaké skvosty, líp to zatím neumím. Jen nemám rád lidi, co skryti za neexistující identitou jen planě kritizují, neukážou ani neporadí, co je špatně, nemluví vůbec konkrétně, jen obecně tlachají v neurčitých pojmech, sami pro druhé nic neudělají, označují autora slovem "autor", a ta "populární věta" na konci? Odkud je?! Citát klasika, známého fotografa, nebo jen další invektiva na adresu autora článku? Podle obsahu věty to vypadá spíš na to druhé. Promiň 509, ale mně prostě tihle lidi rozčilujou.
Co se týká aktu jako takového, myslím, že mezi "bagatelizovat" a "zjednodušit" či "shrnout základy" je docela rozdíl. Někdo to prostě chce zkusit hned a bez dlouhosáhlého studování. Nesmí se divit, když se to nepovede, ale třeba tím rychle dojde k názoru že tohle vůbec není pro něj, nebo naopak, že se musí dlouho a dlouho učit.
Nevím, prostě oceňuji snahu autora udělat něco pro ty začínajíci. Konec.
Teď jsem se podíval na tvé stránky a pochopil jsem proč tento článek uvádíš jako pro začátečníky.Mluvím o těch kresbách.Je vidět že máš velmi vyvinutý cit pro kompozici,stín a detail.Máš to co mnohým fotografům chybí nemluvě o začátečnících.Bereš tento cit jako samozřemost .Tím pádem ve svojim článků o této problematice vůbec nezmiňuješ.Tak to alespoň cítím já.Ale to je právě to co zvlášť začátečníkům chybí cca 99% ze 100.....Já spíš na tvých stránkách obdivuju tvé kresby.Protože já nikdy jsem nebyl schopen něco namalovat (ani nenamaluji stejnoměrné kolečko )jsem totiž dizgrafik či jak se to píše.Proto fotím abych svou představu dostal na papír.Proto se ptám proč se zahazuješ focením :)
protoze me uz kresba absolutne nicim nenaplnovala nebo jako to rict, nic mi to neprinaselo, fotka je mi mnohem a mnohem blizsi :)
moc pekne si to tady sepsul:)a bez trmanstiny by to nebylo ono ;)8*
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.