Světlo v makrofotografii

Když jsem se začal věnovat makro fotografii, přemýšlel jsem, jaké světelné podmínky budou pro focení ty nejlepší, abych nechal vyniknout krásu hmyzích těl a aby každá část těla byla viditelná. Řadu fotografií jsem exponoval chybně, fotit jsem chodil při špatných světelných podmínkách a vůbec nepřemýšlel kdy a s čím na lovy beze zbraní vyrazím.

Fotografie exponovaná při zastínění. Objekt byl v jasném slunci příliš kontrastní. Proto zastíněno.

Dnes ještě před tím, než se vydám za zajímavými záběry, se rozhodnu, zda světelné a povětrnostní podmínky venku jsou pro makro fotografii ideální. Samozřejmě se dá říci, že každé počasí je pro focení dostačující. Ale představte si zataženou oblohu, kdy slunce ani na chvilku neprorazí vrstvu mraků a navíc fouká poměrně silný vítr. V takovém případě se můžeme vydat fotografovat především neživou přírodu, nebo např. houby. Díky zhoršeným světelným podmínkám se nám prodlužují expoziční časy a tím se nám možnost focení hmyzu, který se potácí na stéblech trávy, na květech či listech velmi komplikuje. Nejlépe je chodit fotografovat hmyz za polojasného, pokud možno bezvětrného počasí. Především ranní hodiny, kdy je venku poměrně chladno jsou pro fotografování hmyzu ideální. Po noci je hmyz ztuhlý a často nám umožní přiblížit se na velmi krátkou vzdálenost. Většinou také nedochází k proudění vzduchu a je téměř bezvětří. Je však i přesto nutné použít stativ, protože expoziční časy se velmi prodlužují. V průběhu dne, kdy se vzduch ohřeje a často začíná foukat vítr je focení složitější. V ranních hodinách také můžete často narazit na hmyz, který je orosen a zdobí ho drobné kapičky rosy. V této době je světlo většinou rozptýlené a fotografie z časně ranních hodin mají své kouzlo. Další světelně zajímavé fotografie se dají pořídit v podvečerních a večerních hodinách. Intenzita světla klesá a velmi často je nutností použití stativu, podobně jako při fotografování v časně ranních hodinách. Focení v poledních hodinách není ideální. Jednak kvůli světelným podmínkám, ale také proto, že je hmyz rozehřátý a velmi aktivní.

První foto bez použití difuzéru (rozříznutá filmovka) druhé foto s použitím. Viditelně měkčí obraz.

Existuje však řada pomůcek, které nám mohou aktuální světelné podmínky vylepšit a umožnit nám exponovat snímek v době, kdy je to téměř nemožné. Asi nejpoužívanější pomůckou je blesk, resp. makro blesk. Při focení hmyzu je použití blesku velmi důležité. Především při zhoršených světelných podmínkách některé části hmyzích těl zůstávají tmavé a bez kresby. Velmi vhodné je použití blesku v poledních hodinách, kdy je slunce vysoko na obloze a dochází k velkým kontrastům mezi světlem a stínem. Blesk nám osvětlí tmavé části a celkově snímek vyváží. Expoziční časy kolem 1/200 s nám také umožní fotit téměř veškerý hmyz i když není zcela v klidu. Použít můžeme jak makro blesk tak interní blesk. Já exponuji u svého Canon 10D často snímky právě s vestavěným bleskem, přičemž využívám možnost regulace výkonu výbojky a možnost korekce expozice. U vestavěného blesku používám manuální režim s časem 1/160 s a clonou F11 – F16 a nastavení blesku bez korekcí. Pokud fotím drobnější živočichy (velikost kolem 1 cm) při zvětšení 1:1 používám korekci blesku do mínusu asi o 1/3. Při velkém zvětšení dochází k nežádoucím leskům a tak je nutné výkon poněkud snížit. Často jej používám také při focení hmyzu za poměrně ideálních světelných podmínek abych docílil lepšího prokreslení tmavších míst. Pokud je dostatek světla a použijeme manuální režim s časem 1/160 s a clonou menší jak 10 nedochází většinou ke zčernání pozadí, tak typického pro fotografie s bleskem. Dojde však k projasnění tmavších míst. Nedávno mi také někdo poradil abych zkusil jednoduchý difuzér na vestavěný blesk. Jedná o rozříznutou „filmovku“ nasazenou přímo na blesk. S touto jednoduchou pomůckou je světlo velmi měkké a mnohem méně kontrastní.

Při makrofotografii se častěji používají speciální makro blesky, které nám umožňují regulovat výkon jednotlivých výbojek a tak lépe modelovat světlo. Avšak takový blesk je poměrně nákladný a jeho použití je výhradně při makrofotografii.

Foto s použitím zastínění. Nutné bezvětří. Hodnoty – clona 18, čas 1/2 vteřiny, ISO 200

Další velmi důležitou pomůckou je odrazná plocha. Odrazné plochy nám slouží k tomu, aby nám odraženým světlem zesvětlily místa, která jsou ve stínu. Ostré přechody mezi světlem a stínem zhoršují expozici snímku a ve většině případů se s takto pokaženou fotkou nedá nic dělat. S použitím odrazné plochy docílíme velmi dobrých výsledků např. při focení v poledních hodinách, nebo při nedostatku světla. Avšak je nutné říci, že odraznou plochu můžeme používat i při dobrých světelných podmínkách, kdy opět místa ve stínu můžeme projasnit. Další výhodou odrazné plochy je zkrácení času expozice a tak můžeme více experimentovat s clonou. Především v místech kam nedopadá sluneční světlo si jej, při troše šikovnosti, můžeme poslat sami. K tomu slouží jak odrazná deska tak i např. zrcátko.