Test digitálního fotoaparátu Panasonic DMC-FZ30

Snímek vpravo demonstruje rozlišení 16:9.

Na tomto originálním snímku (2,6 MB, 8Mpx, dostupný až ze zvětšeného náhledu) můžete zjistit výbornou schopnost rozlišit jednotlivé odstíny červené a uložit je s množstvím detailů bez negativního vlivu kompresních algoritmů.

V protisvětle si fotoaparát poradí více než dobře. Na prvním snímku je zcela vpravo drobná reflexe. Podobná je i na snímku testu šumu „Místo výřezu“.

U vyššího ISO platí, že ISO 400 již nelze především pro noční záběry doporučit, dochází u nich k odlišnému barevnému podání. Nicméně za denního světla jej lze použít.

Zajímalo mě, co lze z černých částí snímků „vytáhnout“. Výsledek vidíte. Tato fotografie je spíše z pomezí experimentu.

Závěr

Při běžných scénách je aberace prakticky nulová, snad jen při nejdelším ohnisku ji na některých snímcích s vysokým kontrastem naleznete. Pokud chcete dokonale ostré fotografie, je rozumné využívat vyšší clony a kratší ohniskové vzdálenosti. Tento fakt ale platí pro každý objektiv. Skvěle jsou potlačeny reflexe. Ty najdete skutečně jen ojediněle.
Šum produkovaný tímto čipem a následně redukovaný přímo aparátem je do 200 ISO na výtečné úrovni. Při ISO 400 dochází k mírnému barevnému posunu u nočních snímků. Osobně jsem ISO 400 zapomněl nastavené a nevědomky fotil za dne běžné rodinné fotky. Všechny jsou použitelné.
Protože minimální zaostřitelná plocha je přibližně 6 cm x 4 cm, lze jej s úspěchem použít v „makrofotografii“.
Z nastavění jistě oceníte možnost teplého či studeného odstínu a také možnost „hýbat“ se saturací, případně kontrastem a ostrostí.
Malou nectností je absence softwaru, ve kterém by šlo převod z RAWu do JPG ovlivnit. Dodávaný SW provede prostou konverzi.

Klady	Zápory
rozsah zoomu 35 mm – 420 mm	znatelný šum při ISO 400 při dlouhých expozicích
stabilizátor obrazu	horší okamžitá dostupnost křížového voliče na zadní straně
výborně zvládá protisvětlo
jednoduchost ovládání

Děkuji firmě Panasonic za zapůjčení fotoaparátu k redakčnímu testu.