FotoInspirace, 2.díl - Fotografování vážek
Snad každý fotograf, který rád jezdí do přírody, zkoušel někdy vyfotit vážku. Tato krásná stvoření už inspirovala i mnoho našich čtenářů, kteří přispívají svými snímky do FotoGalerie. A tak mne napadlo, že by toto téma stálo za samostatný článek. Motivoval mne především fakt, že se tyto fotografie objevují stále častěji - někteří z nás se již každoročně velmi těší na začátek “vážkařské“ sezóny. Také z ohlasů v komentářích pod fotografiemi je zřejmé, že o téma "fotografování vážek" je velký zájem. Proto se na vážky v tomto článku podíváme podrobněji a to především z fotografického hlediska. Řekneme si něco o tom, kde vážky hledat, kdy na ně vyrazit a jaká je nejvhodnější fotografická technika. To vše ve srozumitelném podání tak, aby si potřebné dovednosti snadno osvojili i začátečníci.
Kde a kdy vážky hledat
Vážkami obecně lidově nazýváme několik druhů hmyzu – vážky, šídla, šidélka, šídlatky, motýlice, lesklice, páskovce a klínatky. Účelem tohoto článku však není určování jednotlivých druhů. Proto zůstaneme u společného obecného výrazu vážky a odborné entomologické informace ponecháme na příslušných odbornících, kteří se pro změnu odborně nazývají odonatologové. Pro nás fotografy je podstatné hlavně to, kde vážky hledat. U nás to není v podstatě žádný problém. Vážky jsou na území celé České republiky velmi rozšířené a najdeme je bez problémů u téměř každé vodní plochy. Vážkám se daří v řekách, rybnících, přehradách, potocích, bažinách a dokonce i rašeliništích. Ale asi vůbec nejraději mají obecně menší vodní plochy se stojatou a mělkou vodou s dostatkem vodních rostlin a spíše teplejším klimatem. Úplně ideální pro začátečníky jsou tedy běžné druhy, které se v hojných počtech vyskytují u menších a nepoužívaných rybníčků. Ty jsou v ideálním případě mělké a napůl zarostlé. Takové ideální místo je třeba na ukázkovém snímku č.2.
Dalším důležitým faktorem je pokud možno čistá voda a také klidné prostředí. Vážky jsou obecně dost plaché a u rybníku, kde se právě koupe padesát lidí, toho asi moc nevyfotíme. Naopak, pokud si najdeme opravdu klidný kout, tak se vážky jakoby zklidní a nechají nás v klidu fotografovat i na skutečně velmi krátkou vzdálenost. Musíme však také dbát na dobrý přístup k hladině a to především v místech, kde jsou vodní rostliny, na kterých vážky rády sedávají. Ideální je vlézt v plavkách přímo do vody a nebo se vybavit rybářskými holínkami. Takto vybaveni nebudeme muset balancovat na hraně břehu a snížíme tak pravděpodobnost pádu i s drahou technikou do vody.
Kdy na vážky nejlépe vyrazit? To je také poměrně snadná otázka. Vážky mají obecně rády teplo, a tak se první jarní druhy objevují v průběhu jara, jakmile začnou první skutečně teplé a slunečné dny, většinou koncem dubna nebo nejpozději začátkem května. Vrcholem sezóny výskytu vážek jsou pak nejteplejší měsíce v kalendářním roce – červen, červenec a srpen. Nástupem podzimu pak vážek ubývá a jakmile nastanou podzimní plískanice a celkově se ochladí, tak zmizí i poslední vážky. To bývá většinou koncem měsíce října. V průběhu celé této doby je tedy možné vyrazit do terénu. Vhodná roční doba ale nestačí, vážky jednoznačně preferují slunečné dny. Vyskytují se samozřejmě i když je zataženo, ale nejhojnější výskyt je jednoznačně v parných letních slunečných dnech, kdy je teplota kolem 30 °C. A nejen to, s příchodem večera vážky redukují svou aktivitu a schovávají se. Opět se objeví až s intenzivním slunečním svitem v pozdním ránu. Ideální denní doba je proto kolem poledne či brzy odpoledne.
Vhodná technika
Další velmi důležitou otázkou při “fotolovu“ vážek je, jakou použít vhodnou fotografickou techniku. Použít se dá většina fotoaparátů a to jak klasických, tak i těch digitálních. V tomto článku se budu soustředit především na digitální fotoaparáty. To vzhledem k tomu, že drtivá většina uživatelů našeho serveru využívá právě digitální techniku. Ani speciální režim makro není příliš důležitý, protože vážky nás většinou na opravdu krátkou vzdálenost nepustí. Stačí tak na ně i kompaktní aparáty střední třídy. Velkou výhodu mají přístroje se stabilizátorem (jako například KonicaMinolta DiMAGE Z-3 na ukázkovém snímku č.4), protože fotografování ze stativu téměř nepřichází v úvahu a když, tak spíše jen u opravdu zkušených “lovců“. Kompaktní aparáty mají obecně několik nevýhod. Hlavní je ta, že jejich objektivy mají takovou optickou konstrukci, která značně znesnadňuje či přímo znemožňuje dosáhnout pěkně rozostřeného pozadí. To je důležité pro zvýraznění vážky na úkor pozadí, čímž vyniknou jemné detaily. Dalším nedostatkem je, že většina z nich má poměrně pomalé reakce a také zpoždění po stisku spouště. To je u rychlých vážek někdy opravdový problém. Dá se to částečně kompenzovat trpělivostí a nasazením v akci.
Nejvhodnější technikou na lov vážek jsou samozřejmě jednooké zrcadlovky a to jak klasické, tak digitální. Majitelé těch digitálních jsou trochu ve výhodě. Při fotografování vážek vzniká dost odpadu, což při fotografování na film vyjde poněkud draho. Samotná zrcadlovka může být v podstatě jakéhokoli typu. Výhodné jsou především modely, které mají skutečně rychlé reakce (zpoždění spouště a také rychlost autofokusu) a také dobrou výdrž baterií. Budeme totiž často přeostřovat a také pořizovat několik variant jednoho snímku. Hodně snímků se taky nepovede, takže budeme na místě hodně prohlížet i mazat fotografie, což všechno klade zvýšené požadavky na kapacitu baterie. Jako příklad uvedu třeba Nikon D70, který má skutečně velmi rychlé reakce i výdrž baterií, a přitom v kategorii digitálních zrcadlovek patří k těm cenově nejdostupnějším (viz ukázka č. 6).
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruPrima článek.
Tu publikaci jsem si objednal a byla mi promptně doručena. I s poplatky vyjde na něco málo přes 100 korun (poplatky jsem platil ke každé knize i když jsem jich dostal víc najednou).
Bezva článek
Hlavně díky moc za ten odkaz na publikaci. S určováním druhů mám vždy největší problémy takže se bude moc hodit!
Tak tomu se říká výborně zpracované téma. Ač jsem ty potvory v životě nefotil tak jsem si to přečetl se zájmem od začátku až do konce. Díky.
i mně se článek skutečně líbil. zrovna posledně jsem vyrazila "na lov", jediné, co mě mrzí je to, že jsem potkala samé "modré" vážky (šídélka) a přitom se mi tak strašně líbí ta červená :'( :)) kdybyste někdo věděl, kam vyrazit za červenou, dejte pls vědet :))
Myslím, že je to povedený článek, který ukazuje na základní problémy spojené s focením této velmi zajímavé hmyzí skupiny:-) A jak je vidět na FA focení vážek se věnuje velmi mnoho lidí a jsou nám všem příjemným rozptýlením:-)
SUper. Už utíkám na ten odkaz.
Pro Kristinku. Ta "červená" je šidélko ruměnné, které se řadí mezi jarní druhy. Létá nejdéle do začátku srpna, takže letos už je na něho pozdě. Ale příští rok od konce dubna už bude zase k zastižení. Tak hodně štěstí.
Lanius: strasne moc dik, to se hodi vedet... ja jedno zastihla jeste asi 5. srpna, ale bylo tak neposedny, ze mam jen jednu rozmazanou fotku. jeste jednou dik, pockam si do jara :))
Hezký článek, ale odbýt blesky jedinou větou je podle mě dost nešťastné. Ne, že by to bez nich nešlo, jsou ale velmi praktické. Osobně po delších zkušenostech blýskám skoro vše...
A ještě méně vážný příspěvěk - celý článek je hovadina, neboť každý, kdo sleduje TV reklamy dobře ví, že se vážky nejlépe fotí mobilem :-))))
pěkný článek, a žes ho dlouho sliboval, dověděl jsem se o něm až od kámoše, jsem se léčil v lese, a ... a dík za ty mistry, ještě že jsem podle abecedy tak vpředu! ;o)))
Kristinka: Těch červených je spousta druhů a některé jsou dost běžné, jako třeba Vážka obecná (Sympetrum vulgatum). Pokud zrovna na "tvé" lokalitě nejsou, tak si zkus vyrazit klidně jen o pár kilometrů jinam a jistě brzy nějakou "ulovíš". Držím palec a přeji dobré světlo.
Tomáš: Já ty blesky obyl proto, že je v podstatě na vážky vůbec nepoužívám a tak ani nemám co psát. Pokud ale máš s blesky delší zkušenost, tak o tom něco napiš, rádi to zveřejníme.
Jinak všem moc dík za kometáře !
To je pravda, omlouvám se, nechtěně jsem mystifikoval. Já v té chvíli uvažoval pouze nad šidélky(to kvůli tomu samé "modré"), ale nedošlo mi, že Kristýnka tou červenou nejspíš myslela nějakou vážku z rodu Sympetrum.
Lanius: Nemyslím, že by jsi mystifikoval, protože šidélko ruměnné je taky moc pěkný druh, který je díky svému zbarvení stejně atraktivní, jako větší klasické vážky červeného zbarvení. Bohužel je ale méně hojné ....
Moc pěkně napsáno,taky rád a často fotím tuhle hmyzí sortu ale i tak jsem se dozvěděl některé nové skutečnosti.Myslím si že je to pro ty co s nimi teprve začnou dost přínosný článek.Za sebe děkuji hlavně za odkazy:-)
Super článok.Možno by si zaslúžili vlastnú podkategóriu pod hmyzom:)
Lumis, tonyman: Dík, bude to nová rubrika "FotoInspirace" zaměřená na úzce specifické obory fotografie. Už mám pár dalších námětů ale trošku teď nestíhám ....
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.