Test digitální zrcadlovky Nikon D50

Úvod

Nikon začal dále rozšiřovat svou řadu digitálních zrcadlovek. Tentokrát se zaměřil na nejnižší cenovou hladinu a přišel se svou zatím nejlevnější digitální zrcadlovkou D50. Přístroj je zcela zjevně zaměřen na uživatele, kterým již nestačí ani nejpokročilejší kompaktní aparáty a kteří to s fotografováním myslí přece jen trochu vážněji a požadují možnost výměny objektivů. Speciálně pro tuto kategorii zákazníků je určena i dvojice nových objektivů, které jsou určeny hlavně k prodeji s modelem D50 v cenově zvýhodněných setech. Kdo by však čekal, že D50 bude pouhou lacinou hračkou, bude jistě mile překvapen. D50 totiž využívá většinu důležitých funkcí z dražšího, velmi osvědčeného a oblíbeného modelu D70. Pojďme se již podívat na konkrétní údaje.

Tělo – mechanické provedení a ovládání

Již na první pohled je zřejmé, že i D50 se drží nového designového stylu celé modelové řady, která začala modelem D2H a jejíž hlavním tvůrcem je renomovaná italská designérská dílna Giugiaro. D50 dokonale zapadne do současné série aparátů s modely D70s, D2Hs a D2X, jejichž společným znakem je červený trojúhelník na přední úchopové části přístroje. Celá modelová řada je však zaměřena na tradiční a snad trošku konzervativní černé matované provedení. D50 je tak zatím jedinou digitální zrcadlovkou Nikon, která se vyrábí i ve stříbrné verzi, tak jako to známe například z kinofilmových modelů F-55, F-65, F-75 či F-80. Celkově bych design aparátu hodnotil jako skutečně velmi povedený a to v obou barevných provedení. Přestože se jedná o nejlevnější model digitální zrcadlovky, tak lacině nepůsobí – naopak, na už první pohled působí seriozním dojmem. A co teprve, když jej vezmete do ruky! Není jen hezký na pohled, ale také se velmi dobře drží. Tělo je jen nepatrně menší než model D70, a proto sedne jako ulité i do větší dlaně a zachovává si také výborné ergonomické vlastnosti. Také na dotek působí mechanické provedení velmi solidním a robustním dojmem, což nebývá u aparátů této třídy až tak obvyklé. Tělo sice tvoří z převážné části plastové díly, ale ty jsou z kvalitního materiálu a hlavně jsou až neobvykle silné.

Také rozmístění všech ovládacích prvků je mimořádně citlivě a hlavně intuitivně provedené. Všechny ovládací prvky pak mají i jasně rozeznatelné dorazy, jsou dobře popsané a dostatečně velké. Základní ovládání aparátu tak snadno zvládne i úplný začátečník a to i bez uživatelského manuálu. Na první pohled zaujme především velký 2“ nízkoteplotní TFT LCD monitor na zadní straně s rozlišením 130.000 obrazových bodů. Zobrazované menu je přehledně a logicky rozděleno a také barevně odlišeno podle jednotlivých skupin nastavovaných parametrů. V terénu bez manuálu jistě nejen začátečníci ocení velmi praktické tlačítko “HELP“ pro zobrazení jednoduchého popisu té které konkrétní funkce. Monitor kromě pohybu v menu a přehrávání či zvětšování snímků zobrazuje i veškeré expoziční údaje, histogram a také disponuje důležitou funkcí indikace přeexponovaných mís­t.

Pohyb v menu a jeho ovládání zajišťuje obvyklý křížový přepínač, umístěný vpravo vedle LCD monitoru, který zároveň slouží pro přepínání mezi jednotlivými body autofokusu. Pod ním je kontrolka přístupu na paměťovou kartu. Vlevo jsou umístěna další ovládací tlačítka. Například pro nastavení citlivosti ISO, vyvážení bílé či velikosti snímků. Pro tato nastavení není nutný vstup do menu, využit je tradiční postup stisku tlačítka a současného otáčení volícím kolečkem, což je praktické a hlavně rychlé. Hledáček je dobře chráněn poměrně mohutnou gumovou očnicí a je řešen v podstatě stejně jako u modelu D70s. Matnice je spíše menší, ale jsou na ní zobrazeny zaostřovací body a také upozornění na absenci paměťové karty či docházející baterie. Pod matnicí je pak stavový displej, tvořený zelenými znaky na černém pozadí, který zřetelně zobrazuje všechny podstatné expoziční údaje s výjimkou citlivosti ISO.

Na horní straně přístroje najdeme botku pro systémový externí blesk nebo jiné příslušenství. Vlevo od něj je otočný volič expozičních režimů s obvyklými univerzálními ikonkami. Vpravo je zase poměrně velký LCD displej, který je velmi přehledný, zobrazuje srozumitelně vše potřebné, ale bohužel mu chybí možnost podsvícení, které je dnes již většinou považováno za standard. Vpředu je pak samotná spoušť, kolem které je u Nikonu již tradičně umístěn prstenec s hlavním vypínačem. Toto řešení je mimořádně výhodné, protože se tak vypínač dá velmi snadno a intuitivně ovládat, aniž by bylo nutné použít druhou ruku nebo aparát dávat od oka. Tím se zúročí extrémně rychlý náběh celého systému a lze tak ještě výrazně šetřit baterie, protože pokud je aparát správně nastaven, tak lze celý proces zapnutí, zaostření, expozice a opětné vypnutí bez problémů realizovat během 2 až 3 vteřin. U spouště jsou pak umístěny také tlačítka pro korekci expozice a ovládání samospouště či dálkového ovládání. Pod pouští zepředu je senzor pro bezdrátové IR dálkové ovládání. Zcela nahoře je pak výklopný vestavěný blesk s aktivačním tlačítkem, kterým lze současně samostatně nastavovat korekci expozice záblesku. Vpředu dole je ještě tlačítko pro uvolnění bajonetu objektivu a přepínač automatického a manuálního zaostřování. Po stranách aparátu je pak vlevo trojice konektorů pro připojení k počítači, televizoru a externímu zdroji. Vpravo je dvířky chráněný slot pro paměťové karty. No a nakonec dole jsou dvířka pro vložení baterie a stativový závit, který je kovový a je umístěn v optické ose objektivu. Celkově bych mechanické provedení, ergonomii i design hodnotil jako vynikající a jedinou výtkou je absence podsvícení LCD displeje.