Test fotoaparátu KonicaMinolta Dimage Z20

Objektiv a čip

Fotoaparát je vybaven objektivem Konica Minolta s 8 násobným rozsahem zoomu, 36 mm –290 mm, který je složen z 11 čoček v 9 skupinách. Světelnost objektivu je od 3,2 při ohnisku 36 mm až po 3,4 při ohnisku 290 mm.

Pro ty, kteří chtějí ještě trochu širší ohnisko, je tu možnost dokoupit redukci a širokoúhlou předsádku ZCW-200, která vám rozšíří nejmenší ohniskovou vzdálenost na velmi slušných 26 mm ( ekvivalent pro kinofilm ). Rozsah zoomu a kde se zrovna nacházíte, vidíte v horní části zobrazení při zoomování. Zoom je slušně rychlý, plynulý a bez skoků. Lze tedy dobře a rychle nastavit požadovaný výřez. Samozřejmě, že nevíte jaké ohnisko zrovna máte nastavené a tak pro ty, co to potřebují vědět, uvádím přibližné hodnoty v tabulce:

Grafický ukazatel zoomu	1/3	1/2	2/3
Ohnisko	60 mm	85 mm	120 mm

Jak je vidět, změna zoomu není rovnoměrná a ke konci je rychlejší. Na následujících dvou snímcích můžete vidět fotografie s nejširším a nejdelším optickým ohniskem. V rohu je výřez ve 100% velikosti. Jak jsem již zdůraznil na začátku, fotoaparát je určen pro nejširší skupinu uživatelů, proto i nastavení aparátu a jednotlivých funkcí bylo pro test záměrně nastavováno co nejvíce na automatiku, expoziční režim P a základní multisegmentové měření expozice. Většina fotografií v testu jsou zmenšené buďto na 25% (ukázky barevných režimů) nebo 33% (ukázky zobrazení) a doostřené. Pokud je na fotografii výřez, je ve 100% velikosti a neupravovaný. Pokud vám takovéto zobrazení nevyhovuje, napište mi do komentářů a domluvíme se na jiném.

Dimage Z20 je vybavena prokládaným snímačem CCD 1/2,5 palce s maximálním rozlišením 5 Mpix, přesněji z rozlišením 2560×1920 pixelů. Toto vám postačuje na fotografii o rozměru 16,3 cm x 21,7 cm při rozlišení 300 dpi, nebo fotografii 20×30cm o rozlišení 217 dpi. Poměr kinofilmového formátu 3:2 nelze nastavit.

Další ukázkou jsou fotografie s ukázkou digitálního zoomu, kterým si nejdelší ohnisko můžete zvětšit až 4×. Obrazová kvalita tohoto zoomu má však již svoje omezení. První ukázka je za použití 2× digitálního zoomu, takže výsledné ohnisko je 580 mm. Druhá ukázka je za použití 4× digitálního zoomu, takže výsledné ohnisko je 1160 mm.

Následující 2 fotografie jsou znovu ukázkou digitálního zoomu a jeho případné kvality oproti dodatečnému zvětšování fotografie ve Photoshopu. V podstatě se mi potvrdila zkušenost z několika předchozích digitálních fotoaparátů, které digitálním zoomem disponují, a to že kvalita digitálního zoomu se zhoršuje od 2× zvětšení. Na první ukázce je výřez z fotografie s nastavením 2× digi zoom. Pro porovnání je hned vedle ukázka výřezu z fotografie, kde bylo použito pouze max. optické ohnisko 290 mm a následně byl snímek zvětšen pomocí Adobe Photoshopu s bikubickým převzorkováním. Z ukázky je patrné, že kvalita digitálního zoomu je výrazně lepší než následné softwarové zvětšení. Snímek je čistší, kresba kvalitnější a jakoby hladší, což někdy může být lepší, někdy naopak na škodu. Dalším příjemným překvapením je, že s použitím 2× digitálního zoomu se velmi potlačila, v podstatě úplně zmizela chromatická vada. Fotografovat s použitím digitálního zoomu však vyžaduje pomůcku v podobě kvalitního stativu, protože již budete pracovat s velkými ohnisky. Na druhé ukázce je to samé, ale tentokráte s použitím 4× digitálního zoomu a tím výsledného ohniska 1160 mm. Zde je již patrné, že výstup, ať již 4× digitální zoom, nebo 2× + zvětšení v PS, je stejný a nekvalitní.

Nezkoušel jsem udělat z těchto snímků papírové fotografie, ale odhaduji, že s použitím 2× digitálního zoomu a tím celkovým ohniskem cca 580 mm, jde udělat fotografie o velikosti do 13×18 cm v dobré kvalitě. 4× digitální zoom už takovou kvalitu nemá.

Citlivost snímače se oproti předchozímu typu Z10, trochu změnila a je v rozsahu 50–320 ISO. Tentokráte vám nepředvedu klasický noční snímek, ale snímek udělaný ve dne, v pozdních odpoledních hodinách, navíc s pozadím ve tmavém stínu. Na první fotografii je celý snímek, kde při 25% zmenšení nebyl viděl žádný rozdíl. Na druhé ukázce je výřez ze 100% velikosti. Zde je již rozdíl patrný. Opět je otázkou do jaké míry bude patrný na skutečné fotografii. Myslím si, že při velikosti výsledné fotografie 10×15 cm nebude digitální šum ani při použití ISO 320 rušivý a možná ani patrný.

Další věcí, která mne při testování zajímala, je aberace. Má jí v podstatě každý objektiv a ani Dimage Z20 není výjimkou. Jen mě trochu překvapilo, že u některých snímků se objevila a u některých velmi podobných ne. Pro test jsem použil kontrastní scény s velmi světlými prvky v obraze. Na první ukázce je snímek s nejširším ohniskem 36mm. Aberace je zde velmi nepatrná, uprostřed snímku v podstatě nulová, při okraji sice již patrná, ale malá. S měnící se clonou se aberace nemění. Na druhé ukázce je snímek s maximálním ohniskem 290 mm. Zde je již aberace větší. Ve středu snímku je stále ještě malá až zanedbatelná, při okraji je viditelná. Se změnou ohniska se opět nijak nemění. Aberace zabírala 2–4 pixely, při vyjádření na max. fotografii s rozlišením 300 dpi (16×21 cm) by se barevná vada projevovala ve velikosti 0,2 až 0,4 mm. Při jednom druhu fotografie se však aberace velmi projevila a to při focení vody (tekoucí či vodotrysk) v protisvětle. Zde se u kapek vody objevil sytý modrý závoj.

Vinětace objektivu se projevuje při minimální cloně 3,2 a to jak při normální expozici, tak i při expozici s bleskem, ale je velmi nízká. Při zaclonění zcela zmizí. Co mne však trochu překvapilo, byla vinětace v celém rozsahu ohniska a to i při maximálním ohnisku 290 mm. Viz další ukázka.

Následující ukázkou je test zkreslení obrazu při nejkratším 36 mm a nejdelším 290 mm ohnisku. Při nejkratším ohnisku dochází k viditelnému soudkovitému efektu, to je třeba mít na paměti při focení architektury a jiných „rovných“ objektů. A bohužel i u nejdelšího ohniska dochází k určitému posunu a to do poduškovitého efektu. Soudkovitý ani poduškovitý efekt není v rozsahu 1/4 až 3/4 zoomu, což je zhruba ohnisko 40 až 200 mm.

V protisvětle se objektiv chová velmi dobře, rušivých efektů a odlesků je v obraze málo a jejich případné odstranění v některém z grafických programů by bylo možné. Obraz je i přes silné slunce kontrastní a s kresbou v detailech. Pouze v místech, kde je slunce a jeho světlo již velmi silné, je obloha slitá do velmi světlé až bílé barvy. Pokud chcete fotit v protisvětle, mějte raději slunce buď úplně mimo snímek, nebo naopak přímo v obraze. V okamžiku kdy by bylo na okraji, dojde k mnoha rušivým efektům, jejichž odstranění by bylo velmi obtížné. Vznikají i jakési přímé dlouhé paprsky od slunce, jako při použití hvězdičkového filtru. Pokud tedy chce podobný snímek vytvořit, můžete tento „neduh“ objektivu využít výtvarně a můžete si při tom říci: „A mám to zadarmo!!“.

Dimage Z20 umožňuje i záznam neozvučených videosekvencí v rozlišení 640×480 pixelů při frekvenci 15 snímků/s nebo při rozlišení 320×240 pixelů s frekvencí 15 nebo 30 snímků/s. Při natáčení videosekvencí je možné využívat celého rozsahu zoomu a velikost je omezena jen kapacitou karty. Video je možné i editovat a uložit z něj snímek do JPG formátu. K dispozici je i režim noční videosekvence.

Naexponované snímky ve 3 nastaveních formátu JPG lze ukládat na SD a MMC karty, případně využít samostatné vnitřní paměti o velikosti 14,5 MB, na kterou se vejde cca 6 snímků v plné velikosti a nejvyšší kvalitě. Snímek v plném rozlišení a kvalitě má cca 1,5 až 2 MB. Videozáznamy se ukládají do formátu MOV.