Fotografování zvířat v Kostarice
Kostarika je v tropické střední Americe rájem zvířat a láká zoology i amatérské přírodovědce. Koncentrace živočišných druhů je tak vysoká, že přivábí i mnoho fotografů ze všech koutů světa. Protože mám k latinské Americe blízko, příliš jsem se nerozmýšlel a lovit zvířátka na paměťovou kartu fotoaparátu jsem vyrazil i já.
Pozorovaní středoamerických ještěrů
Při procházení pralesem v Kostarice narazíte i na velké množství plazů a obojživelníků, z nichž někteří jsou jedovatí. A nejsou to pouze hadi, ublížit mohou i pestrobarevné žabičky „pralesničky“, s barvou od zelené přes červenou až po temně modrou. Jejich aktivita je nejvyšší zejména v noci, ale příležitost k fotografování je i v pozdním večeru. Nejvhodnější je použití delšího makroobjektivu, protože se jedná o drobná zvířátka. Naopak šlápnout na jedovatého hada můžete při neopatrné chůzi během celého dne. Asi nejpůsobivější zážitek z fotografování hada mám z oblasti Montverde. Při pozorování kolibříků zůstal můj zrak v koruně na větvi stromu, kde byl obtočen světle zelený křovinář běloocasý (Bothriechis lateralis). Pořízením snímku jsem hodně riskoval, jedovatého hada jsem měl ve výšce pět metrů přesně nad hlavou, odjinud nebyl vidět. Kvůli nedostatku světla jsem musel použít externí blesk a strachoval jsem se, že se had poleká a spadne mi za krk. Nakonec ale vše dobře dopadlo.
Největším plazem Kostariky je jednoznačně leguán zelený (Iguana iguana), který je vcelku hojný a lze jej potkat na mnoha lokalitách. V největším množství je k vidění v rezervaci Caňo Negro nebo v NP Tortuguero, na některých místech jsou jimi stromy zcela obaleny. Fotografování těchto hrozivě vypadajících ještěrů není problematické, úniková vzdálenost je krátká a jejich pohyb je často velmi pomalý, proto i při absenci světla lze pořídit prezentovatelný snímek. Když už jsem měl leguánů na paměťové kartě hodně, usmyslel jsem si, že je vyfotím trochu jinak. Leguáni skvěle šplhají po stromech a když potřebují dolů po kmeni stromu rychle sbíhají. Strávil jsem asi hodinu tím, abych zachytil tento jejich zajímavý tělocvik i za cenu lehce mázlých snímků. Na místě jsem chtěl fotografie vymazat, ale teď jsem rád, že jsem to neudělal. Je neuvěřitelné, jak dokážou své mohutné tělo dokonale ovládat. Leguán zelený se vyskytuje v různých barevných variantách v celé střední Americe a místní jim říkají „stromové kuře“. Z prostého důvodu – tohoto zajímavého býložravce zařadili do svého jídelníčku. Přestože jsem na různým místech Jižní Ameriky ochutnal pavouky, kobylky i morče, leguánů mi bylo trochu líto.
Fototechnika používaná v Kostarice |
---|
Canon EOS 300D DIGITAL, Canon EOS 300, Canon EF 20–35mm f/3.5–4.6, Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM, Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Kenko Teleplus SQH 1.5×, blesk Sigma EF-500 DG Super EO-ETTL , fotobrašna Lowepro Nova 5, monopod Manfrotto 681B + 234RC, PL filtr Hoya, COKIN Gradual Grey G2 (ND8), CompactFlash II SanDisk Ultra 256MB, databanka SmartDisk FlashTrax 40GB, filmy Fuji Provia 100F |
Závěr
Přestože jsem slíbil, že se problematice fotografování zvířat v Kostarice budu v tomto článku věnovat více, zjistil jsem, že bych se často opakoval, hodně toho bylo řečeno i v předešlých článcích o národních parcích v Kostarice a o fotografování kolibříků. Kostarika je ráj pro fotografa zvířat, množství druhů je obdivuhodné a podmínky jsou ideální.
Další fotografie pořízené v Kostarice, můžete zhlédnout na mých stránkách www.cotopaxi.cz.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruProtože je Kostarika snadně dostupným rájem pro fotografování, nemohu jinak a letos se tam opět vracím. Stejně jako minulý rok to vypadá že pojedu sám, ale klidně bych jel s někým dalším, kdo má vážný zájem o fotografování zvířat.
------------------------------------------------
FOTOGRAFOVÁNÍ ZVÍŘAT V KOSTARICE - PROSINEC 2005
------------------------------------------------
Předpokládáný termín je 2.12.-21.12.2004, cena letenky 22 - 24 tisíc (včetně poplatků), vízum není potřeba, další náklady (ubytování, doprava, jídlo, vstupy do parků) okolo 500 USD. Lomi mi stačilo se vším všudy včetně vánočních dárků 35 tisíc korun.
Případný zájemce se mi může ozvat na ondrejprosicky@seznam.cz
Ondrej Prosicky - www.cotopaxi.cz
Jako vždy - pěkné počtení. Ach jo, to je tak svůdné, ale tak těžké, pro pracujícího člověka s rodinou - urvat se skoro na měsíc a vyhodit (dle uvažování manželek) 35tisíc na svou zábavu.
jo jo,
je to tezky, penize nejsou cas neni, ale jednou se povede :o)))
Jinak - plně s tebou souhlasím, pokud jde o to, kdy je kvalita, ostrost snímku méně podstatná a vím, kam míříš. Můj někdy puntičkářský přístup se týká právě toho, že já fotím jen "obyčejná naše" zvířata a tak aby pro mne vůbec mělo smysl se za nimi honit (když už tolik snímků Srnců, Daňků, Sýkorek,... na světě existuje), tak chci aby byly co nejlepší - vůbec se mi to nedaří a často se mýlím, ale já už jinej nebudu :-).
PS : když ses mě asi před rokem ptal na to pevné ohnisko, tak jsem ti napsal, že to je velmi speciální sklo a že univerzální zoom je použitelnější, ale ty ses rozhodl - a teď se mi zdá, že lituješ :-).
Zinedi:
Já jsem to vysvětlit tak (také už to není snadné), že tam mám rozdělanou práci (parky, kde jsem nebyl) a že se tam musím nutně vrátit. Ale mi jasné, že "až se rozmnožím", tak to možná neklapne :-)
Je tam osm druhů volavek, pokusím se je najít a nafotit všechny, posledně jsem to nestihl.
Rád Ti zvířata Kostariky opět přiblížím alespoň fotografiemi. Ondra
No, Volavky jsou moje láska - to mě ani nedráždi - v těch ptácích je taková elegance a důstojnost, že bych o jejich pózování stál mnohem víc, než o nahou Miss Universe :-).
Zinedi:
Ne, ne. Canonu 400/5,6 L USM vůbec nelituji, až mi ho tam ukradnou, "prodám ledvinu" a koupím si ho znovu. I když je 100-400 univerzálnější.
Kdyby jsi mě viděl na posledním workshopu u Rosti. Hlouček fotografů fotil z blízkosti orla a hluboko v lese já se svojí pevnou 400 na monopodu. Musel to být komický pohled...
Super článek Ondřeji, mam dotaz. Měl jsi sebou nějaké sérum proti uštknutí? A jestli ses nechal proti něčemu očkovat? Díky, Vláďa
Cipís:
Žloutenky a břišní tyfus už mám naočkován dlouho, přibalil jsem na doporučení antimalarika (Delagil), ale v Kostr. není úplně nutný.
Ti hadi jsou problém, každý má jed jiný, tzn. i sérum. Ale větší problém jsem měl z focení žab, pralesniček, mají nejprudší jed ze všech živočichů. Pohladíš si ji a domů Tě přivezou v zinkové rakvi...
Parádní, kdy bude nějaká výstava?
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.