Test digitálního fotoaparátu Konica Minolta Dimage Z5

Konstrukce a ovládání

Jak už jsem napsal v úvodu, Dimage Z5 je přímým následovníkem předchozího typu Dimage Z3. Dimage Z5 má tedy stejný tvar těla i konstrukci, rozměry i váhu. Tělo je vyrobeno z větší části z tvrzeného plastu s jemně zdrsněným povrchem, který velmi dobře sedí v ruce a neklouže. Madlo na pravé straně je dostatečně velké a masivní pro pohodlné a pevné držení fotoaparátu. Svojí velikostí i tvarem se podobá madlům známým u velkých zrcadlovek. Na zadní části a boku je potaženo masivní gumou s drsným povrchem. Tělo je poměrně tenké, hlavní a největší částí celého fotoaparátu je tubus, ve kterém je usazen objektiv. Přední část tubusu je z masivního kovu. Pokud je fotoaparát vypnutý nebo byl zapnutý v režimu prohlížení, objektiv je v tubusu zcela schován. Při zapnutí se objektiv vysune asi 3cm, do pracovní polohy, která se nemění ani při zoomování nebo ostření. Samotný tubus objektivu je vyroben z hladkého plastu a jeho boční vůle je velmi malá, sotva znatelná. Fotoaparát má svůj osobitý design a i přes tenké tělo a střední velikost působí masivně a pevně. Kromě kovového tubusu, ve kterém je usazen objektiv, jsou i další součásti a doplňky z kovu. Je patrné, že se výrobce snažil, aby praktičnost a důvod potřeby použití kovu u nejvíce namáhaných částí šla ruku v ruce s designem. Tak jsou kovové části jako tlačítko spouště, kruhový volič programů expozice, úchyty pro řemínek i takové doplňky jako destička s logem AS na přední straně fotoaparátu, která připomíná, že přístroj je vybaven optickým stabilizátorem AntiShake známého u Z3 a řady A -A1, A2 i nového A200. Škoda, že se kovu už nedostalo na stativový závit, který je sice umístěn správně v ose fotoaparátu, ale je pouze plastový a také na páčku přepínání záznamu a prohlížení, která je oproti předchozí Z3 výrazně menší a pořád plastová. Z plastu jsou i všechna ostatní ovládací tlačítka. Standardním vybavením řady Z je i patice pro externí blesk.

Trochu bych vytknul konstrukci dvířek SD karty, která nemá žádnou pojistku a jejíž zavření je jištěné pouze pružnou kovovou sponkou umístěnou v pantu dvířek. Při nechtěném „otření se“ zadní stranou přístroje o cokoliv může dojít k jejímu otevření a bohužel i případnému poškození či ulomení. Druhou věcí, co bych vytknul, je opětovné použití gumové krytky na USB konektoru. V tomto frekventovaném místě bych raději viděl pevnou plastovou krytku nebo zasunovací dvířka, než měkkou gumu, která působí ne moc pevným dojmem a životností, stejně tak jako její uchycení na tenkém gumovém kablíku. Ale i přes tyto dvě sporné věci působí tělo přístroje velmi elegantně a je dobře propracované. Spíše připomíná digitální přístroj z vyšší ( i cenově ) kategorie, oproti prvním Z1 a Z2, které na mě působily velmi „plastově“.

Ovládání přístroje je velmi jednoduché a přehledné. Tlačítka mají znatelný i slyšitelný doraz. Zoom je rychlý, ale přesto plynulý bez nějakých skoků a není problém si rychle a přesně nastavit požadovaný výřez. Protože Z5 je přece jen kompaktem, je velká část funkcí nastavitelná jen z MENU, což klasickému „zrcadlovkáři“ může vadit. Ale základní funkce jako expoziční programy a jejich ovládání, makro, funkce blesku, korekce expozice a rychlé prohlížení i mazání snímku jsou vyvedeny do samostatných tlačítek.

Hledáček a LCD

Na rozdíl od Dimage Z1 a Z2, kde se obraz mezi hledáčkem a LCD překlápěl pomocí zrcadla, má Dimage Z5 (stejně jako předchozí model Z3) jak EVF hledáček, tak i TFT LCD svůj vlastní displej, shodně o rozlišení 114000 pixelů. EVF hledáček zobrazuje 100% zorného pole a je možné jej dioptricky korigovat v rozsahu od –3 do +1 dioptrie. Pokud se raději díváte přes LCD displej, tak vám Z5 nabízí „malé kino“ v podobě TFT LCD o úhlopříčce 5,1cm. Všechny informace, které lze zobrazit LCD, se zobrazují i v hledáčku. Pro expozici si můžete zvolit zobrazení s informacemi, nebo informace + reálný histogram, nebo naopak pouze čistý obraz. Menu je známé a standardní jako u ostatních přístrojů řady Dimage Z a A, a to ve formě „karet“ barevně odlišených podle toho, zda se jedná o nastavování funkcí pro záznam snímků (červená), pro záznam videosekvencí (žlutá), prohlížení snímků (zelená) a nebo nastavení fotoaparátu, LCD, tisku (modrá).

Pro ty, kteří jsou zvyklí si pečlivě kontrolovat naexponované snímky, jen malá poznámka. Při posuzování snímku na LCD mějte na paměti, že se díváte na malou obrazovku s vyšším kontrastem, než je skutečný výsledný snímek. To, co se může zdát čistě bílé, má pravděpodobně kresbu v pořádku. V tomto se dá na měření expozice zcela spolehnout. Pro lepší posouzení snímků můžete využít lupy, která vám umožní naexponovaný snímek zvětšit až 8×. Podobně jako u některých předchozích typů, není zobrazení snímku s digitálním zoomem v reálném čase (ještě před expozicí) moc kvalitní. Výsledný snímek je však daleko lepší a v režimu zobrazení se již zobrazí v reálnější podobě. Jak LCD tak i EVF hledáček jsou pevné a nelze je vyklápět do strany.