Test digitální zrcadlovky Konica Minolta Dynax 7D

Už je to tady, křičeli jsme kdysi na náměstí, ale nevěděli, co přijde. Tentokráte to trochu pozměníme. Opět můžeme zvolat „už je to tady“, ale dnes již víme, co přichází. Tedy alespoň v oblasti digitální techniky. Je to již nějaký čas očekávaná digitální zrcadlovka od firmy KonicaMinolta s označením Dynax 7D, s vestavěným stabilizátorem obrazu přímo na čipu. Více se o ní dozvíte v dnešním redakčním testu...

Úvod

Minolta se tím opět po několikaleté odmlce vrací opět na scénu mezi ostatní firmy vyrábějící DSLR. V pořadí je vlastně teprve třetí DSLR v prodeji a ty dvě předcházející měly navíc určitá omezení, i když ve své době byly revoluční a velmi kvalitní. Podívejme se trochu do historie.

Minolta RD-175

Vývoj digitálního záznamu obrazu trvá již mnoho desetiletí. V sedmdesátých letech přišly první CCD snímače a v roce 1986 byla na PhotoKině představena SVB 90 (Still-Video-Back) vycházející z klasické zrcadlovky Minolta 9000AF, zaznamenávající obraz o velikosti 0,38 Mpix a koeficientem 2×. V následujících letech to byly další typy a v roce 1995 přišla na trh první DSLR Minolta RD-175 s rozlišením 1,75 MPix, která vycházela z klasické zrcadlovky Dynax 500. Snímky se však neukládaly na dnes používané karty, ale na PCMCIA pevný disk s kapacitou 131MB, což bylo asi 114 snímků. Měly velikost 1,4 MB a formát MDC (Minolta Digital Camera) a po překopírování do počítače a dekompresi měly cca 5MB. Výhodou byla možnost použití klasických objektivů, přepočtový koeficient pro ohnisko byl 1,5×. Druhou DSLR byla v roce 2001 Minolta RD-3000 s velikostí čipu 2,7 MPix, klasickým poměrem stran 3:2 a násobným koeficientem 1,5×. Vycházela typově z klasické zrcadlovky Minolta Vectis S1, která používala dnes již opomíjený systém APS (menší políčko negativu, rozměrem velmi blízké velikosti dnešních čipů DSLR), proto nešlo použít klasické objektivy, ale jen objektivy pro systém APS, u Minolty označované řadou V, koeficient byl také 1,5×.

Minolta RD-3000

V dalších letech Minolta v oblasti digitální techniky uváděla na trh „jen“ kompaktní přístroje, z nichž některé však velmi dobře konkurovaly i zrcadlovkám. Řadou Dimage 7 začala série přístrojů nazývané „kompaktní zrcadlovky“ a dospěla až k současné špičkové Dimage A2 s pevným zoomem 28–200mm s rozlišením 8Mpix a vestavěným optickým stabilizátorem, které má revoluční řešení v umístění stabilizátoru na čipu místo v objektivu. Možná je to tak trochu doménou Minolty, že nepřichází tak často s nějakou novinkou, ale když už s ní přijde, tak to stojí za to.

KonicaMinolta Dynax 7D

A také i u dnešní novinky, Dynax 7D, je i kromě jiných věcí hlavním trhákem optický stabilizátor AS umístěný na čipu a tím se pro uživatele otevírá veliká výhoda, využití stabilizátoru u všech objektivů řady Minolta Dynax i u objektivů od jiných značek kompatibilních s tímto bajonetem. A z vlastní zkušenosti mohu říci, a bude to ukázkou i dnešního testu, že pokud třeba dokážete oželet AF a ostřit ručně, tak pomocí redukce pro bajonet Minolta Dynax lze použít jakýkoliv objektiv, a to třeba i vlastní konstrukce.

Konstrukce a ovládání

Jak už napovídá název, konstrukce i ovládání velmi těsně vychází z klasické zrcadlovky Dynax7, která sama o sobě byla výborným výsledkem designu kombinovaného s praktičností a přehledností v ovládání fotoaparátu. Prostě bych řekl, že fotoaparát navrhnul fotograf :). Jako majiteli klasické zrcadlovky Dynax7 mi nedělalo žádné problémy okamžitě se sžít s ovládáním její „digitální sestřičky“, co patrně bylo i snahou konstruktérů, aby přechod či časté střídání klasického a digitálního těla nedělalo problémy v návyku na umístění jednotlivých ovládacích prvků. Tělo Dynax 7D je dostatečně robustní, z 99% stejné konstrukce jako Dynax7. Oproti klasickému tělu je zhruba o 5 až 10mm větší ve všech rozměrech. Je vyrobeno z hořčíkové slitiny s povrchovou úpravou plastu s matným jemně zdrsněným povrchem. Některé části, jako třeba madlo a zadní stěna pod levý palec jsou potaženy drsnou pryží. Přístroj tak dobře sedí v ruce a neklouže. Madlo, které ukrývá akumulátor, je dostatečně velké a jeho tvar dobře vyhovuje pro stabilní uchycení v levé ruce. Na rozdíl od Dynax7, kde prostor mezi madlem a objektivem byl trochu menší, prostor u Dynax 7D je dostatečně velký, takže určitě nebude činit problém lidem se silnějšími prsty.

Kostra

Všechny důležité součásti, u kterých hrozí opotřebení, tzn. bajonet, závit pro upevnění na stativ, ale i třeba úchyty pro popruh jsou z kovu. Krytky připojovacích kontaktů, jako třeba kryt pro dálkovou spoušť a kryt pro USB kabel jsou konstruovány jako zasunovací dvířka a tím nehrozí jejich ztráta. Je proto trochu s podivem, proč kryt pro připojení blesku pomocí synchro kabelu a síťového napáječe je vyroben z měkké gumy, která působí velmi šetrným dojmem a kazí tak trochu dojem dokonalého propracování detailů. Druhou věcí, která se mi na konstrukci nelíbila a to ze stejného důvodu, že působí poněkud křehce, je pružina uvnitř madla. Její funkcí je držet akumulátor ve vymezené poloze a po uvolnění pojistky vysunout akumulátor kousek ven, aby šel rukou vyndat. Je vyrobena z tenkého drátu a ta v testovaném přístroji měla docela velké stoupání. Nevím jestli je to originální tvar nebo byla něčím či někým poškozena (natažena), ale působila velmi nepřirozeně a šetrně. Tyto dvě drobnosti byly jen malou vadou na kráse z jinak velmi dobrého pocitu kvalitního konstrukčního provedení a propracování i drobných detailů.

I když je výška těla větší než u klasického Dynax7, přesto při použití s většími a hlavně těžšími objektivy způsobí, že malíček pravé ruky už drží přístroj zespodu. Pokud chcete mít lepší oporu, výrobce nabízí vertikální grip VC-7D, jehož konstrukce a ovládání opět vychází z jeho klasického „brášky“ VC-7. Kromě spouště má další ovládání zajišťující dostatečný komfort pro fotografování na výšku, jako nastavení clony a času, aretaci expozice, přepínač AF/MF a synchro pro dlouhé časy s bleskem. Rozdílný je pouze způsob připojení gripu na tělo fotoaparátu. Na rozdíl od Dynax7, kde jste mohli nechat baterie v těle, protože připojení vertikálního gripu je přes zvláštní odsouvací dvířka, u Dynax7D musíte akumulátor z těla oddělat a dvířka nechat otevřena. Ta zapadnou do drážky v gripu. Tvarem je grip stejný, jen madlo je trochu mohutnější než vlastní madlo na těle přístroje. Povrchová úprava je obdobná. Rozdíl ve velikosti je zapříčiněn i tím, že ukrývá větší prostor pro náhradní baterie. Máte možnost kromě jednoho standardního akumulátoru NP-400 1500mAh, který je součástí dodávky, vložit vedle něj i druhý a nebo přes adaptér, který je také součástí balení, vložit 6ks tužkových baterií.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Milan Spurný milans
    Milan Spurný milans
    07.12.2004 08:46

    No ono v modu AUTO je citlivost 100-400. Potom v menu jsou 2 nastevení rozsahu citlivosti pro manuál: 100-1600 a druhé 100-3200. Standardně je zvolen manuální rozsah 100-1600. Pokud se chce člověk dostat na těch 3200, musí to v setupu prvně přepnout.
    Zkoušel jsem i pár fotek s bleskem 5600HSD a připadá mi vše korektní (netvrdím, že jsem vše již dokonale otestoval) - zkoušel jsem v labu také blesk přes synchro-kabel a zvolil jejich programové vyvážení WB pro blesk a vše mi opět připadalo zcela korektní. To jsou alespoň mé dosavadní zkušenosti...

  • Karel Omes
    Karel Omes
    Autor
    07.12.2004 10:58

    pro Petra W: používal jsem režim A a S,a tam mi ISO 3200 fungovalo
    pro Klacka: nevím u které fotografie máte pocit že jsem udělal neostrost schválně. u ohniska 675mm a čase 1/40s? nebo u času 0,5s? a nebo u ohniska 300mm a čase 1/30s? mé svědomí je čisté, a osobně neznám nikoho kdo by toto zvládl. Pokud vy někoho takového znáte, gratulujte mu za mne, je to člověk z výborným předpokladem pro focení.

  • Pavel Langer
    Pavel Langer
    07.12.2004 12:34

    ten stabilizator by se mi hodil do mojeho Canóna pak by 20D už neměl chybu :-))

  • Martin Kozák
    Martin Kozák
    07.12.2004 13:01

    pl: a co ti brání si koupit stabilizovaný objektiv? Uvidíš výsledek v hledáčku, stabilizace je účinnější a na Minoltu si ani nevzpomeneš ;)

  • Michal MARKO
    Michal MARKO
    10.12.2004 13:58

    hmmm 77mm filter to bude zase radosti :))) Dobra recenzia.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (23)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram