Test digitální zrcadlovky Nikon D70 - II.díl (praxe)

Práce s bleskem

Velmi významného pokroku bylo u Nikonu D70 dosaženo také v zábleskové expozici. V prvé řadě se musím zmínit o výrazném zlepšení synchronizace blesku. Nejkratší synchronizační čas je u tohoto přístroje vynikající 1/500 vteřiny a to i s vestavěným bleskem. Takto krátké synchronizační časy byly dříve vyhrazeny pouze profesionálním přístrojům nejvyšších kategorií. V kategorii amatérských a poloprofesionálních přístrojů je takový parametr zatím nevídaný a blíží se mu zatím pouze nový Canon EOS20D s 1/250s.

Tak krátký synchronizační čas má samozřejmě spoustu využití. Především je to přisvěcování portrétních snímků na prudkém slunečním světle nebo v protisvětle. Na ukázce č.11 je snímek s prudkým bočním slunečním světlem, které má na fotografii velmi neblahý vliv. Jsou to výrazné, tmavé a ostré stíny a také temné („mrtvé“) oči bez jiskry. Na snímku č.12 je táž kompozice se stejnými expozičními hodnotami ale s použitím vestavěného blesku. Výsledek je o poznání lepší, stíny nejsou tak tmavé a výrazné, prozářily se oči a mají i jiskru. S aparáty, které mají nižší synchronizační čas by bylo pořízení takového snímku ale mnohem obtížnější. Bylo by nutno mnohem víc clonit nebo použít neutrálně šedý filtr. V případě opravdu prudkého světla (například na horách v zimě nebo u moře) by pak takový snímek nešel pořídit vůbec.

Další častou situací jsou osoby ve stínu s protisvětlem nebo s velmi světlým pozadím. Na ukázce č.13 je právě takovýto případ. Pozadí je přímo nasvícené sluncem, zatím co fotografované osoby stojí ve stínu. Jsou tak velmi tmavé a nevýrazné, zatímco svým jasem strhává pozornost výrazné a velmi světlé pozadí. Stačí ale vyfotit tentýž snímek ale s použitím vestavěného blesku a výsledek je úplně jiný – viz ukázku č.14. Celé postavy se projasní, zvýrazní a oči mají jiskru.

Pro pořádek jen dodám, že pro co největší názornost jsem ukázkové snímky fotografoval v běžném základním nastavení priority času. Při použití dalších podrobnějších nastavení, například s využitím korekce expozice či záblesku nebo vyvážení bílé, by bylo možno dosáhnout ještě daleko lepších výsledků.

Velmi výhodné je také použití výkonných externích blesků. Nikon D70 však používá novou technologii zábleskové expozice označovanou i-TTL vyvažovanou 1005 pixelovým RGB snímačem. Výhoda této technologie je v tom, že aparát bere v úvahu nejen délku záblesku s ohledem na správnou expozici scény ale také s ohledem na jeho zabarvení, které je závislé právě na délce záblesku. Systém bere v úvahu i nastavení vyvážení bílé barvy. Nevýhodou tohoto systému však je, že D70 je více či méně (ale spíše méně – i když také záleží na konkrétním typu) nekompatibilní se staršími externími blesky. Pro plné využití všech funkcí je tak nutno použít pouze blesky nové generace, kterou zahájily modely SB-600 a SB-800. První je poloprofesionální blesk určený právě ideálně pro D70 nebo budoucí aparáty této kategorie. Model SB-800 je pak vlajkovou lodí Nikonu na poli zábleskových přístrojů a plně podporuje i všechny pokročilé funkce profesionálních přístrojů nejvyšší třídy. Oba blesky jsou ale zpětně kompatibilní se staršími přístroji, včetně kinofilmových aparátů.

Závěr

Co říci závěrem? V testu jsem jistě nevyčerpal a neotestoval všechny funkce a možnosti tohoto aparátu, protože by to rozsahově asi ani nebylo možné ale snažil jsem se vystihnout to nejpodstatnější. Výsledek je zřejmý, Nikon D70 je skutečně mimořádně zdařilý fotoaparát a jistě ne náhodou získal ocenění EISA Award 2004–2005 za nejlepší digitální zrcadlovku v neprofesionální kategorii. Hlavní přednosti i nedostatky byly již uvedeny v prvním dílu testu a od té doby se změnila pouze cenová hladina. Příjemné je, že cena se od té doby znatelně snížila a její aktuální úroveň si můžete snadno zjistit v naší aplikaci Porovnej ceny.