Test digitální zrcadlovky Nikon D70 - II.díl (praxe)

Z výsledku je zřejmé, že se objevilo hned několik odlesků a to na obě strany od slunce. Reflexy jsou poměrně malé ale některé zase relativně výrazné. Vzhledem ke složitosti optické soustavy tohoto objektivu lze ale i tak výsledek označit jako uspokojivý. Mnohem lepších výsledků lze v tomto ohledu dosáhnout například základním zoomem AF Nikkor 28–80mm/f 3,3–5,6 G (se kterým se D70 také prodává ve zvýhodněném setu), který je složen pouze z 6 čoček. To má pozitivní vliv nejen na ostrost kresby ale vzhledem k dobré optické konstrukci i na odlesky, které jsou u tohoto objektivu téměř nulové a přestože se jedná o nejlevnější objektiv Nikon, tak dosahuje výborných optických výkonů – i když mechanicky je samozřejmě podstatně slabší, a to především kvůli 100% plastové konstrukci.

Kresba a rozlišení

Podívejme se nyní podrobněji na kresbu a rozlišení detailů. Pro ještě větší názornost jsem opět zvolil složité světelné podmínky a tentokrát jsem fotografoval z ruky, bez použití stativu, v přítmí kostela relativně dlouhým časem 1/30s a velmi nízkou clonou f 4,5, při ohnisku 34mm (ekvivalent 51mm). Abych mohl v tomto prostředí vůbec fotografovat, musel jsem ještě zvýšit citlivost čipu až na hodnotu 640 ISO a kvůli protisvětlu jsem ještě přidal korekci –0,7EV. Všechny další funkce byly na automatiku a nebo na výchozí implicitní nastavení. Výsledný celkový snímek, zmenšený a lehce doostřený po zmenšení je na ukázce č.8.

Na ukázkách č.9 a 10 jsou již výřezy z ukázky č.8 a to v plném rozlišení a bez úprav. Výřezy jsem pro lepší porovnání provedl jak ze středové části tak i z okraje snímku a je z nich zřejmá celkově výborná prokreslenost detailů. V případě potřeby je ale možno přímo v menu aparátu nastavit množství parametrů, kterými lze výsledný obraz ještě více ovlivnit. K dispozici jsou například 2 barevné režimy sRGB a ještě třetí Adobe RGB. Ve složce optimalizace snímků lze ale provádět ještě jiná nastavení. K dispozici jsou předvolby pro normální obraz, zvýšenou saturaci (barevnost), zvýšenou ostrost, sníženou ostrost, optimalizaci pro přímý tisk, optimalizaci pro portréty a optimalizaci pro krajinářskou fotografii. No a komu by to ještě nestačilo, tak ten si může v položce Custom nastavit všechny jednotlivé parametry jemně a samostatně. Pokud by však někomu ani toto nestačilo, tak pro opravdové fajnšmekry je tu ještě velmi zajímavá a významná funkce, jejíž pomocí je možno do fotoaparátu implementovat speciální uživatelskou tónovou křivku. Těch jsou k dispozici ke stažení celé desítky ale je možno si také vytvořit svou vlastní. Je to natolik neobvyklá, zajímavá a významná funkce, že jsme jí na FotoAparát.cz věnovali celý samostatný článek Uživatelské tonální křivky – Nikon D100 a D70, který pro nás napsal fotograf Libor Batěk a kde naleznete i odkaz, ze kterého je možné již hotové křivky stahovat a podle jednoduchého popisu i implementovat do fotoaparátu.

Rychlost

V praxi jsem zkoušel také experimentovat s rychlostí reakcí fotoaparátu. Co se týče náběhu po zapnutí, tak musím plně souhlasit s firemními prospekty, protože náběh je tak rychlý, že zpoždění je opravdu prakticky nepostřehnutelné a neměřitelné, odhadem může dělat tak maximálně 0,1 (!) vteřiny. Také proces od zapnutí po expozici prvního snímku (zapnutí, náběh, zaostření, expozice) je až neuvěřitelně rychlý a trvá v průměru okolo 0,3 (!) vteřiny. Na tomto špičkovém výsledku má hlavní podíl nejen celý systém detekce a ostření ale také velmi rychlý chod ultrazvukového motoru SWM (Silent Wave Motor) vestavěného v objektivu. Přes tyto vynikající výsledky už ale nemohu plně souhlasit s katalogovým údajem o rychlosti sériového snímání. Firemní technická data uvádějí 3 snímky za vteřinu, při nastavení na největší možný rozměr fotky ve formátu JPEG se střední kompresí, která je v menu označena jako Normal. Je tam ale i poznámka, že rychlost je závislá i na kvalitě a rychlosti použité paměťové karty. Já jsem v testu použil špičkovou kartu SanDisk 512MB ULTRA II. u které výrobce udává rychlost ukládání 9MB za vteřinu. Její označení je však trošku matoucí, protože přestože je v jejím názvu označení II. tak se jedná o kartu typu I. a dvojka označuje pouze druhou generaci karet ULTRA. S touto kartou jsem dosáhl při zmíněném nastavení rychlosti cca 2,5 snímku za vteřinu. To je sice o něco méně, než katalogový údaj ale pořád je to velmi slušný výsledek.