Jsem šťasten, že se neživím fotografií

Dnes v sekci fotorozhovory přinášíme povídání s Miloslavem Druckmüllerem, který se fotografii věnuje přes 20 let. Své jméno si získal v oborech astrofotografie a vysokohorské fotografie.

Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc., pracuje na VUT v Brně, kde vyučuje matematiku. Je považován za přední světovou kapacitu v oblasti návrhů metod obrazového zpracování dat. Kromě jiného se proslavil fotografiemi a zpracováním fotografií ze zatmění Slunce a dalšími astronomickými obrázky. Například dvakrát vyfotil v ČR polární záři. Se svojí ženou Zuzanou cestují po světě a fotografují v Alpách, Himalájích, v Bílých Kordillérách, na ekvádorských sopkách, Kavkaze, Kamčatce, Špicberkách atd. Vydali spolu knihu a CD-ROM fotografií Od Huascaránu k Everestu. V době rozhovoru měl před dokončením elektronickou knihu svých leteckých fotografií USA z ptačí perspektivy.
Přestože prof. Druckmüller mívá velmi nabitý program, velmi ochotně poskytl přes hodinu svého času u něj doma v Brně na exkluzívní rozhovor pro FotoAparát.cz. Rozhovor se konal 26. 4. 2004. Za FotoAparát.cz se ptal Roman Slavičinský.


></div

Pane profesore, kolik procent svého úsilí věnujete astrofotografii a horolezecké fotografii?

MD: Pokud bychom to brali podle množství naexponovaných obrázků, horolezecká vede o několik řádů. „Horských“ diapozitivů mám skoro 40 tisíc. Na druhé straně, kdybych měřil podle energie, kterou jsem musel investovat do zpracování, tak jednoznačně vede astronomická. Tím, že jsem vydal CD-ROM Cesta za zatměním slunce, vypustil jsem džina z láhve. Skončilo to spoluprací s Úpickou hvězdárnou, Slovenskou Akademií Věd, s Němci, Francouzi, Američany, … a v podstatě bych nemusel dělat nic jiného než zpracovávat samá slunka. Strávil jsem po nocích tři roky psaním vlastních programů na zpracovávání obrazu.

Jaké fotografie zatmnění slunce si nejvíce ceníte?

MD: Na této fotografii ze zatmění Slunce 21. 6. 2001 v Angole je nejlepší existující obraz vnitřní korony slunce na světě. Nikdo jiný takový nemá. O tom, že tento obraz je zajímavý, svědčí i to, že na poslední mezinárodní konferenci, kde jsme jej prezentovali, nám ukradli poster. Ještě se nestalo, aby mi na vědecké konferenci někdo ukradl poster. Buď to byl fanda a nebo konkurence, která jej chtěla prozkoumat. Asi to nepůsobí nejlépe, pokud amatér ve skromných podmínkách s neznámou úpickou hvězdárnou dosahuje takových výsledků…

Mohl byste okomentovat pro laiky, čím je tato fotografie jedinečná?

MD: K pořízení takového obrázku je zapotřebí 10 až 15 fotografií, protože zde máme velký rozdíl jasu. Ve slunci je jasu až 100 tisíckrát více než v rozích. Pokud se pořídí jedna fotka, je na ní pouze určitý proužek jasu. Slunce je třeba správně, ale když se jde od něj dále, zbytek zcěrná a nevidíme vůbec nic. Naopak při dlouhých expozicích je prostředek téměř vypálen do filmu a teprve ve vzdálenějších částech něco je. Tento obrázek je tedy skládán z více expozicí od 1/1000 po 2 sekundy. Na jedné tisícině je nejbližší okolí slunce, na dvou sekundách jsou rohy.

Jak se taková série fotí?

MD: Musí to jít poměrně rychle za sebou, řekněme do jedné minuty. Jsou tam navíc tři velké problémy. Za prvé je potřeba obrázky sesadit přesně na sebe. Bylo potřeba vyvinout program pouze na sesazovaní koron – Fourierova transformace, fázová korelace a tak dále, prostě spousta matematiky. Trvalo mi to asi tři roky, než jsem přišel na to, jak to pořádně udělat. Obrázky z Maďarska jsem lepil dříve ručně podle nějaké protuberance a nebo hvězdy. Druhým problémem je velikost dat. Vychází se ze skenů diapozitivů 6×7, přičemž každý sken se vejde přesně na jedno CD. Vzpoměl jsem si na dávnou éru DOSu, kdy jsme pracovali s pamětí po řádcích nebo segmentech a podobné programátorské postupy používal i dnes v době gigabajtových pamětí. A třetím problémem je nalezení takového matematického modelu, který dokáže tak ztlumit kontrast, aby zůstaly správně zachované detaily.

Existují konkurenční obrázky Vašemu?

MD: Ano, na internetu se takové kompozitní obrázky najdou, ale ve výsledném obrazu konkurenci nemáme. Zřejmě se nikomu nechtělo a nebo neměl tu energii dotáhnout své algoritmy tak daleko. Většinu fotografií vystavují astronomové, ale mojí výhodou je matematický přístup.

Většina z nás si pamatuje úplné zatmění slunce v létě roku 1999, které přešlo přes střední Evropu. Vy jste jej tehdy úspěšně fotil v Maďarsku. Kdy se opět dočkáme nejbližšího úplného zatmění slunce v našich končinách?

MD: V ČR v dohledné době nebude. V březnu 2006 bude jedno nádherné zatmění v Turecku nebo v Libyi. Bude totální a přes 4 minuty, což je dvakrát tak déle, než v bylo v roce 1999 v Maďarsku. Navíc v Libyi je 97% naděje, že bude jasno.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Dan Petrik
    Dan Petrik
    26.08.2004 09:19

    zkuste radeji nejake praktictejsi tema, takoveto obecne hovory nad pivem jsou dost o nicem :(

  • Jiří Bichler
    Jiří Bichler
    26.08.2004 09:25

    Pekny clanek a skvele fotografie. Byl jsem na promitani snimku jeste na skole v Brne a dodnes vzpominam...

  • Josef Hejl
    Josef Hejl
    26.08.2004 10:06

    Pekny clanek. Pekne foto.

  • Josef Podvalský
    Josef Podvalský
    26.08.2004 10:53

    vzkaz pro dazz: "psáti stříbro, mlčeti zlato" snad rozumíš

  • Jiří Kubart
    Jiří Kubart
    26.08.2004 11:24

    Musim nesouhlasit s dazzem - po dlouhe dobe clanek, ktery jsem precetl jednim dechem, moc se mi libil.

  • Miroslav Mlíka
    Miroslav Mlíka
    26.08.2004 12:44

    Me se tento clanek libil hodne. 7+++

  • Ten jehož šíři nelze změřit
    Ten jehož šíři nelze změřit
    26.08.2004 13:11

    Výborný článek, zajímavé téma

  • Lukáš Wellendorf
    Lukáš Wellendorf
    26.08.2004 20:23

    Vynikající fotografie, ta sopka je famózní !

  • Zdeněk Kučera
    Zdeněk Kučera
    27.08.2004 01:23

    Výborný článek.

  • Jiri Neuschl
    Jiri Neuschl
    27.08.2004 07:19

    Tach těchto článků tu mohou být mraky ! Moc hezké.

  • Mirek z Litovle
    Mirek z Litovle
    27.08.2004 11:50

    Se zájmem jsem s článek přečetl a vůbec si nemyslím, že je o ničem !!!

  • Vlasta Fišrová
    Vlasta Fišrová
    28.08.2004 11:37

    Fajn počtení, článků o technice je tu až dost, ale o té lidské stránce moc ne, tak jedině vítám.

  • David Jahoda
    David Jahoda
    29.08.2004 15:45

    Nemůžu než souhlasit. Super článek!

  • Jaroslav Uvízl
    Jaroslav Uvízl
    30.08.2004 13:11

    To "psaní o ničem" je někdy ví c, než rádoby "psaní o něčem". Jen houšť...

  • Jan Pala
    Jan Pala
    30.08.2004 18:16

    Vynikající! Co se týče astronomické fotografie, produkuje prof. Druckmuller neskutečné věci. To samé platí ovšem o fotografiích z hor :-)))

  • Ladislav Kamarád 1
    Ladislav Kamarád 1
    30.08.2004 21:35

    Jo, ještě se dobře pamatuju, jak jsem skenoval pro úpickou hvězdárnu desítky diapozitivů 6x7 cm ze zatmění slunce v Angole. Bylo to na Nikonu LS 8000 a každý sken jsem dělal multiprůchodem kvůli dosažení vysoké denzity. Nastavení správného podání barev a udržení přesné roviny zaostření taky nebylo zcela triviální. Příprava kvalitních podkladů pro tento projekt mi dala docela zabrat :-)
    S pozdravem
    Ladislav Kamarád

  • Ondrej Sanda
    Ondrej Sanda
    31.08.2004 14:02

    skvělý článek! díky

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (22)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram