Jsem šťasten, že se neživím fotografií

Dnes v sekci fotorozhovory přinášíme povídání s Miloslavem Druckmüllerem, který se fotografii věnuje přes 20 let. Své jméno si získal v oborech astrofotografie a vysokohorské fotografie.

Spolu s Miloslavem Druckmüllerem listujeme jeho webem a vybíráme z astrofotografií, které bychom mohli nabídnout čtenářům Fotoaparátu…

MD: Toto je fotografie Baileiho perel, která není z astromomického hlediska příliš atraktivní, ale esteticky zajímavá…

MD: Toto je zajímavý obrázek, který vznikl složením naší fotografie z 21. 6. 2001 a fotografie pořízené z družice SOHO, která monitoruje slunce a která má také koronograf. Družice je milióny kilometrů od Země v Lagrangeovém bodě Země – Slunce. Modrý obrázek patří úpické hvězdárně a zbytek je z družice. Družice v podstatě tu modrou část nevidí, protože místo měsíce musí mít nějakou clonu. Na cloně dochází k ohybu světla, k difrakci, která tuto část úplně zdevastuje.

MD: Jedná se o fotografii pořízenou při úplném zatmění měsíce u nás 16. 5. 2003

Jste jeden z mála, kteří na našem území nejenže dokázali zaregistrovat polární záři, ale dokonce jste ji i vyfotil. Jakou vlastně máme šanci v ČR vidět a fotografovat polární záři?

MD: Obecně malou. Já jsem první polární záři viděl až ve svých 47 letech, v roce 2001. Možná v období slunečního maxima ta šance zase tak malá není. Je ale nutné mít kvalitní předpovědi a vybudovaný systém varování. Než byly vypuštěny družice typu SOHO, které to hlídají, než byl pochopen mechanismus polárních září, tak lidé žili v domění, že u nás polární záře nejsou. Existuje několik málo výjimek z éry před družicí SOHO, kdy polární záře u nás byly vidět. Jedna z nich je datově velmi zajímavá. Poměrně mohutná polární záře byla 17. listopadu 1989.

Mohl byste poradit těm, kdo by chtěli polární záři vyfotit?

MD: Šance postupně klesá, protože Slunce se dostává z maxima do minima. Řekl bych, máme ještě rok na focení polární záře u nás. Nejlepším řešením je někde na internetu se zaregistrovat na zasílání zpráv o tom, že má být vidět polární záře. Podobnou službu snad nabízejí i Instantní astronomické noviny (www.ian.cz). Výskyt polární záře je velice krátkodobou záležitostí, protože souvisí s výbuchy na Slunci. Pokud je sluneční výbuch, dá se předpokládat, že do dvou dní bude polární záře.

Jak by se měla polární záře exponovat?

MD: Za prvé, co nejdále od městského osvětlení. Následky pouličního osvětlení jsou katastrofální a navíc u nás tupl. Zákon o pouličním osvětlení platí již rok, ale ještě nikdo jej nevzal v úvahu. U nás se více než 60 procent energie vysvítí do oblohy. Pro zajímavost, obloha nad Brnem je jasnější než nad Las Vegas. Je potřeba vyjet pryč od města směrem na sever, protože záře jsou vidět většinou nad severním obzorem. Za druhé lepší jsou filmy než digitály. Digitál je souměřitelný s filmem při běžných, krátkých expozicích. Ale při dlouhé expozici, například 1 minuta, mají digitální fotoaparáty nesrovnatelně větší šum. Klasickému filmu je z hlediska šumu jedno, zdali se exponuje jednu setinu nebo dvě hodiny. Zatímco u digitálu roste s dobou expozice šum. Osobně bych doporučil film o citlivosti 800. Mám nejlepší zkušenosti s Fuji, ale dalo by se použít ledacos jiného. Expozice by měla být 15 až 40, 50 sekund. Minuta je moc, protože polární záře se pohybuje.

Máte na focení krajiny svůj osobitý styl? Snažíte se nějak odlišit od ostatních?

MD: Focení hor je úplně něco jiného než astronomická fotografie, protože u hor jde o zážitek. Jedna věc je krajina a druhá věc je, že krajina je pro mne vždy spojena s něčím. Člověk leze na nějaký kopec, chodí po nějaké zajímavé oblasti nebo když jsme byli na Kamčatce, tak si vleze do soptící sopky – čili k tomu má jakýsi vztah. Snažím se zachytit prožitky, které člověk na horách má, takže se ani neohlížín na stylovou stránku fotografie a snažím se co nejlépe zachytit představu o tom, jak to tam vypadá. Fotím to hodně citem, i když, pokud to srovnám se svojí ženou, tak o něco méně, než ona, protože není takový maniak na techniku jako já. Často se dostane do situace, že se snaží vyfotit něco, na co foťák nemá, co technika nedokáže zvládnout.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Dan Petrik
    Dan Petrik
    26.08.2004 09:19

    zkuste radeji nejake praktictejsi tema, takoveto obecne hovory nad pivem jsou dost o nicem :(

  • Jiří Bichler
    Jiří Bichler
    26.08.2004 09:25

    Pekny clanek a skvele fotografie. Byl jsem na promitani snimku jeste na skole v Brne a dodnes vzpominam...

  • Josef Hejl
    Josef Hejl
    26.08.2004 10:06

    Pekny clanek. Pekne foto.

  • Josef Podvalský
    Josef Podvalský
    26.08.2004 10:53

    vzkaz pro dazz: "psáti stříbro, mlčeti zlato" snad rozumíš

  • Jiří Kubart
    Jiří Kubart
    26.08.2004 11:24

    Musim nesouhlasit s dazzem - po dlouhe dobe clanek, ktery jsem precetl jednim dechem, moc se mi libil.

  • Miroslav Mlíka
    Miroslav Mlíka
    26.08.2004 12:44

    Me se tento clanek libil hodne. 7+++

  • Ten jehož šíři nelze změřit
    Ten jehož šíři nelze změřit
    26.08.2004 13:11

    Výborný článek, zajímavé téma

  • Lukáš Wellendorf
    Lukáš Wellendorf
    26.08.2004 20:23

    Vynikající fotografie, ta sopka je famózní !

  • Zdeněk Kučera
    Zdeněk Kučera
    27.08.2004 01:23

    Výborný článek.

  • Jiri Neuschl
    Jiri Neuschl
    27.08.2004 07:19

    Tach těchto článků tu mohou být mraky ! Moc hezké.

  • Mirek z Litovle
    Mirek z Litovle
    27.08.2004 11:50

    Se zájmem jsem s článek přečetl a vůbec si nemyslím, že je o ničem !!!

  • Vlasta Fišrová
    Vlasta Fišrová
    28.08.2004 11:37

    Fajn počtení, článků o technice je tu až dost, ale o té lidské stránce moc ne, tak jedině vítám.

  • David Jahoda
    David Jahoda
    29.08.2004 15:45

    Nemůžu než souhlasit. Super článek!

  • Jaroslav Uvízl
    Jaroslav Uvízl
    30.08.2004 13:11

    To "psaní o ničem" je někdy ví c, než rádoby "psaní o něčem". Jen houšť...

  • Jan Pala
    Jan Pala
    30.08.2004 18:16

    Vynikající! Co se týče astronomické fotografie, produkuje prof. Druckmuller neskutečné věci. To samé platí ovšem o fotografiích z hor :-)))

  • Ladislav Kamarád 1
    Ladislav Kamarád 1
    30.08.2004 21:35

    Jo, ještě se dobře pamatuju, jak jsem skenoval pro úpickou hvězdárnu desítky diapozitivů 6x7 cm ze zatmění slunce v Angole. Bylo to na Nikonu LS 8000 a každý sken jsem dělal multiprůchodem kvůli dosažení vysoké denzity. Nastavení správného podání barev a udržení přesné roviny zaostření taky nebylo zcela triviální. Příprava kvalitních podkladů pro tento projekt mi dala docela zabrat :-)
    S pozdravem
    Ladislav Kamarád

  • Ondrej Sanda
    Ondrej Sanda
    31.08.2004 14:02

    skvělý článek! díky

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (22)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram