Prezentace digifotek 7.díl - digialbum

V tomto dílu si přiblížíme smysl a podstatu nejdůležitějších hromadně prováděných operací (tj. s velkými "dávkami" fotografií) a jejich souvislost s vlastními virtuálními fotoalby. Způsob umístění svého vlastního alba (www stránek) na internet - s využitím webhostingových služeb - již známe (viz minulý díl, odkaz je zde). Proto také podáme stručné informace o možnostech, čím lze takové své virtuální album vytvořit, tedy o různých programech k tomu určených.

Již v úvodních dílech (v otázce „Jak kvalitní a velké by měly fotografie být“) jsme se zmínili o možné potřebě převzorkovat obrázek. Na následujících řádcích si povíme, že převzorkování není jedinou možností úpravy DF, která se nám může hodit a vysvětlíme si, jaká „síla“ se skrývá v možnosti provádět různé úpravy fotografií dávkově (hromadně).

Aby byla celá problematika jasnější, zkusíme si zodpovědět několik dílčích otázek…

Proč se hodí dávkové operace?

Dávkové zpracování se hodí pouze u určitých typů operací. Dávkové aplikování konstantní změny kontrastu a jasu na sto různorodých fotografií z dovolené by bylo pravděpodobně velmi nešťastnou volbou. Naopak pokud potřebujeme mnoho fotografií (tedy celou sadu) přejmenovat nebo převzorkovat (např. pro prezentaci na webu), je využití dávkového zpracování naprosto na místě, neboť prováděná operace nezávisí na rozdílných vlastnostech jednotlivých digitálních fotografií (např. narozdíl od kontrastu a jasu).
Je totiž skutečností, že ne všechny programy, které dokáží realizovat výše zmíněné globální úpravy, zvládají tyto úpravy provádět také dávkově. My vám však v dalších dílech představíme blíže dva programy, které právě zvládají i zpracování dávkové.

Proč dávkově přejmenovávat soubory?

Názvy souborů, tak jak je získáme pořízením digitálním fotoaparátem, mohou většinou vypadat dosti krkolomně – např. 101–0121_IMG.JPG. Pro nás jako tvůrce může být tento název vyhovující, neboť nám jednoznačně určuje (resp. může určovat) jeden z našich třeba pěti tisíc snímků. Pokud ovšem někomu prezentujeme jen určitou relativně malou sadu fotografií, je asi vhodnější, když se fotografie budou jmenovat například Maroko01.jpg až Maroko99.jpg místo názvů 101–0121_IMG.JPG až 102–0219.JPG. Existuje dokonce speciální program SetNameToTime (budeme o něm psát v závěru seriálu), který zvládá přejmenovat dávkově soubory nikoliv prefixem a aditivním číslováním (Maroko01.jpg až Maroko99.jpg), ale na základě EXIF informací (např. datumu a času) získaných z každého souboru. Výsledné soubory se pak mohou jmenovat například 2003–08–30_15–21–31.jpg, 2003–08–30_15–28–41.jpg apod.

Proč převzorkovávat (ve smyslu zmenšení fotografie)?
 
  1. Ne vždy potřebujeme fotografii ve velikosti, v níž jsme ji pořídili. Např. pro interenet je fotografie větší než cca 1600×1200 pixelů de facto nepoužitelná, neboť největší běžně používané rozlišení monitoru (obrazovky) dnešních počítačů je právě 1600×1200 pixelů. Vzhledem k tomu však, že toto maximální rozlišení používá jen hrstka uživatelů (kteří mají většinou 19tipalcové monitory), je rozumné, aby fotografie pro web nebyly větší než 800×600 či 1024×768 pixelů.
  2. Převzorkováním dojde logicky (díky zmenšení počtu pixelů obsažených v obrázku) ke zmenšení datové velikosti souboru, což je důležité zvláště při prezentování na internetu.
  3. Bez ohledu na způsob, jakým dochází k přenosu fotografií (internet či datové médium), můžeme jako autoři chtít poskytnout fotografii příjemci v nižším rozlišení, než v jakém jsme ji pořídili, především z důvodu „preventivní ochrany“ před porušením našich autorských práv. Fotografii v rozlišení např. 640×480 pixelů totiž jen těžko někdo zneužije k tisku např. ve formátu A4, s ohledem na výslednou kvalitu.


Proč zvětšovat JPEG kompresi?

V podstatě jediným cílem, který stojí za zvětšováním JPEG komprese je zmenšení datové velikosti komprimovaného souboru. Zde je na místě podotknout, že větší stupně komprese vedou však často již k zřetelnému zhoršení kvality obrázku.

Proč konvertovat grafický formát souboru?

Každý grafický formát má své specifické vlastnosti (např. způsob uložení obrazových dat) a od nich se odvíjí jeho využití. V souvislosti s DF může jít především o konverzi formátu TIFF do formátu JPEG. V souvislosti s tvorbou vlastních virtuálních alb může v úvahu přicházet též konverze thumbnailu do formátu GIF. Více o formátech souborů se dozvíte např. v článku Formáty dat pro digitální fotografie (odkaz zde).

Jaké další globální úpravy (tj. týkající se celého obrázku) můžeme u DF využít?
 
  1. změna barevnosti (konverze do ČB, inverze barev, „prohození“ RGB složek,…)
  2. otočení, stranové převrácení obrázku
  3. změna jasu, kontrastu, gamma korekce (může se hodit, ale nesmíme to přehnat)
  4. zaostření (může se hodit, ale nesmíme to přehnat), rozmazání
  5. oříznutí (tj. vytvoření výřezu při zadání souřadnice nového levého horního rohu a velikosti výřezu)
  6. efekty (mozaika, olejomalba, reliéf, detekce hran,…)


></div

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram