Fotografování krajiny jarní Šumavy

Devětsily si už prorážejí sníh u potoků a po půlnoci nad krajinou začíná stoupat oblouk letní Mléčné dráhy. Zima je na Šumavě dlouhá a jaro strašně krátké. Jaro tu znamená pole blatouchů, dřípatky u potoků a nakonec šťavnatou zeleň buků. V posledních letech ještě v dubnu a na začátku května sněží. Jak to bude letos?
Zima je na Šumavě nejdelším obdobím roku. Od listopadu do poloviny duna je to dlouhých pět a půl měsíce. Proto každý rok netrpělivě sleduji první příznaky jara. Jsou to jehnědy a především devětsily, které na jaře prorazí sníh a v létě zcela ovládnou svými obrovskými listy břehy šumavských potoků.
Devětsily na Losenici
Fotografování je pro mne způsobem života. Po svém dědečkovi a tátovi jsem dokumentarista. Ten například filmoval příjezd amerických tanků v roce 1945 do Plzně. Jeho záběry máme dodnes v rodinném archivu. Když fotografuji jarní květenu, snažím se zachytit kontext tj. pozadí, kde rostlina roste. Někdy je pozadí z estetického hlediska trochu rušivé, ale fotka má v sobě více informací.
Příroda se nám mění každým rokem a pro mne je důležité to zaznamenávat. Kde jsou třeba ty pole blatouchů na Kepelském Zhůří před 20-ti roky? Dnes zde pasou krávy a jejich trus blatouchy z velké části vyhubil.
Kepelské Zhůří s blatouchy – fotografie z roku 2005
Pentax 645N, objektiv Pentax 35mm,¨f/3,5, film Fujichrome Provia ISO 100, sken na Minolta Dimage
Velký smrk u Křemelné tu však stojí pořád. Blatouchům se pak daří všude tam, kam ještě nezasáhlo zemědělství a touha člověka po zisku. Boj s developery tady na Šumavě o poslední zbytky divoké přírody probíhá i v územích, které jsou pod ochranou národního parku.
Pole blatouchů na Kozích hřbetech
Břehy lesních potoků má ráda dřípatka horské. Není úplně jednoduché ji vyfotit v kontextu potoka, protože si hledá chráněná místa, aby ji nevyplavilo jarní tání.
Dřípatka horská u Vydry
Koncem dubna bývá již jaro v plném proudu. Jenže v posledních letech se zima ještě občas vrací. Tak tomu bylo i v loňském roce 2024.
Pod Huťskou horou, 20. dubna 2024
Krajinářský workshop Fotoinstitut.cz 21. dubna 2024 u Boubína
Za možná nejkrásnější období pro fotografování přírody na Šumavě je květen. Každý den vidíte, jak příroda spěchá. My fotografové se snažíme zachytit svěží jarní zeleň buků, než ztmavne a vše zaroste.
Jarní buky na Boubíně
Milešický prales loni v dubnu
Šťavel kyselý u Hamerského potoka na začátku května
V Bavorském lese těsně za českou hranicí je ochrana lesa na lepší úrovni než u nás. Ze zdejších polonin Němci odstraňují náletové smrky. Na tzv. šachtách zde najdete i prastaré kleny a buky, jejichž tvary jsou formovány drsným počasím. Na jaře tito starci znovu ožívají čerstvou zelení. Každý rok sem chodím to pozorovat.
Starý buk na Šachtách
Šumava je dosud oblastí s malým světelným znečištěním. Na jaře začíná období fotografování tzv. letní Mléčné dráhy. Duben a květen má výhodu, že vytváří oblouk nad obzorem, takže se hodí k zarámování horizontálně komponovaných snímků krajiny.
Na Huťské hoře 1. května 2017
Letní Mléčná dráha v zimě? Bylo 1, máje a Šumavy zasypalo množství sněhu. Kvetoucí stromy lámaly přívaly sněhu. V noci nad ránem jsem sem přijel z Kašperských Hor nafotit jednoduché panorama Mléčné dráhy objektivem s ohniskem 24mm.
Fotky v článku jsou z workshopů fotografování krajiny, které pořádáme s Fotoinstitut.cz na Šumavě od roku 2005, Jisté je jedno. Stará místa se mění a vznikají a nová místa a pohledy. Fotografické jaro 2025 právě začalo.
Komentáře
Tento článek nemá žádné komentáře
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.