ZHODNOCENÍ, 10. DÍL, PŘEMÝŠLEJTE (NEJEN) FOTOGRAFICKY, ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO

Přinášíme zhodnocení tématu zpracovaného na základě 10. dílu Školy barvy: PŘEMÝŠLEJTE (NEJEN) FOTOGRAFICKY. Mistr Jan Pohribný MQEP vybral a zhodnotil v článku Vaše fotografie.
Desátý díl mé školy barvy možná trochu vybočil z tématu, kterým vás postupně provázím, ale považoval jsem za důležité si uvědomit základní principy tvůrčí práce fotografa, k čemuž rozhodně patří otázka vhodného výběru. Je to, jak jsem v textu naznačil, dokonce primární řešení, ke kterému většina fotografů (těch se smyslem pro kompozici, kreativitu..) sahá. Výběr úhlu záběru, stejně tak ideální výsek reality je to, čím chceme divákovi sdělit náš názor na danou situaci. Říkám tím nejen, že takhle to vidím já, ale především odhaluji, přibližuji, vybírám pro diváka to, čeho si třeba ani sám nevšimnul. A barevná skladba je tohoto procesu přirozenou součástí.
Z počtu zaslaných fotografií je znát, že téma nepřitáhlo příliš velkou pozornost nebo se nedalo lehce sáhnout do archivu a najít vhodnou fotografii, ale bylo nutné skutečně vyfotit nějaký celkový pohled na zvolenou situaci a z něho pomocí přiblížení (fyzicky nebo opticky) vybrat tu nejzajímavější (výtvarně, kompozičně, dějově, barevně atd.) část. To, zdá se, pochopila naprostá většina, co se do této soutěže zapojila, ale ne vždy je posun od „nudné“ reality k zajímavějšímu pohledu na ní skrze jinou kompozici, jiný výběr, tak zřetelný. Ohrožený prostor od Mipaifoto je sice zdůrazněn (resp. cedulka s tímto nápisem) přiblížením, ale sama fotografie je stejně popisná, jako polocelek lesa, chybí zde nejen světlo, ale i třeba zajímavější kompozice či práce s lokální ostrostí apod. Trochu zajímavější zpracování podobného námětu zaslala Anassia ve své Podzimní paletě I.-III., ale posun zde je víc v náladách, než kompozici a výřezu, kde značně ruší větve stromu v horní partii snímku. Ani Lilinka a Monty od Petr52 příliš nerozlišuje mezi oběma záběry, úhel se jen nepatrně změnil, druhá fotka je víc postprodukčně dotažená, tedy je to jen (nepatrná) změna situace. Asi nejzajímavější mezi těmi, co do tématu zapadají jen částečně, je foto od jeptiška po 13 letech… kde je zřetelný posun nejen v čase, ale také náladě. Emocionálně je rozhodně silnější ta starší, omšelá boží muka pod Pálavou i vzhledem k atmosféře, ale i drobnému oživujícímu detailu, kterou je jedoucí motorkář zcela vpravo. Druhá, novější foto, je mnohem popisnější i díky neplastickému světlu, které je takřka v zádech fotografa.
Ohrožený prostor | Mipaifoto
![]() Podzimní paleta I. | Anassia |
![]() Podzimní paleta II. | Anassia |
![]() Podzimní paleta III. | Anassia |
![]() Lilinka a Monty | Petr52 |
![]() po 13 letech… | jeptiška. |
Polocelek – detail je bezesporu legitimní a osvědčenou cestou k zajímavým fotografiím. Patří sem jak Sarajevská chlouba od Stanislav Hořínek, kdy autor si „došel“ pro typograficky a barevně zajímavou fotografii nápisu až na ochoz věže, stejně tak třeba foto Stopy od KáStefi, kde ovšem první polocelek rozvíjí možná zajímavější příběh než jen struktura stopy jediné. Milda Vildová v Pohledu za mříže vytěžila z námětu dokonce 3 zajímavé fotografie, takřka příběh zašlé kaple. Jak polocelek, tak oba detaily mají své výtvarné, kompoziční i světelné podivuhodnosti. Rovněž Pouliční obrazárna od casablanca je působivá jak v polocelku štítu domu v podvečer s rozsvícenými okny, tak jedno toto „dílo“ zblízka. Vytěžit zajímavé fotografie z krásné krajiny dokázal také Br7 v Liptovském pastorale, kde celek krajiny s kompozičně vhodně zasazeným stromem v popředí (důležitý je i vržený stín stromu…) a detail Liptovské krajiny, opět s motivem stromů pomocí dlouhého ohniska, je hezkým příkladem jak celky doplňují detaily.
![]() Sarajevská chlouba | Stanislav Hořínek |
![]() Pohled za mříže.. | Míla Vildová |
Stopy | KáStefi
Pouliční obrazárna | casablanca
Liptovské pastorále | Br7…
Na závěr jsem si ponechal dva soubory, z nichž jeden je klasickým příkladem, jak vytěžit z celkem nezajímavé reality, vizuálně i kompozičně silnou fotografii. Opět Br7 ve foto Barvy těchto dní použil(a) extrémní přiblížení (možná pomocí teleobjektivu?) a svým výběrem nám předkládá nepřehlédnutelnou geometrickou abstrakci, kde žlutozelené tóny nesou další významové vrstvy. Za pomyslného vítěze bych zvolil Rony Punch s jeho Zubatá na rentgenu, kde obě fotografie jsou velmi zdařilou kompoziční hrou se světlem a vrženým stínem, s jistým druhem minimalismu, který se v druhém snímku transformuje na abstrakci, která v někom vyvolá dentální pnutí nebo jiný lékařský zákrok, v jiném pohled do útrob nadčasové architektury nebo někam do vesmíru.
Barvy těchto dní | Br7…
Zubatá na rentgenu | Rony Punch
Gratuluji!
Jan Pohribný, MQEP
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruJé já vyhrála místo pomyslného vítěze :D to je prvně, děkuju, to me potěšilo :)
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.