ZHODNOCENÍ, 9. DÍL, BARVA JAKO SYMBOLICKÝ I LÉČIVÝ JAZYK - 3. ČÁST, ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO

Téma klidu a míru, zdá se, nevyprovokovalo mnoho autorů k příspěvkům. Opakuje se zde vlastně jen několik jmen. Doba je příliš turbulentní a možná už toho žvanění o míru, který samozřejmě chceme všichni, ale ne na úkor těch, kteří jsou nespravedlivě napadeni, máme dost. Hlavně je však opravdu velmi subjektivní, co kdo považuje za symbol klidu, míru, i s těmi barvami je to někdy trochu podle nálady, oblíbenosti… Přes to nějaké obecně přijímané a zažité vzorce tu existují, tak jak jsem se je pokusil popsat v posledních dílech této školy barvy. Jednoznačně uklidňující potenciál mají barvy v ose zelená – modrá, tedy barvy přírody, vody, nebe, ale nevylučuje to i ostatní barvy, pokud jsou v tlumené tedy méně nasycené formě, což platí zejména o teplých barvách jako je červená nebo žlutá. A jak jsem již psal, některé barvy, jako např. modrá je obecně používána jako symbol mírových institucí a bezpečně víme, že pohled do nebe nás asi víc uklidní než rozčílí.

Přírodní náměty také dominují většině zaslaných fotografií, ale ne všechny ve mně vyvolávají pocit klidu. Platí to zejména o fotografiích, kde je dominantním námětem hmyz. Ne, že bych měl k němu odpor, ale hmyz, byť je na fotografiích statický, bývá převážně v pohybu a to podvědomě způsobuje jisté napětí a očekávání, kdy zase vzlétne, zabzučí, třeba i štípne… Ani Brouk pohodář od KooLouCh není už kompozicí moc uklidňující. Jako by se chystal z toho kraje obrazu skočit do klidu té neostré prázdnoty. Podobně Míla Vildová na foto Obloha v očích v zeleném kabátku má uklidňující barevnost, ale pohled i tělo vážky, či co je to za úžasné stvoření, zcela jasně říká: už se nepřibližuj!

Brouk pohodář | KooLouCh

Obloha v očích v zeleném kabátku | Míla Vildová
 

Trochu až strašidelně působí foto dětí Barvy klidu od Maza, kde obvykle uklidňující zelená díky umístění, ale i tvaru a námětu, dělá z dítěte malého mimozemšťana. Klid kostela na nás dýchne na foto od janova, kde modlící se dívka, jakoby naslouchala spirituálnímu světlu. Škoda, že ta fotografie je technicky a trochu i výřezem nedotažená. Asi nejvíc klidu paradoxně přináší Petr52 na snímku paragladingu V říši ticha a klidu, byť i zde je skryté lehké napětí, zda-li let dopadne dobře.

Barvy klidu | Maza

V říši ticha a klidu | Petr52

Vděčným námětem pro zklidnění jsou bezesporu bystřiny, řeky a voda obecně, pokud se z ní nestane nebezpečný živel jako před pár dny… Mírně tekoucí voda, příboj klidného moře, případně doplněný i třeba šumem lesa atd. jsou smyslové vjemy, které vedle samotné estetické krásy, pocitu čistoty přírody, barev atd. mohou významně i na fotografii evokovat klid a mír. To je cítit z foto od Maza Dvojí tvář, ale ještě asi silněji u PetraN75 Podzim u vodopádu, kde je i přidán zřetelněji další uklidňující rozměr a to je plynutí času. Hezká podzimní fotografie postrádá jen trochu jiskru – světlo, které by možná tu až přílišnou melancholii trochu prozářilo…

Dvojí tvář | Maza

Podzim u vodopádu | PetraN75
 

Jiný přístup ke klidu představují fragmenty rostlin, které mohou na sebe vzít podobu až abstraktního malířského plátna. Pole hnědé a taky zelené od Frantiszek je zajímavým příspěvkem “do diskuze”, co může vyvolat pocit klidu. Delší expozicí se mu podařilo zachytit klasy v poryvech větru a původně rozdrobenou strukturu klasů tak vzájemně propojit. Atropina zase využila na foto Po dešti lokální ostrost a tedy nerušící roli pozadí, jen ta sytost zelené už je trochu na hraně a víc stimuluje než zklidňuje… Asi neabstraktnější je v tomto hledání Anassia, jejíž Sen lze přirovnat opravdu k pozorování svého okolí skrze přivřená víčka před usínáním někde na louce, v trávě.

Pole hnědé a taky zelené | Frantiszek

Po dešti | Atropina

Sen | Anassia
 

Jednoznačně nejoriginálnější přístup k míru a klidu zvolila drapka, jejíž Tři žluté hezky pracují nejen s lokální ostrostí a jemným bokeh efektem na pozadí, ale také potřebnou zklidňující symetrií, řádem, který je do značné míry předpokladem klidu, rovnováhy. Na podobném principu je postaven i její Čaj o páté, který by se podobně jako Tři žluté mohl zdát barevně mimo zaběhlá pravidla o zklidňujících barvách, ale právě drobnokresba a dekorativnost modrých kvítků zcela doplňuje jemnou barvu čaje a vše je postaveno na centrální kruhové kompozici doplněné další geometrickou strukturou tří plovoucích kvítků na hladině. Pokud jste milovníci čaje (jako třeba já), pak dobře víte, jakým zklidňujícím rituálem je právě jeho popíjení.

Tři žluté | drapka
 

Čaj o páté | drapka