Dobře fotit nestačí, ostatní je marketing

Dnes mám pro vás klasickou success story, kdy na začátku bylo lokální portrétní studio a na konci je celosvětové impérium podnikající i v oblastech fotografii poněkud vzdálených. Jak už to v takových příbězích chodívá, ani dnes nebude chybět nesmírné osobní nadšení, píle a profesionálně odvedená práce.

Anne Geddes

Poprvé jsem se s fotografiemi novozélandské fotografky s australskými kořeny Anne Geddes (*1956) (www.annegeddes.com) setkal v dětském pokoji v domě mých amerických přátel. Můj pohled byl hostiteli komentován ve smyslu „must have“ fotografií, tedy jaksi nezbytné ozdoby dětských interiérů v USA. Fotografie pocházely z rozstříhaného kalendáře a byly zarámovány. Na fotografiích byly pozoruhodné obrázky dětí, zejména v kojeneckém věku. U dětských fotografií se mi to vůbec nedaří, ale v případě snímků světové jedničky dětské portrétní fotografie, Anne Geddes, si jich většinu dokážu vybavit dodnes. Jsou naprosto jedinečné.

V Česku spatříte obrázky Anne Geddes nejčastěji na tištěných přáních k narození nebo k dětským narozeninám. Nejlépe jdou na odbyt ta, na kterých jsou děti v různých roztomilých převlecích – jako berušky, slunečnice, králíčci, motýlci a tak dále. Mnoho lidí je v pozitivním slova smyslu doslova šokováno kreativitou a „drzostí“ Anne Geddes. Však právě kvůli svým plyšovým převlečkům Anne občas sklidí kritiku. Nicméně toto je asi jediné místo, kde si na Anne někdo troufne.

Anne začala fotit koncem osmdesátých let v Aucklandu na Novém Zélandu, takovou tu klasiku lokálního studia, zejména děti a svatby. Nelíbilo se jí, jak lidé vozí děti do studií v nejlepším nedělním oblečení a domů si odnášejí formální fotografie ležících nemluvňat na chlupatých podložkách. Na svých fotografiích se vždy snažila podtrhnout osobnost dítěte. Během pár let se dostala do fotografické elity a od roku 1990 sbírala každoročně ocenění novozélandské asociace profesionálních fotografů. V roce 1992 získává dvě první místa v celosvětové soutěži Agfa Photokina v sekcích lidé a volná tvorba.

Jaký je recept na kvalitní dětský portrét podle Anne? Bez ohledu na kvalitu fotografie je pro ni důležitá vyzařující emoce. Anne fotí ze srdce. Další kritériem je jednoduchost, doslova říká: „Nejtěžší věcí na světe je vytvořit něco velmi jednoduchého“. Snaží se, aby pohled ve fotografii byl tažen vždy na obličej. Volí co nejjednodušší pozadí Na fotografií je patrná snaha o zachycení velikosti dítěte a také Anne to přiznává: „uchovejte si tyto jedinečné obrázky, tak malé již nikdy nebude“ S každým svým modelem se musí spřátelit. Dítě musí být před focením přebalené, nakrmené, šťastné a v pohodě. Každé dítě má svůj čas, kdy je nejvíce klidné. Dětská fotografie je výjimečná – fotograf se podřizuje času dítěte, nikoli naopak. Anne pracuje maximálně koncentrovaně. Když se fotí dítě, je potřeba být připraven a plně soustředěn. K dispozici bývá typicky 20 minut času.

V polovině devadesátých let je Anne již světovou fotografickou celebritou. Každoročně vyhrává ceny v několika světových soutěžích. Nejprodávanější americký kalendář v roce 1997 je sestaven z jejích fotografií. Knižní soubor fotografií Down in Garden (Dole v zahradě, 1996) se stal americkou „dárkovou knihou číslo 1“. Následují další knihy, namátkou jmenujme My First Five Years (Mých prvních pět let, 1997) s více než miliónem prodaných výtisků nebo Little Thoughts with Love (Malé pozornosti s láskou, 1998), která získala cenu „Kodak – kniha roku 1998“, jež bývá udělována nejlepším ilustrovaným knihám.

Řeknete si, že zatím je vyprávění o Anne Geddes trochu nudné. Skvělé fotografie, knihy, ocenění, výstavy, kalendáře, pohlednice a blahopřání. Vždyť podobného uznání dosáhly desítky fotografů. Ale příběh pokračuje.

Jméno Anne Geddes se stalo pro maminky nemluvňat exkluzivní značkou. Výnosy z prodeje práv nejlepších fotografií dosahují astronomických hodnot. Roztomilé dětičky v převlečcích totiž dokážou prodávat. Bank of America zakoupila práva na několik fotografií pro své kreditní karty. Obrázky od Anne můžeme vidět dokonce na hodinkách. Americké maminky mohou zakládat obrázky svých dětí do fotoalb s titulní fotografií od Anne. Další příklady možná dosadíte sami. Anne již dávno nefotí portréty na zakázku ani pro reklamní účely. Věnuje se jen vlastní kreativní tvorbě.

V listopadu 2001 útočí do úplně jiného oboru a uvádí kolekci dětského oblečení. „Patnáct let jsem si během fotografování dětí povídala s rodiči a postupně si udělala představu, co pro své děti chtějí“. Značka funguje skvěle a sněhová koule se nabaluje víc a víc. Málokoho překvapilo zahájení produkce plyšových hraček inspirovaných převlečky z nejoblíbenějších fotografií.

Na fotografii – Ladybug – podle Epinions.com nejoblíbenější hračka od Anne Geddes

Anne se také vzorně stará o své fanoušky. Dnes jich jsou po celém světe statisíce. Jako zpěváci pop-music i Anne Geddes má místní fan-kluby a desítky webových stránek řetězených přes několik webringů. Pokud pořídíte vašemu potomkovi některý z oblečků kolekce Anne Geddes a vyfotíte jej v něm, můžete se přihlásit 12 krát do roka do foto-soutěže.

Věřím, že Anne Geddes neřekla poslední slovo. Co bude následovat? Dětské šampóny? Plínky? Kočárky? Chrastítka? Dětská výživa?

Tak to vidíte, začali jsme u fotografie a končíme u potravin. Až vezmete svoji zrcadlovku do ruky, vzpomeňte na Anne. Pro začátek stačí udělat opravdu odlišitelnou fotku. Na to další už každý musí přijít sám.

Všechny fotografie: copyright © Anne Geddes (www.annegeddes.com).

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Fotograf 35
    Fotograf 35
    07.07.2004 06:41

    Zapoměli jste dodat, že ale není uznávaná předními světovými fotografy pro kýčovitost její tvorby. Obsah její galerie fofotgrafií je určen převážně pro více než méně náročné diváky. Po shlédnutí fotografií jim musím dát za pravdu ...

  • petr sedivec
    petr sedivec
    11.07.2004 01:50

    mozna jeji fotografie nejsou ten pravy 'art', ale na druhou stranu ji to umoznuje slusnou existenci. vox populi - hlas lidu veli.

    je to rozhodnuti kazdeho, kdo se chce seriozne zaobirat fotografii - bud budu fotit to, co se da oznacit za 'art' a nebo to, co zajima vetsinu...

  • www.DuPe.sk
    www.DuPe.sk
    22.12.2007 10:47

    , zrejme si zabudol,že predný svetový fotografi sú v obrovskej menšine...a to využíva Anne :o)

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (3)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram