Výstava: Jan Pohribný - Spirituální krajina

Jan Pohribný se na fotografické scéně pohybuje od poloviny 80. let 20. století. Jeho hlavním tématem je vztah člověka k přírodě. Již ve svých tvůrčích počátcích byl významně ovlivněn land artem, zvláště britskou školou, preferující citlivé zásahy do krajiny s využitím přírodních materiálů. Ve své volné tvorbě krajinu dokresluje různými přírodninami, nejčastěji ovšem světlem. K malbě světlem, luminografii, se nutně pojí i práce s barvou. Přirozený kolorit krajiny Pohribný dotváří barevností umělého světla, různými filtry, výjimečně výsledný kolorit upravuje v postprodukci.

Na litoměřické výstavě je představeno pět fotografických cyklů – Nová doba kamenná, Andělé, JanČin, Spi-rituální geometrie a Pittura intima –, na kterých Jan Pohribný pracoval v letech 1988–2022. V cyklu Nová doba kamenná zúročil svůj zájem o megalitické památky a prehistorická posvátná místa, které mapoval od roku 1990 téměř po celé Evropě a částečně i Asii. Několikatunové obří kameny, vztyčené našimi předky k duchovním, pohřebním či astronomickým účelům, Jan Pohribný nejen dokumentoval, ale také interpretoval jejich skryté energie a symboly. Významné místo v jeho tvorbě zastupuje Skandinávie, kde intenzivně pobýval v letech 1999–2014, a nově italská Ligurie, kde našel svůj „druhý“ domov.

Cyklus Andělé vznikal částečně ve Skandinávii a v Čechách, prostřednictvím symbolů Pohribný vstupuje do neviditelného světa imaginace a snů. Andělé žijí s námi v paralelní dimenzi, ve které uskutečňují svou vlastní existenci. Tím před námi otevírají jiné, někdy až surreálné světy. Na pozadí ztraceného ráje autor nastoluje otázky: kdo jsme a proč jsme. V rámci představených souborů se svým zaměřením odlišuje cyklus JanČin, který Pohribný věnoval svému příteli, obalovému designerovi Janu Činčerovi. Objekty vyrobené Činčerou z ručního papíru, nebo jen jejich části, Pohribný pokládal do volné přírody, anebo je vystavoval rozlehlosti nebe, a tím konfrontoval odlišné charaktery přírodnin. Cyklus Spi-rituální geometrievolně navazuje na cyklus Nová doba kamenná. Hlavní roli opět hraje krajina, tentokrát se ale autor nezaměřuje na posvátná místa dávné historie. Magičnost hledá v „profánní“ krajině, do které vstupuje geometrickými světelnými objekty a tvary. Krajinu světlem interpretuje jako místo se skrytým duchovním rozměrem a otevírá další možnosti jejího čtení. Svůj nejnovější cyklus Pohribný nazvalPittura Intima. V těchto intimních obrazech pracuje s krajinou odlišným způsobem. Svými intervencemi nevstupuje přímo do krajiny, ale na různé charaktery krajin přikládá minimalistickou malbu jednoduchých geometrických tva­rů.

Jan Pohribný se často vyjadřuje v symbolech, skrze ně vstupuje do neviditelného světa představ a snů. Nejedná se ovšem o fantazie odtržené od reality, ale o možné varianty námi žitého světa, o duchovní rozměr místa. Jako fotograf vychází z reálné krajiny, které se dotýká, prožívá ji. V kontaktu s ní hledá identitu současného člověka jak v obecné rovině, tak i svou vlastní. Zasazení jedince do širšího kontextu přesahující přírody má nutně existenciální charakter. Ve svých fotografiích se výjimečně dotýká i politických anebo filosofických otázek. Sjednocující název Spi-rituální krajina je možné číst několika způsoby, dějištěm je vždy krajina, a to buď spící, kterou Pohribný probouzí, nebo rituální, kterou zpřítomňuje.