LUMINOGRAFIE - POKROČILÉ TECHNIKY, ŠKOLA SVĚTLA JANA POHRIBNÉHO, ZHODNOCENÍ 20. DÍL

Přinášíme zhodnocení tématu zpracovaného na základě 20. dílu Školy světla: LUMINOGRAFIE - POKROČILÉ TECHNIKY. Mistr Jan Pohribný, MQEP vybral a zhodnotil v článku Vaše fotografie. Úkol zněl takto: Vytvořte luminografii (kresbu nebo malbu světlem) pomocí jakéhokoliv světla, ale s využitím metody dělené expozice – časosběru světla případně s využitím kompozitního snímání, jak jsem podrobně popsal v této lekci, kterým dotvoříte smysluplně objekt, postavu či prostor (místnost, krajinu apod.).

Malování nebo kreslení světlem je dnes poměrně populární technika rozšíření možnosti jazyka fotografie nebo lépe řečeno: logická cesta k jejímu prolínání s dalšími médii. Proto jsem měl za to, že bude přínosné probrat téma více do hloubky, včetně novějších postupů, které se nejen díky digitální technice a rozšířené paletě světel a jejich ovládání, dnes tvůrcům nabízí. Nečekal jsem ovšem, že bude téma až tak pro zdejší soutěžící náročné anebo možná nezajímavé… Těch pár fotografií, co se do této soutěže sešlo to jen potvrzují. Při tom technika násobné/dělené expozice se dá velmi dobře využít i v jiných oblastech a žánrech fotografie jako je např. architektura, studiová fotografie, krajinářská fotografie atd. Koneckonců použití HDR – tedy zvětšení dynamického rozsahu vašeho senzoru – je také svým způsobem násobná/dělená expozice… Stejně tak populární je v posledních letech časosběr resp. jeho využití při fotografování noční oblohy a vytváření tzv. startrails. Fotografie na to téma přišla jediná…

loi1212: hotel ve špindlu

O to víc je potřeba ocenit ty, kteří se nebáli zaslat svá díla a někdy tak trochu pokusy s popsanými technikami. Někdy sice fotografie působí, jakoby byla zachycena klasickou dlouhou kontinuální expozici, při které autor pohyboval fotoaparátem nebo naopak světlem (jak bylo popsáno v předešlých kapitolách o Aktivní luminografii – a do soutěže se tehdy zapojila celá řada fotografů), ale samozřejmě k podobnému výsledku lze dospět i dělenou expozicí. Takovým příkladem může být “hotel ve špindlu” od loi1212, kdy jedna expozice bez pohybu je věnována statickému objektu- tedy architektuře hotelu a druhá, třetí atd. již pohybu fotoaparátem směrem od nebo k objektu, kdy “malují” stopy světla v oknech hotelu. Ještě zřetelnější vrstvení 2 možná i více expozic a také zajímavější výsledek je “dum v mem snu)” od stejného autora. Zřetelný nápis i poznámka o obchodním domě nám napovídá o zdroji barevných světel, ale podstatný je výsledek a prolínání tvarů i klasický barevný teplotní komplementární kontrast evokující tak trochu i ukrajinskou vlajku…

Lahváček: Ohnivý pohár

Oceňuji zkoumání možností násobné expozice versus skládání expozic v postprodukci, jak to i přiblížil v textu Lahváček u Ohnivého poháru. První verze za použití módu vícenásobné expozice ve fotoparátu vypadá skutečně lépe, světlo – oheň září, vidíme odlesk na stole. Proč nevyšlo světlo stejně intenzivní u skládání ve vrstvách, bych hledal primárně v tom, jak bylo zřetelné na těch jednotlivých expozicích, z kterých se pak skládal celek… Pokud ani na jedné nezáří (jak naznačuje i autor), pak nemůže být ani na výsledné složené foto. Je to otázka délky expozice, ale také zda světlo zářilo podobně silně, jako u té klasické násobné expozice ve fotoaparátu. Rovněž záleží, jaký je nastaven režim prolnutí jednotlivých expozic (stejně jako u vrstev ve photoshopu). Jak jsem doporučil: ve fotoaparátu by to mělo být Bright – Jasnější, u vrstev psd na Zesvětlit.


Jiří Kolář1: Po dešti

Zajímavý příspěvek zaslal Jiří Kolář1. Po dešti je vícenásobná expozice, kdy se pohybuje auto (kamera) ale i objekty na foto (auta, chodec). Je zřetelné, že to asi vytvořil skrze nějaký chytrý telefon a kvalitu nezachrání ani vyšší kontrast snímku. Mnohem dotaženější a výtvarně přitažlivější je triptych Fata morgana, kde je opět použita patrně násobná či delší expozice s pohybem a výrazná postprodukční úprava barev, kontrastu atd., kdy obrázky působí takřka graficky.

Matěj Stloukal: Luminografie sklenice

Asi nejblíže zadání jsou fotografie Matěje Stloukala, kdy zřetelně je separátně nasvícena sklenice dvěma softboxy a poté je na pozadí vytvořena pomocí světelné LED tyče duhová luminografie. Pokud autor použil zábleskové zařízení, pak by se vše dalo udělat na jedinou expozici, ale tím dělením by byly po sobě jdoucí odlišně použitá světla: 1) osvětlení sklenice zábleskem, 2) luminografie za sklenicí. Fotoaparát samozřejmě na stativu, vše se odehrává ve tmě. Varianta 1 je asi nejpůsobivější, ale také varianta 3, jen s náznakem světla, barev na pozadí, má svoje tajemství.

drapka: Kozí hrádek

Vítězem bych asi označil Kozí hrádek od drapka, který je čistě provedenou fotografií osvětlené ruiny v kombinaci s multiexpozicí nutnou pro vytvoření hvězdných drah (postup jsem vysvětlil v posledním díle mé školy). Pohyb hvězd (ve skutečnosti dobře víme, že je to pohyb naší planety, která se otáčí kolem své osy) je nosným kontrapunktem k staticky působící ruině hradu a skále, na které stojí. Je zde obsažen rozměr času – minulosti relativně nedávné a takřka věčnosti, která nás obklopuje.

Těším se na další vaše luminografické nápady!

Jan Pohribný, MQEP

Děkujeme za Vaše krásné snímky! Autorům vybraných fotografií gratulujeme.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • drapka
    drapka
    23.11.2022 08:46

    Děkuji za komentář k mé fotografii a všem moc gratuluji :-),.....a velká škoda, že bylo tak málo fotografií ......

  • Adam Švarc
    Adam Švarc
    Admin
    23.11.2022 16:16
    Reaguje na drapka 23.11.2022 08:46:

    "Děkuji za komentář k mé fotografii a všem moc gratuluji :-),.....a velká..." - zobrazit celý komentář

    My děkujeme za účast. :)

  • Lahváček
    Lahváček
    24.11.2022 11:13

    Dobrý den. Taky děkuji za komentář k mým fotkám, a to i z minulých kol, kde jsem se k poděkování nějak „nedostal“. Prostě jsem se na to zapomněl. Rovněž je mi moc líto, že nebyla účast taková, jakou by si výtečné články zasloužily. I když fotit neumím a fotkám nerozumím, stejně zase „něco“ pošlu. Focení mě baví, i když vím, že se nikdy nemám šanci dostat na nějakou „lepší“ úroveň. Talent prostě nevykouzlíte. Ještě jednou děkuji za skvělé články, kterých je, zejména v češtině, jak šafránu.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (3)

Tisknout článek

Tip na článek

Full-frame formát
Full-frame formát

Full-frame fo­to­a­pa­ráty jsou v sou­čas­nosti do­stup­nější, než kdy dříve a téměř všichni vý­robci ně­jaké ve svém port­fo­liu mají. Má dnes smysl po­u­ží­vat něco ji­ného, nebo je zkrátka full-frame krá­lem fo­to­tech­niky a pře­mýš­let nad men­šími či vět­šími sen­zory už ztra­tilo pro vět­šinu fo­to­grafů cenu? A proč se tomu vlastně říká „full-frame“? Zjis­títe v článku.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram