MÁJ,LÁSKY ČAS-ZHODNOCENÍ OKEM PROFESIONÁLA 5/2022

Láska je téma v lidské kultuře přímo dominantní. A jako ryzí cit se silnou emotivní kvalitou je přímo vetkán do mimořádně velkého množství uměleckých děl. Není snad básníka, který by se tomuto tématu nevěnoval. Kromě již ve výzvě zmíněného Karla Hynka Máchy třeba Seifert, Neruda, Bécquer… V literatuře dále Puškin, Austen, Márquez, Brontë až po nesmrtelný příběh Romea a Julie. Výtvarné umění je tématem protkáno taky od svých začátků dodnes. Film hollywoodský i nehollywoodský taky. Seriály jakbysmet. O hudbě snad ani nemusím mluvit. Mahler, Puccini, Prokofiev až po současného Arvo Pärta. V té populární na to existuje i speciální výraz: lovesong. I ve fotografii je toto téma často zpracováváno. Okamžitě mě napadá třeba slavná fotografie Polibek od Roberta Doisneau. Proto jsem čekal, že to bude i téma Vaše, avšak přišlo pouhých dva a dvacet příspěvků. Škoda, je to téma věčné.

I když o vítězné fotografii jsem měl jasno snad hned po prvním prohlédnutí vámi zaslaných fotografií, o tom, kterou fotografií začnu dnešní své hodnocení, jsem dlouze přemýšlel. A vzhledem k tomu, že mnou preferovaná fotografie je ve vašem hodnocení spíše pod průměrem, rozhodl jsem se začít těmi, které jste preferovali vy. Vybral jsem si dvě, které mají kromě vysokého počtu bodů i jiný společný jmenovatel. A tím je dvojice u barevné zdi. Přiznám se, že fotografování lidí před zdí nepatří mezi mé oblíbené kreativní přístupy. Je to moc jednoduché a ploché. Když to hodně přeženu, tak ofotit plošnou předlohu dokáže i skener. Mnohem náročnější, tvořivější a podle mě pro médium fotografie typičtější je práce v prostoru. Camera obscura, optický princip fotografie dokonce v renesanci pomáhal malířům a grafikům pochopit perspektivu.

em.ká: Love and peace

Na fotografii od em.ká máme mladou dvojici v interakci. Spíš je to momentka z ulice před zdí a to Lennonovou. Ta je liniemi i barvami rozbita a působí chaos v celé kompozici. Ve výrazu slečny bychom našli emoce, které jsou důležité pro každou fotografii. Nicméně turistické fotografování svého přítele mobilem je poměrně banální téma.

DaHo: Na měsíci nezáleží

Snímek líbající se už trochu starší dvojice před velikým rudým srdcem na zdi od DaHo už nepůsobí kompozičně tak zmatečně, protože kromě barevně výrazného srdce obsahuje už jen tlumené odstíny. I lineárně je mnohem jednodušší a strožejší. Jde ale spíš o fotografii památkovou, patřící do rodinného alba. 

Špaček Zdeněk: Kopretiny

Do soutěže jste zaslali i několik nefigurálních motivů. V tomto případě to je zátiší od Špaček Zdeněk. V zátiší dominuje malá kytička kopretin zasazená do opěradla lavičky v parku. A i když je skromná a malá, je nejsvětlejším prvkem v kompozici a to ji jednoznačně nominuje na hlavní prvek snímku. Světlé části v obraze jak známo mají pro diváka větší preferenci. Kromě kytky se na kompozici výrazně podílejí i lehce ubíhající linie lavičky s výraznou strukturou dřeva a hlavně vyřezaného srdíčka na něm, které stylově doplňuje hlavní prvek.

Sandra Wija: Srdce

Dalším nefigurálním příspěvkem byla tato fotografie ocelové plastiky Srdce pro Václava Havla, které vytvořil sochař Kurt Gebauer. Autorem snímku je Sandra Wija. Provedeno v kombinaci dvou vzájemně kontrastních barev rudého srdce a modrého nápisu. To je samozřejmě výsledkem nočního nasvícení autora plastiky. To, co lze přičíst kreativním schopnostem autorky, je úhel snímání, který je zvolen správně a hlavně zajímavým zoomováním v průběhu dvou vteřinové expozice, které je nejlépe poznatelné z dvojitého podpisu Václava Havla na zdi. Tu modrou část vlevo bych už odříznul. Je to zbytečný prvek v obraze a bez ní je kompozice vyváženější i čistší.

alicilka: Mateřská láska

Návratem k figurálním příspěvkům bych se rád dotknul i jiné než partnerské lásce. Lásce mateřské od autorky alicilka. Matka s dcerou pravděpodobně na svatební oslavě. Nedá se říct, že by fotografie neobsahovala tak důležité emoce. Jsou jak ve výrazu dívky, tak gestech. U dívky jsou to obavy a u matky pečovatelství. Zbytek snímku je pouhá informace o tom jaké šaty mají. Proto to chtělo přiblížit si pouze horní poloviny těl, kde se odehrává pro toto téma to důležité. A možná by se tam na dalších snímcích objevilo i něco ještě emotivnějšího.

Bob Gajdoš: V máji

Dvojici s květnatým pozadím nám zaslal do soutěže i náš pravidelný přispěvatel Bob Gajdoš. Ale už dvojici partnerskou. Snímek působí jako pózování pro fotografa, nebo fotografy v krojích při příležitosti májových oslav. Takže trochu uměle. Nicméně emoce dvoření ve výrazech i řeči těla jsou. A možná mezi dvojicí probíhala i láska skutečná. V každém případě profesionálně nafotografováno jak po stránce obrazové (rozkvetlé stromy v pozadí), tak i po stránce technické. Dobře zvládnuté tvrdé sluneční světlo. V tomto byl ale autor, co si pamatuju, vždy perfekcionista.

Soňa Šerá: Bardo Thödol

Dvojici v mnohem dramatičtější pozici nám zaslala Soňa Šerá. Vzhledem k tomu, že jak autorka píše, jde o snímek rockové opery Bardo Thödol, se dramatické momenty na představení daly očekávat. Jde spíš o to, jak jsou fotograficky zvládnuty. Na pódiu nebývá vždy dost světla, hlavně když tanečníci jako tady vyjdou ze světla reflektoru. Ale právě toto boční svícení přidává této fotografii na plastičnosti a dramatičnosti. Dalším problémem divadelní fotografie bývá to, že fotograf je v určitém čase na konkrétním místě a aktéři se pohybují neočekávaně. Takže hrozí riziko nevhodného zákrytu figur. Přesun na vhodnější místo v té rychlosti obvykle není možný. U tohoto snímku je úhel snímání optimální. Taky plná ostrost, dramatické světlo a dynamická póza. Takže profesionální práce. Převod do černobílé pro větší stylizaci je taky vhodně zvolen.

Jaroslav Boklažuk: V paprscích jara

Dramatické, nebo přesněji řečeno trochu tajemné až mystické světlo má i tato barevná fotografie od Jaroslav Boklažuk. Z divadelního pódia jsme se ale přesunuly do přírodního divadla světelných paprsků. Na můj vkus je fotografie už moc kontrastní, nicméně chápu, že pro zvýraznění efektního paprsku slunce potřebná. Paprsek směřuje úhlopříčně, podpořený i sklonem kopce. Dle kmenů stromů tipuju, že mu bylo lehce dopomoženo náklonem fotoaparátu. Ale vlastně proč ne. Pokud náklon podpoří a zatraktivní kompozici. V tomto případě je to uhlopříčka v obraze, která fotografii dodává výraznou a zajímavou dynamiku. Dvojice, jako hlavní prvek záběru je lehce v zákrytu. A u ní je trochu slabina fotografie vzhledem k tématu. U lásky bych očekával alespoň objetí. Takto to může být jakákoli dvojice kochající se západem slunce.

Petr52: Oči jen pro ni

První lásky bývají ty nejhezčí. Za sebe to můžu jednoznačně potvrdit, protože to byla první asociace, kterou jsem měl při pohledu na tuto fotografii od Petr52. Černobílý reportážní snímek fotografovaný teleobjektivem. Dá se říct, že vzhledem ke střídání světel a stínů na dvojici technicky dobře zvládnuta. Láska mezi dvěma jejími protagonisty je na rozdíl od předešlého snímku úplně jistá. Jednoznačná řeč těla, gestikulace i výrazy. Povedená momentka ze studentského života.

Emakaterina Stepano: All you need is love

Ze dvou příspěvků od Emakaterina Stepano jsem se rozhodl pro tuto černobílou. Jednak pro její černobílou stylizaci, ale hlavně proto, že jsem u ní měl pocit intenzivnějších emocí, které jsou u každé fotografie a hlavně u tohoto tématu klíčové. Ale musím bohužel hned dodat, že černobílá verze se technicky moc nepovedla, protože se na snímku objevuje pixelizace. Asi nízká kvalita u JPG formátu při ukládání. Ale i přes tento technický nedostatek je to hlavní a to jsou již zmíněné emoce víc jak viditelné. To objetí i výraz muže je pro mě upřímný a nefalšovaný. To u dívky mám u obou snímků trochu pocit, že hraje pro fotoaparát. Graffiti jako pozadí pro mladou dvojici je vhodné a stylové. Snad bych ho trochu oříznul. Vlevo za tou tmavou malbou v horní části a vpravo pryč s těma panty, nebo co to je.

Lenka_Krejčová: Sin city

Trochu drsnější lovestory můžeme vidět na této černobílé fotografii od Lenka_Krejčová. Ale ne, láska je všude krásná a prosvětlená sluncem. I na tomto snímku. Jenom některé lokality nejenom v Ústí nad Labem umožňují fotografům dostat do pozadí dost zdevastované a temné prostředí. A právě tento kontrast světlé lásky a temného pozadí je to co dodává této fotografii její kouzlo. Kontrast je zvýrazněn i tonálně. Líbající dvojice v autě je nasvícena ostrým slunečním světlem a zdevastovaná budova v pozadí je temně tmavá. U té si myslím, že jí trochu pomohla autorka v počítací lehkým ztmavením. Ale i kdyby. Fotografie není záznamem reality, ale tvoří realitu vlastní.

LenkaLenka: Pohádání

Ani druhá Lenka (LenkaLenka) nezklamala. Mám pocit, že u obou těchto pravidelných přispěvatelek do této soutěže platí, že čím je téma složitější a míň obesláno, tím více vynikne jejich fotografické vidění. Fotí snad všechno a výborně. Takže ano, toto je fotografie u tématu Máj-lásky čas pro mě vítězná. A jako bylo i v jednom z komentářů napsáno, je to fotka s příběhem. I já mám takové rád. A nabízí hned několik možných interpretací. Ta nejzábavnější, kterou podle názvu „Pohádaní“ preferuje i autorka je o rozporech ve vztahu. Tato interpretace pracuje s personifikací, zosobněním. S tím, že urážený pejsek by si sedl na konec lavice zády k pánovi. Věřím, že někteří pejskaři by řekli, že to je možné. Druhá o něco realističtější interpretace by mohla být, že pejsek zamilovaně vyhlíží nějakou hezkou fenku a ztrápený pán čeká na svou milou, která si někam odskočila. Na stole naproti němu jsou totiž položeny brýle, cigarety a mobil. Ale nechme všech možných interpretací. Prostě vynikající street foto s příběhem.

Za cenu pro vítěze děkujeme nakladatelství Zoner Press.

Všechny fotografie na téma „MÁJ-LÁSKY ČAS"