Přehled bajonetů objektivů digitálních fotoaparátů

V tomto článku bychom vám rádi přinesli jednoduchý přehled bajonetů bezzrcadlových fotoaparátů a zrcadlovek, se kterými se můžete u digitálních fotoaparátů setkat. Bohužel už z principu to ale jednoduché být nemůže, protože situace je na stručný přehled příliš komplikovaná. Pokusíme se přesto udělat přehled co nejméně složitý.

Pokud máte fotoaparát s výměnnými objektivy, měli byste vědět, jaké objektivy na něj můžete (a nemůžete) nasadit. Pokud takový fotoaparát zatím nemáte, může vás zajímat, jaký je na trhu výběr. A jste-li „fotografický šprt“ jako já, může vás to zajímat už jen z principu. Pro vás/nás všechny je tu následující přehled.

Co je to vlastně „bajonet“?

V kontextu fototechniky se tak nazývá systém uchycení výměnného objektivu k tělu fotoaparátu. Jde o mechanické či (dnes častěji) mechanicko-elektronické rozhraní, charakteristické pro daný typ či značku přístroje. Spolu s dalším pro značku vlastním příslušenstvím (blesky, dálkové ovladače…) tvoří systém. Těch je na trhu celá řada a nejsou vzájemně kompatibilní. Některé systémy jsou užívány jen jedním výrobcem (jako Canon RF), jiné jsou otevřené standardy a využívá je výrobců více (jako m4/3). Historické bajonety byly čistě mechanické, tzn. přenos clony, případně dalších informací (zaostřená vzdálenost) se přenášely do těla mechanicky pomocí různých pák. Moderní bajonety mají přenos informací a pokynů elektronický skrze sadu kontaktů (pinů). Přes ně se přenáší informace o typu objektivu, nastaveném ohnisku, cloně, ovládá se ostřící motorek, přenáší se informace nutné pro stablizaci, ovládá se motorový zoom a další věci. Tranzitní bajonety (Nikon F, Pentax K) pak využívají kombinovaný přístup, jelikož jde o původně mechanické bajonety, do kterých byly elektronické kontakty přidávány průběžně dle potřeby. Také proto je má každý sysém jinde (nejčastěji uvnitř bajonetu v horní či spodní části, ale třeba i v samotné kovové objímce bajonetu, jako Pentax K).

Elektronické bajonety bez mechanických součástí mají výhody ve spolehlivosti, rychlosti a tichém provozu, ale neznamená to, že by byly zcela bezproblémové! Každá výměna objektivu zvyšuje riziko vniknutí prachu či vlhkosti do fotoaparátu a zejména to druhé elektrickým kontaktům nedělá dobře a někdy dojde i na nutnost jejich vyčištění, když začne objektiv na těle zlobit.


Digitální zrcadlovka (Pentax) a objektiv z filmového přístroje – jdou na sebe, protože jde o stále tentýž systém a tudíž stejný bajonet.

Váhal jsem, zda do přehledu zařadit jen „živé“ nebo i opuštěné systémy. Rozhodl jsem se pro to druhé, protože trh s použitou fototechnikou je velký a dovedu si představit, že někoho může zajímat pořízení třeba SLT fotoaprátu Sony s bajonetem A, ačkoliv podporu výrobce před časem ukončil. Nebo někdo staré digitální přístroje sbírá, či ho prostě jen zajímají.

Naopak jsem se rozhodl nezabředávat do bajonetů středoformátových digitálních systémů, protože kdo zvažuje nákup digitálního středoformátu, nepotřebuje nejspíš jednoduché přehledy na internetu, protože to dělá z velmi dobrého důvodu a po zralém zvážení.

Začneme bezzrcadlovými systémy (označováno ILC, EVIL, mirrorless…) a navážeme zrcadlovkami. Rozdíl mezi zrcadlovkami a bezzrcadlovkami je ten, že první mají mezi bajonetem a senzorem optickou soustavu sestávající ze zrcátka, matnice a hranolu, což umožňuje přítomnost optického TTL hledáčku, ale zvyšuje rozměry a váhu. Bezzrcadlovky takovou soustavu nemají a bajonet je blíže senzoru, což snižuje rozměry a váhu, ale znemožňuje přítomnost TTL optického hledáčku. Mívají místo něj digitální, nebo žádný.

Oba dva typy fotoaparátů se objevují v celé variantě velikostí snímacích senzorů, typické velikosti jsou 1“, 4/3, APS-C, APS-H a FF. Nejmenší 1“ má ořezový (crop) faktor vůči kinofilmu 2.7×, je tedy lineárně 2,7× menší. 4/3 systém má crop faktor 2×, APS-H 1.3×, APS-C 1.5× či 1.6× a FF (fullframe, plné políčko) 1×, ten je tedy stejně velký jako kinofilm (24×36mm). Ještě větší čipy se pak řadí pod zmíněnou kategorii „středoformátu“, která v přehledu chybí. Zjednodušeně řečeno: čím větší čip, tím vyšší obrazová kvalita, ale tím mohutnější je k němu potřeba objektiv a velikost těla je obvykle také větší. Stejně tak cena. Myslete tedy na výběr vždy v poměru obrazová kvalita / váha / cena.

Aktuální systémy jsou zdůrazněny tučně, mrtvé systémy jsou pak netučně. Mrtvý systém je takový, pro který výrobce neuvedl žádné tělo ani objektiv už po řadu let, případně sám oznámil jeho ukončení. I mrtvý systém se může teoreticky nečekaně probudit k životu, ale není to běžné (napadá mě snad jen příchod Sony a99II v roce 2016, kdy už leckdo s A-bajonetem moc nepočítal, ač nebyl v té době ještě oficiálně ukončen). Pokud systém využívá více výrobců, jsou uvedeni v závorce, na „čestném“ místě před závorkou je značka, která bajonet uvedla první, nebo pro kterou je dnes charakteristický.

Ke každému systému jsme připsali několik vlastností, kterými se vyznačuje. Pořadí je namátkové, aktivní systémy jsme dali jako první.


Bezzrcadlové systémy
Sony E/FE                     

Systém bezzrcadlovek s APS-C (E, 1.5× crop) nebo fullframe senzory (FE, 1.0× crop), které přinesl jako první z moderních bezzrcadlovek. Je k němu dodávána řada značkových adaptérů k nasazení SLR objektivů Minolta/Sony A, včetně zachování autofokusu. Jako u ostatních moderních bezzrcadlovek je systém plně elektronický. Obahuje 10 pinů – elektrických kontaktů. Průměr bajonetu: 46.1mm.
Fujifilm X
Systém objektivů optimalizovaný pro APS-C senzory. Čipy Fujifilm jsou charakteristické používáním vlastní, složitější barevné masky, než je klasická RGB. Značka se hodně snaží o simulaci „klasického“ filmového fotografování. Počet pinů: 10. Průměr bajonetu: 44mm.
Micro 4/3 (Panasonic, Olympus, Xiaomi, Kodak, Blackmagic, DJI, JVC)
Systém s menšími 2×crop senzory s poměrem stran 4:3. Jeho cílem je zejména maximální kompaktnost a otevřenost. Navazuje na systém zrcadlovek se stejnými čipy (4/3), na jejichž objektivy existují oficiální adaptéry zachovávající AF a přenos informací. Jedná se o otevřený standard využívaný více výrobci. Počet pinů: 11. Průměr bajonetu: 38mm.
Canon M
Systém optimalizovaný pro APS-C čipy. Sesterský, ale nekompatibilní bajonet fullframe systému Canon RF. Existují pro něj oficiální adaptéry umožňující nasazení SLR objektivů EF se zachováním plné funkcionality. Jako u jiných bezzrcadlovek také řada adaptérů neoficiálních. Počet pinů: 9. Průměr bajonetu: 46.5mm.
Canon RF
Systém optimalizovaný pro větší FF čipy, díky většímu průměru umožňuje i konstrukci světelnějších objektivů. Objektivy Canon M nelze použít, ale podobně jako k Systému M se i pro RF vyrábí oficiální adaptér pro zrcadlovkové EF objektivy. Počet pinů: 12. Průměr bajonetu: 54mm.
Nikon Z
Systém APS-C i FF fotoaparátů, jehož specifickou vlastností je obrovský průměr. Díky tomu Nikon může vyrábět extrémně světelné objektivy. Existuje na něj oficiální adaptér na SLR objektivy Nikon F, ale jejich funkčnost na tělech Z je různá dle jejich typu (objektivy F se vyrábí 70 let). Plná funkcionalita je dosažena jen s novějšími řadami objektivů. Kompatibilita APS-C a FF těl je také výhoda oproti třeba Canonu. Počet pinů: 11. Průměr bajonetu: 55mm.
Leica L (též Panasonic, Sigma)
Bajonet otevřeného standardu, který se poprvé objevil na APS-C bezzrcadlovce Leica T a později na fullframe modelu Leica SL. Od té doby ho adoptovaly i fullframe modely Panasonicu a Sigmy, což přináší výhodu větší nabídky objektivů. Počet pinů: 10. Průměr bajonetu: 51.6mm.
Leica M (též Epson)
Pradědeček všech současných bezzrcátkových systémů, objevil se ve 30. letech 20. století a šlo o filmové dálkoměrné fotoaparáty, tedy o přístroje bez zrcátka, ostřící skrze optický průhledový hledáček s dálkoměrem. Moderní digitální těla zvládají i Live View, ale stále podporují pouze manuální ostření a bajonet je dodnes mechanický. Pro potřeby digitální fotografie však disponuje optickým IR čidlem, schopným číst 6-bitové kódy na objektivech (přenos základních EXIF dat). Systém M by mít vlastní sekci, ale protože je dnes Leica mezi výrobci dálkoměrů sama, řadíme ji mezi bezzrcadlovky. Průměr bajonetu: 44mm.
Samsung NX
APS-C systém od Samsungu, nyní již výrobcem opuštěný. I přes obecně dobré recenze na trhu neobstál, ale některé modely, zejména NX1, předběhly dobu. Návrat systému je nepravděpodobný, ač je po technické stránce moderní a existuje k němu dost příslušenství. Počet pinů: 8. Průměr bajonetu: 42mm.
Samsung NX-M
Druhý bajonet Samsungu určený pro menší fotoaparáty s 1“ senzorem (crop 2.7×). M značí „mini“. Ani ten se na trhu dlouho neohřál a tak je nabídka fotoaparátů i objektivů slabá. Koupě dnes postrádá smysl.Počet pinů: 11. Průměr bajonetu: 38mm.
Nikon 1
Již ukončený systém bezzrcadlovek s malým 1“ snímačem, které se zaměřovaly na kompaktní rozměry a rychlost. Obojí se jim docela dařilo, ale výrobce se nakonec rozhodl věnovat raději bajonetům F a Z. Novější těla a k nim patřící objektivy mohou být pro někoho stále zajímavé. Počet pinů: 12. Průměr bajonetu: 40mm.
Pentax Q
Rekordman, co se kompaktnosti týče, tento systém využíval malé 1/2.3“ a 1/1.9“ snímače známé z klasických kompaktů či dokonce některých fotomobilů. Díky tomu jste přístroj i s objektivem strčili do kapsy, ale obrazová kvalita nebyla srovnatelná s většími systémy. Pentax už systém Q dále nevyvíjí. Počet pinů: 10. Průměr bajonetu: 31mm.
Systémy zrcadlovek
Canon EOS (též Kodak)                     

Systém vznikl od začátku jako plně elektronický a s automatickým ostřením, ač debutoval na filmových tělech. V současné době pokračuje v řadě digitálních zrcadlovek EOS Digital, které existují ve verzích s APS-C, APS-H a FF čipy. APS-C fotoaparáty výrobce vyžívají speciální variantu EF-S, která navíc umožňuje nasazení vlastní řady objektivů pro APS-C snímače, jinak jsou plně kompatibilní. Počet pinů: 8. Průměr bajonetu: 54mm.
Nikon F (též Fujifilm, Kodak)
Nikon patří k nejstarším bajonetům, původně šlo o manuální filmové zrcadlovky, ale systém se postupně mechanizoval, elektronizoval a digitalizoval do podoby současných digitálních zrcadlovek. Těla Nikon nabízejí APS-C (‚DX‘) i FF (‚FX‘) senzory. Bajonet obou druhů těl je stejný a objektivy oboustranně záměnné (DX objektivy na FX tělech pak samozřejmě vinětují). Počet pinů: až 10 + mechanický přenos AF a clony (dle modelu). Průměr bajonetu: 44mm.
Pentax K (též Samsung)
Původně systém manuálních zrcadlovek přešel později na AF a nakonec dostal i digitální podobu. Je to jeden ze tří stále živých systémů digitálních zrcadlovek, nabízí APS-C i FF modely, přičemž jejich bajonety se, podobně jako u Nikonu, neliší. Existoval i jeden model bez zrcátka, K-01. Chvíli bajonet používal i Samsung, ale šlo jen o klony modelů Pentax. Počet pinů: 7+2 (na a uvnitř bajonetu) + mechanický přenos clony a AF. Průměr bajonetu: 44mm.
Sigma SA
Sigma měla rovněž vlastní SLR bajonet, který se objevoval na filmových i digitálních tělech, dokonce i modelech bez zrcátka. V poslední době přešel výrobce na plně bezzrcadový L-mount (viz výše). Všechny digitální zrcadlovky byly APS-C, objevil se i APS-H bezzrcadlový přístroj, ale systém by technicky mohl podporovat i FF, jelikož byl původně určen pro 35mm film. Podobně jako Canon EF byl čistě elektronický, konstrukcí volně vycházel z Pentax K, který Sigma krátce používala před tím. Počet pinů: 7. Průměr bajonetu: 44mm.
Minolta A (též Sony)
První AF systém na trhu, původně filmová řada přešla v půli první dekády 21. století na digitál. Díky tomu kombinuje systém elektronický a mechanický přenos. Později fotodivizi Minolty koupilo Sony a nedávno systém A po letech zcela opustilo ve prospěch bezzrcadlovek Sony E/FE. Existovaly APS-C i FF modely. Historicky rovněž jeden s crop faktorem 2×. Počet pinů: 8. Průměr bajonetu: 49.7mm.
Contax N
Filmový Contax N bajonet se objevil přesně na jedné digitální zrcadlovce (6MP fullframe N-Digital) v roce 2002, ale na trhu vydržela jen rok, prodávala se špatně a dnes patří do úzké skupiny sběratelsky cenných digitálů. Zajímavost – existoval AF adaptér na středoformátové objektivy Contax. Šlo jako u Canonu a Sigmy o plně elektronický systém. Počet pinů: 10. Průměr bajonetu: 55mm.
Olympus 4/3 (též Panaslonic, Leica)
Pokus Olympusu a jeho partnerů o moderní, plně digitální SLR systém s elektronickým bajonetem. Používal menší čipy než konkurence (2× crop). Jedním z cílů bylo fotoaparáty zmenšit, ale to se kvůli nutnosti zrcátka zcela nedařilo, takže byl nakonec nahrazen bezzrcadlovým systémem m4/3. Měl ale kvalitní objektivy, které s adaptérem dobře fungují na vybraných m4/3 tělech. Počet pinů: 9. Průměr bajonetu: 44mm.
Leica R
Jediný digitální SLR systém čistě s manuálním ostřením, původně řada mechanických filmových zrcadlovek dostala později elektronické kontakty a ke konci kariéry i digitální těla (R8 a R9 s digitálními zády). Čipy byly APS-H. Počet pinů: 9. Průměr bajonetu: 49mm.
Minolta V
Bajonet V, nekompatibilní s bajonetem Minolta A, používaly fotoaparáty Vectis na APS film. Objevil se ale i na jedné rané digitální zrcadlovce (1999), ale dnes se jedná o čistě sběratelskou záležitost. Bajonet se pro digitální fotografii dále neuchytil, byť byl plně elektronický a optimalzovaný pro populární APS-C formát. Výrobce raději přešel i u APS-C modelů na bajonet A. Počet pinů: 8. Průměr bajonetu: 39.7mm.

Kompatibilitu SLR objektivů na bezzrcadlových fotoaparátech jsme v přehledu nakousli z pohledu oficiálních adaptérů, ale vězte, že existuje i celá řada neoficiálních (třeba Canon EF obektivy na tělo SonyEF atd.). Některé umožňují i automatické ostření či přenos clony, jiné nepřenáší nic, proto jsme se jim více nevěnovali – situace je kapku nepřehledná. Obecně ale platí, že na bezzrcadlovky existují adaptéry téměř na cokoliv, zejména pro použití starých manuálních objektivů jsou tak vhodnější, než zrcadlovky.

Jelikož systémy průběžně mizí a objevují se nové, je možné, že tento článek nebude v budoucnu aktuální. Pokud jste přišli na chybějící či nepřesnou informaci, napište do diskuse abychom mohli článek aktualizovat. Můžete tam směřovat i všechny své dotazy k jednotlivým systémům.

Pokud už se rozhodnete pro kterýkoliv systém, jde o dlouhodobou investici; pořizovat si fotopřístroj s vyměnitelnými objektivy a pak zůstat u objektivu jednoho, zejména setového, by byla škoda a lepší služby by v takovém případě dost možná odvedl pokročilý kompakt s nevýměnným objektivem.

Vzhledem k tomu, že ceny objektivů jsou mnohdy nemalé, doporučujeme dobře prostudovat recenze. Stejně tak věnujte pozornost i testům zrcadlovek či bezzrcadlovek, na které budete případně objektivy nasazovat!

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • tencosiudělilban
    tencosiudělilban
    11.05.2022 20:21
    Reaguje na Andrej Macenauer 10.05.2022 16:04:

    "Jeden z důležitých parametrů je vzdálenost bajonetu od roviny sensoru. Aby..." - zobrazit celý komentář

    ...stejně tak vzniká opačný problém. Díky vzdálenosti, zvětšené o onu redukci, nezaostří pak určitá kombinace na vzdálené objekty. Na objektivech značeno "nekonečno". To jen tak, když už je řeč o bajonetech a "všeřešících" redukcích

  • Vai
    Vai
    11.05.2022 23:31
    Reaguje na tencosiudělilban 11.05.2022 20:21:

    "...stejně tak vzniká opačný problém. Díky vzdálenosti, zvětšené o onu..." - zobrazit celý komentář

    Ale zaostří. Případu, co popisuje AM (tedy DSLR sklo nasazené přes redukci na bezzrcadlovku) se problém s ostřením na "nekonečno" netýká. Kratší "flange focal distance" bezzrcadlovky + redukce = přesně potřebná větší zdálenost pro ostření DSLR objektivu na těle bezzrcadlovky. Problém se zvětšením vzdálenosti od sensoru díky redukci a ostřením na nekonečno se týká nasazení objektivů pro bajonet s kratší "flange focal distance" na těle s větší "flange focal distance". Např. DSLR Nikonu s bajonetem F (flange focal distance=46,5 mm) a objektivů jako Helios apod. s bajonetem M39 nebo M42 (flange focal distance=45,2 nebo 45,6 mm). Ten malý rozdíl, aby to ostřilo i do dálky a na "nekončeno", lze dorovnat pomocí redukce s optickým členem.

  • tencosiudělilban
    tencosiudělilban
    12.05.2022 09:03
    Reaguje na Vai 11.05.2022 23:31:

    "Ale zaostří. Případu, co popisuje AM (tedy DSLR sklo nasazené přes redukci..." - zobrazit celý komentář

    Píšu "určitá kombinace". A protože je článek o bajonetech všeobecně, neřeším jen bezzrcadlovky. Takže je dobrý to vědět

  • Lukáš Burget
    Lukáš Burget
    12.05.2022 18:34

    Na rozdělení bajonetů na mechanické a elektronické přímo navazuje problematika objektivů, které jsou s nimi kompatibilní. Existují objektivy, které jsou k danému bajonetu připojitelné přímo nebo prostřednictvím redukce (další zajímavé téma), stejně jako objektivy, které mají bajonet kompatibilní s bajonetem fotoaparátu, ale ačkoli daný systém používá elektronický bajonet, jedná se o manuální objektiv, který s tělem fotoaparátu nekomunikuje /tedy alespoň ne datově, elektronicky/. Na to navazuje problematika ostření s danými objektivy - a ta se opět liší bajonet od bajonetu, či spíše systém od systému a dokonce i přístroj od přístroje, ačkoli všechny tyto objektivy jsou manuální. A to je druhé zajímavé téma. Existují už však i hybridní objektivy, které komunikují částečně a jsou také z těla fotoaparátu částečně ovladatelné - jeden takový využívám. Neumožňují však automatické ostření a proto jsou z historické zvyklosti, ale fakticky ne zcela správně, řazeny k manuálním objektivům. I toto je zajímavé téma k rozboru.

  • Andrej Macenauer
    Andrej Macenauer
    13.05.2022 18:58

    S redukcemi je to vždy větší nebo menší kompromis. Originál Canon redukce EF na R bezzrcadlovky funguje pro zrcadlovkové objektivy rozumně. Používal jsem Canon EF 100-400mm na Canon R5 a ostřil přesně. Jiná věc je ergonomie. Sigma MC-11 mezi Canon EF a Sony E moc nefunguje. Canon EF 100-400mm mi na Sony A7Mark iii přenese clonu/čas, ale automatické ostření je prakticky nefunkční. Manuální ostření funguje velmi dobře včetně peakingu a zvětšení obrazu 10x.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (6)

Tisknout článek

Tip na článek

Fotografování polárních září
Fotografování polárních září

Fo­to­gra­fo­vání Au­rora bo­re­a­lis ne­boli po­lární záře na Is­landu. Is­land leží upro­střed au­ro­rár­ního ob­louku naší pla­nety, takže má velmi dobrou prav­dě­po­dob­nost vi­di­tel­nosti po­lární záře i při re­la­tivně sla­bých vý­ro­nech slu­neč­ního vě­tru. Sedm let starý člá­nek o fo­to­gra­fo­vání po­lár­ních září jsem ak­tu­a­li­zo­val o nové fo­to­gra­fie a nové po­znatky, jak fo­to­gra­fo­vat po­lární záře. 

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram