Škola světla Jana Pohribného: Světla Vánoc a Nového roku v pohybu, zhodnocení

Téma, zdá se, podle počtu zaslaných foto, zarezonovalo také mezi vámi, ale ne všichni, zdá se, četli víc než jen titulek tohoto tématu, kde bohužel asi mělo být ještě slovo …V POHYBU. To je samozřejmě na dalších již drobně tištěných řádcích, ale mnoho z vás pojalo vánoční čas klasicky staticky. Celý vtip – a na to mířil i můj poslední text v seriálu o světle – byl o pohybu, který světla např. jedoucích aut, ohňostrojů, chodících lidí s rozsvíceným mobilem atd. promění ve světelné stopy, dynamiku, která je často neopakovatelná. Někteří z vás naopak trochu předběhnuli můj výklad a pohybovali rovnou celým fotoaparátem, čemuž se bude věnovat následující díl, kdy hovořím o luminografii aktivní nebo o malbě kamerou jako štětcem…

Pominu-li z výše uvedených důvodů řadu zátiší se svíčkami a stromečkem, kde občas je nápaditě využitý bokeh (výrazné rozostření světel na pozadí, tvořící světelné tečky a kruhy), či statická městská zákoutí s vánoční výzdobou, pak jednoznačně převažují ohňostroje, kde se světlo pohybuje a vytváří dynamiku snímku.

Jsou zde ale výjimky, které musím uvést a ocenit, neboť i u vánočního zátiší či detailu ozdob, svíček, stromku atp. lze vytvářet dynamické snímky, pokud objekty začnete pohybovat. Sem patří fotografie Atro­piny: Andělské zvonění, která sama v popisku zdůrazňuje, jaké bylo skutečné zadání tohoto cvičení. Připomíná mi to náš každoroční netradiční vánoční stromek, který se pohyboval na otáčivém mechanickém podstavci a k tomu hrál vánoční melodie – vyroben za První republiky, zdůrazňuji… Sem také patří Vánoční stromek od Alvapa nebo Padá hvězda, něco si přej od em.ká, ale zde bych více tipoval na pohyb fotoaparátem při delší expozici než samotným stromečkem, což bude, jak jsem avizoval, téma příštího dílu školy světla. 

Atropina, Anděl­ské zvonění

Alvapa, Vánoční stromek

Em.ká, Padá hvězda, něco si přej

Z ohňostrojů a jiných pyromanských kreací bych dal přednost několika snímkům. Jednak je to muž před Karlovým mostem, který krouží ohněm od Jana Musa, kde právě drobný akcent světla v pohybu, nenápadně, tuto až trochu banální fotografii, rozehrává. Ohňostroj v Prostějově je zajímavě kompozičně zachycen vůči jedné z dominant města na foto Blýská se na lepší časy? od Eribub. 

Jana Musa, Co peklo schvátí, nikdy nenavr…

Eribub, Blýská se na lepší časy?

Opravdu mysteriózně působí ohňostroj v konfrontaci s žižkovskou tv věží od sanwij na snímku Hello 2022. Škoda, že kostel v Karlíně se až příliš topí ve tmě. Také architektura je trochu světelně potlačena na jinak velmi efektním snímku Novoroční ohňostroj od Do­mino foto. 

Sanwij, Hello 2022

Domino foto, Novoroční ohňostroj

Kompozičně, světelně ale i technicky nejvyrovnanější je však bezesporu Ohňostroj_I od Pe­tr 52. Je to přesně ten typ foto, kde světelný efekt není samoúčelný a vytváří poetickou náladu (ke které přispívá i mrak z ohňostroje).

Petr 52, Ohňostroj_I

Další zajímavou fotografií, která má příznačný název Dych vianoc od KáStefi, je velmi jemná až impresivní hra tvarů a odstínů jedné barvy (takřka monochromatická harmonie). V té záplavě efektních světel působí zprvu nevýrazně, ale o to víc poeticky.

KáStefi, Dych vianoc

Na závěr jsem si ponechal takový soukromý domácí ohňostroj, kdy drapka na foto Prskavka vystavěla svojí “architekturu” pomocí skleněné vánoční ozdoby a nechala vtipně zaznít světelné dráhy obyčejné prskavky, které evokují průlet vánoční komety i zápis do světelné kroniky času.

Drapka, Prskavka 

Jan Pohribný, MQEP