Fotografujeme vesmír zrcadlovkou: zima III

Ve třetím díle seriálu o fotografování objektů hlubokého vesmíru na noční obloze v zimě pomocí běžných fotoaparátů - zrcadlovkami nebo bezzrcadlovkami - probereme, jak fotografovat drobnější objekty. Ukážeme si, jak jde vyfotografovat i známou Krabí mlhovinu M1, zbytek po výbuchu supernovy.

Tento 3. díl je pokračováním dvou článků Fotogra­fujeme vesmírné objekty zimní oblohy, 1.díl.  a Fotografujeme zrcadlovkou vesmír, 2. díl.

Tentokrát probereme, jak fotografovat drobnější objekty: hvězdokupy M35, M37 nebo dvojitou hvězdokupu NGC 869 a NGC 884. Všechny objekty jsem fotografoval bezzrcadlovkou­ Sony A7 Mark III s refraktorem s ohniskovou vzdáleností 980mm. Tímto způsobem jde vyfotografovat i známou Krabí mlhovinu M1, zbytek po výbuchu supernovy. 

Spolu s těmito mlhovinami jsem pro vás připravil a nafotil celkem 13 zimních objektů hlubokého Vesmíru, vše je rozděleno do třech dílů takto:

Seznam objektů zimní noční oblohy

  • Plejády M45 (1. díl)
  • Velká mlhovina v Orionu M42/M43 (1. díl)
  • Mlhovina Běžícího muže (Running man nebula) NGC1977 (1. díl)
  • Emisní mlhovina Plamínek (Flame) NGC 2024 a mlhovina Koňská hlava Barnard 33 (1. díl)
  • Mlhovina M78 v Orionu (1. díl)
  • Mlhovina Kalifornie NGC 1499 (2. díl)
  • Mlhovina Rozeta (angl. Rosette) NGC 2237 (2. díl)
  • Vánoční strom a Kuželová mlhovina NGC 2264 (angl.. Christmas tree a Cone nebula) (2. díl)
  • IC 405 Mlhovina Flaming star (hořící hvězda) (2. díl)
  • Otevřená hvězdokupa M35 (3. díl)
  • Otevřená hvězdokupa M37 (3. díl)
  • Dvojitá hvězdokupa NGC 869 a NGC 884 v Perseu (3. díl)
  • Krabí mlhovina M1 (3. díl)

V astrofotografii platí jednoduché pravidlo: maximální zvětšení a rozlišení dalekohledu je přímo úměrné průměru přední čočky nebo zrcadla objektivu. Používám klasický refraktor doublet se dvěma čočkami, kde ta přední má průměr 140mm. Pro větší zvětšení jsou levnější a asi praktičtější zrcadlové dalekohledy. Refraktor je však velmi podobný klasickým fotografickým objektivům a svou konstrukci je velmi robustní. Hlavním omezením při fotografování malých vesmírných objektů v našich podmínkách je seeing – turbulence a proudění vzduchu v atmosféře. Digitální „full frame“ fotoaparát s rozlišením kolem 20Mpix je pak vzhledem k ohniskové vzdálenosti 980mm dobrá volba pro většinu nocí. Čím je objekt menší a méně jasný, tím jsou nároky na fototechniku větší. Je to stejné jako u fotografování zvířat v divoké přírodě. Je třeba využít co máte a podle toho si vybírat cíle jaké fotografovat.

Otevřená hvězdokupa M35

M35 je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Blíženců (Gemini). Obsahuje asi 200 hvězd a leží ve vzdálenosti přibližně 2800 sv. let. Její poloha na obloze je jen asi 0,5 stupně severně od ekliptiky. To znamená, že M35 často přesvítí průchod Měsíce. Také v její blízkosti procházejí planety jako Merkur, Venuše a Mars. Někdy přímo přes M35. Pokud vlastníte větší dalekohled, uvidíte v blízkosti M35 další otevřenou, mnohem starší a vzdálenější hvězdokupu NGC 2158. Ta už leží ve vzdálenosti 16500 světelných let.

Souhvězdí: Blíženci (Gemini)

Velikost: 28 úhl. minut, NGC 2158 jen 5 úhl. minut

Zdánlivá magnituda: 8,6

Jak fotografovat

Výhodou při fotografování hvězdokup bez mlhoviny je, že vám stačí krátké expoziční časy. Zároveň zde stačí běžná zrcadlovka. Pro fotografování M35 pak stačí i teleobjektiv. V pravé kráse a to včetně málo jasné a vzdálené NGC 2158 však M35 vychutnáte až s dalekohledem s větším průměrem (APM 980mm má průměr přední čočky 140mm). Vzhledem k dlouhé ohniskové vzdálenosti je nutná astronomická montáž.

Otevřená hvězdokupa M35 (nahoře) a vzdálenější NGC 2158 (dole) v souhvězdí Blíženců

Sony A7 Mark iii, refraktor APM 980mm f/7, expoziční čas 70× 30s, ISO 2500, montáž Skywatcher EQ6-R

Otevřená hvězdokupa M37

M37 je obrovská otevřená hvězdokupa v souhvězdí Vozky. Obsahuje přes 500 hvězd. Leží ve vzdálenosti 4500 světelných let v bočním spirálním rameni Mléčné dráhy pojmenované podle souhvězdí Persea. V této oblasti oblohy se nacházejí další krásné otevřené hvězdokupy jako M35, M36 a M38.

Souhvězdí: Vozka (Auriga)

Velikost: 14 × 24 úhl. minut

Zdánlivá magnituda: 6

Jak fotografovat

Množství detailů, které rozlišíte bude záležet na průměru vašeho dalekohledu nebo objektivu. Díky delším ohniskovým vzdálenostem je nutná astronomická montáž. Pro fotografování pak stačí krátké expoziční časy a běžná zrcadlovka. 

Otevřená hvězdokupa M37 v souhvězdí Vozky

Sony A7 Mark iii, refraktor APM 980mm f/7, expoziční čas 70× 30s, ISO 2500, 

montáž Skywatcher EQ6-R

Dvojitá hvězdokupa NGC 869 a NGC 884 v Perseu

Dvojitá hvězdokupa v Perseu je relativně velmi mladý vesmírný útvar starý pouhých 12,8 miliónů let. Třeba žhavé Plejády jsou mnohem mladší (od 75 do 150 miliónů let). Díky mládí NGC 869 a NGC 884 se v každé z obou hvězdokup nachází přes 300 modrobílých hvězdných veleobrů s velikostí 10 až 300 Sluncí.

Souhvězdí: Perseus

Velikost: 60 úhl. minut

Zdánlivá magnituda: 3,7 a 3,8

Jak fotografovat

Podobně jako u M35 a M37 se mi osvědčila strategie krátkých expozic s dalekohledem s přední čočkou 140mm a v tomto případě bezzrcadlovkou bez modifikace. Všechny tři otevřené hvězdokupy jsem fotografoval v průběhu jedné noci. Dvojitá hvězdokupa byla nejníže nad obzorem a místě se silnějším světelným znečistěním ve srovnání s M35 a M37.

Dvojitá hvězdokupa NGC 869 (nahoře) a NGC 884 (dole) v Perseu

Sony A7 Mark iii, refraktor APM 980mm f/7, expoziční čas 50× 30s, ISO 2500, montáž Skywatcher EQ6-R

Krabí mlhovina M1

V roce 1054 vybuchla supernova, která byla podle záznamů čínských a arabských astronomů pozorovatelná I ve dne. Dnes v tomto místě pozorujeme emisní mlhovinu. Od Země je M1 vzdálená 6500 světelných let a expanduje rychlostí 1500km/s. V centru mlhoviny je Krabí pulsar. To je rotující neutronová hvězda, která vydává pulzy záření 30/s v širokém spektru od gama záření po rádiové vlny. Je to nejsilnější známý pulsar v naší galaxii. Proto se jedná o ikonický objekt, který toužíte uvidět pomocí svého fotoaparátu.

Souhvězdí: Býk (Taurus)

Velikost: 6×4 obl.minuty

Zdánlivá magnituda: 8,4

Jak fotografovat

Krabí mlhovina M1 je malý a poměrně málo jasný objekt. Potřebujete dalekohled a spolehlivou montáž, kterou udržíte delší expoziční časy tak, aby bylo možné zachytit nějakou strukturu. Stačí však obyčejná zrcadlovka nebo bezzrcadlovka bez modifikace. Určitě by se hodil dalekohled s větší ohniskovou vzdáleností a rozlišením, než ten co vlastním. Zde jsem na hranici techniky, kterou používám.

Krabí mlhovina M1

Sony A7 Mark iii, refraktor APM 980mm f/7, expoziční čas 25×3min, ISO 2000, montáž Skywatcher EQ6-R

Tento soubor zimních objektů hlubokého vesmíru plánuji dále rozšiřovat a doplňovat o průzkumné snímky dalších objektů. Mám jich naplánovanou celou řadu. 

Sony Alpha A7 III lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>
Canon EOS R6 lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>
Nikon Z50 lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>
     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram