Fotografujeme vesmír zrcadlovkou: zima II

Ve druhém díle o fotografování objektů hlubokého vesmíru bez/zrcadlovkami se zaměříme na známé H-alfa vodíkové mlhoviny. Jak je fotografovat bez/zrcadlovkou? Povíme si, co je modifikovaným senzor, který je citlivější na červenou barvu.

Tento 2. díl je pokračováním Fotografujeme vesmírné objekty zimní oblohy, 1.díl. Tentokrát se zaměříme na známé H-alfa vodíkové mlhoviny. Řekneme si, jak fotografovat Rozetu, Kalifornii, Vánoční stromeček nebo IC405, tedy rudě zářící mlhoviny kolem žhavé hvězdy letící vesmírem. Spolu s těmito čtyřmi mlhovinami jsem pro vás připravil a nafotil celkem 13 zimních objektů hlubokého Vesmíru, vše je rozděleno do třech dílů takto:

Seznam objektů zimní noční oblohy

Plejády M45 (1. díl)
Velká mlhovina v Orionu M42/M43 (1. díl)
Mlhovina Běžícího muže (Running man nebula) NGC1977 (1. díl)
Emisní mlhovina Plamínek (Flame) NGC 2024 a mlhovina Koňská hlava Barnard 33 (1. díl)
Mlhovina M78 v Orionu (1. díl)
Mlhovina Kalifornie NGC 1499 (2. díl)
Mlhovina Rozeta (angl. Rosette) NGC 2237 (2. díl)
Vánoční strom a Kuželová mlhovina NGC 2264 (angl.. Christmas tree a Cone nebula) (2. díl)
IC 405 Mlhovina Flaming star (hořící hvězda) (2. díl)
Otevřená hvězdokupa M35 (3. díl)
Otevřená hvězdokupa M37 (3. díl)
Dvojitá hvězdokupa NGC 869 a NGC 884 v Perseu (3. díl)
Barnardův oblouk v Orionu (3. díl)

Proč modifikovaný senzor

Tyto objekty jsem fotografoval zrcadlovkou Canon EOS 6D s modifikovaným senzorem. V zrcadlovce jsem zaměnil standardní filtr před senzorem za filtr Baader BCF2. Zrcadlovka je tak mnohem citlivější na červenou barvu. Standardně vyráběné zrcadlovky a bezzrcadlovky jsou obecně málo citlivé na červené světlo. Důvody jsou dva.

Bayerova mřížka jako barevný filtr před vlastním senzorem má složení RGBG – největší citlivost je na zelenou barvu, stejně jako lidské oko
Výrobci dávají navíc před senzor ještě filtr - sklíčko tyrkysového zabarvení, aby červené světlo a světlo z blízké infračervené oblasti nerušilo např. automatické ostření

Ve vesmíru je zelené světlo vzácné a naopak červené světlo běžné. Červeně září nejběžnější prvek vesmíru vodík. Běžné zrcadlovky a bezzrcadlovky zaznamenají červeného světla o třetinu až polovinu méně. Záleží samozřejmě na modelu. Vodíkové H-alfa mlhoviny lze vyfotografovat i běžnými přístroji. Potřebujete však nasbírat mnohem více světla a pomoci si úpravami v počítači, kde se zaměříte na zvýraznění červené. Modifikované zrcadlovky se často používají i u snímků krajin s noční oblohou. Canon dokonce vyvinul bezzrcadlovku Canon EOS Ra. Neposkytla mu však dostatečné zisky, takže výrobu loni ukončil. Nikon má pro astro zrcadlovku 810A. Nejčastěji se upravují pro astrofotografii starší zrcadlovky typu APS-C. Ty se již hotové občas dají sehnat i v bazaru. Pro začátek však doporučuji zkusit nejprve vyfotografovat mlhoviny jako Rozeta, Kalifornie nebo v létě oblast souhvězdí Labutě fotoaparátem, který již vlastníte a červenou zdůraznit úpravami v počítači.

Mlhovina Kalifornie NGC 1499

Emisní vodíková mlhovina NGC1499 svým tvarem připomíná americký stát Kalifornie. Na obloze má délku 2,5 stupně (vs. Měsíc v úplňku 0,5 stupně). Je však velmi málo jasná, i když mnohem jasnější než Barnardův oblouk v Orionu. Proto byla objevena až relativně pozdě v roce 1884 E.E. Barnardem. Vodíkový plyn žhaví hvězda Xi Persei, zvaná Mintak.

Souhvězdí: Perseus

Velikost: 2,5stupně

Zdánlivá magnituda: 6

Jak fotografovat

Podobně jako při fotografování Barnardova oblouku v Orionu je jasnou výhodou modifikovaná zrcadlovka bez modrého filtru před senzorem. Je zajímavé, že přestože je relativní magnituda převzatá z Wikipedie je u NGC1499 vyšší než u Barnardova oblouku v souhvězdí Orionu, na širokoúhlých snímcích tady na Šumavě je Kalifornie mnohem lépe vidět.

Detail v emisní mlhovině Kalifornie NGC1499

Canon EOS 6D mod, refraktor APM 980mm f/7, reduktor Riccardi 0,75×, expoziční čas 10×3min,

ISO 1600, montáž Skywatcher EQ6-R, autoguider

Mlhovina Rozeta (angl. Rosette) NGC 2237

Mlhovina Rozeta se nachází na okraji obřího molekulárního mračna v Mléčné dráze směrem k souhvězdí Jednorožce. Rozeta je obří emisní mlhovina. NGC 2237 je ve skutečnosti jen její západní část, podle které se však hledá celá mlhovina. S emisní mlhovinou je úzce spjatá otevřená hvězdokupa žhavých hvězd uprostřed mlhoviny s označením NGC 2239. Tyto hvězdy jsou zodpovědné za záření vodíku v mlhovině. Podobně jako uvnitř Velké mlhoviny v Orionu se zejména v jihovýchodní části Rozety tvoří nové hvězdy. Rozeta NGC 2237 však leží dále (5200 sv. let vs. 1500 Velká mlhovina v Orionu).

Souhvězdí: Jednorožec (Monoceros)

Velikost: 1,3 stupně

Zdánlivá magnituda: 9

Jak fotografovat

Poměrně jednoduchý objekt v případě, že vlastníte modifikovanou zrcadlovku. Díky velikosti pak pro první pokusy vystačíte s malou montáží a teleobjektivem. Detailnější záběry však budou vyžadovat montáž s dalekohledem. Stejně jako u ostatních H-alfa mlhovin je důležitá temná obloha.

Emisní mlhovina Rozeta (Rosette) NGC 2237
Canon EOS 6D mod, refraktor APM 980mm f/7, reduktor Riccardi 0,75×, expoziční čas 12×3min,
ISO 1600, montáž Skywatcher EQ6-R, autoguider

Vánoční strom a Kuželová mlhovina

NGC 2264 (angl. Christmas tree a Cone nebula)

NGC 2264 je společný název pro Kuželovou mlhovinu (vlevo dole) a otevřenou hvězdokupu Vánoční stromeček. Jasná hvězda těsně pod kuželem tvoří špičku stromečku. Velká jasná hvězda uprostřed obrovské červeně zářící vodíkové mlhoviny tvoří spodek kmene stromečku. Hvězda se nazývá S Monocerotis, podle souhvězví Jednorožce (Monoceros), kde se NGC 2264 nachází. Součástí NGC 2264 je i mlhovina Liščí kožešina (angl. Fox Fur nebula) s modro-fialovou barvou. Na okrajích přimomíná límec ve tvaru “U” jako kožešinový límec kabátu. Vánoční stromeček se na obloze objevuje na noční obloze před Vánocemi v prosinci. V této době všude na Zemi již svítí tisíce vánoční stromečků. Tento je však vesmírný, vzdálený od nás 2400 světelných let (to je relativně blízko). V mlhovině je patrný vznik nových hvězd a astronomové ji proto často studují.

Souhvězdí: Jednorožec (Monoceros)

Velikost: 20 úhl. minut

Zdánlivá magnituda: 3,9

Jak fotografovat

Otevřenou hvězdokupu Vánoční stromeček NGC2264 je možné fotografovat běžnou zrcadlovkou. Kuželová mlhovina a celý útvar emisní mlhoviny zářící červeně (H-alfa) vyžaduje zrcadlovku s modifikací a dalekohled s větším zvětšením, abyste nasbírali dostatek světla.

Emisní a reflexní Kuželová mlhovina a Vánoční stromeček NGC2264

Canon EOS 6D mod, refraktor APM 980mm f/7, expoziční čas 25×3min, ISO 2500, montáž Skywatcher EQ6-R, autoguider

IC 405 Mlhovina Flaming star

(hořící hvězda)

Reflexní a emisní mlhovina Flaming star dostala svoje jméno od hvězdy AE Aurigae. Předpokládá se, že tato hvězda byla vystřelena asi před 2,5 milony let z Velké mlhoviny v Orionu a nyní putuje vesmírem. V současné době se z našeho pohledu ze Země nachází v souhvězdí Vozky (Auriga), kde způsobuje emisi a částečně I rozptyl mračna plynu, z největší části vodíku. Vzdálenost IC 405 od Země je podobná jako u Velké mlhoviny v Orionu t.j. kolem 1500 světelných let.

Souhvězdí: Vozka (Auriga)

Velikost: 20×30 úhl. minut

Zdánlivá magnituda: 9,2

Jak fotografovat

IC 405 září slabě a je malá. Je to cíl pro modifikovanou zrcadlovku a velký dalekohled. Je to nejobtížnější z objektů zimní oblohy, které jsem vyzkoušel. Fotografoval jsem na konci zimy dost nízko nad obzorem v místech, kde mi navíc často vadí kouř z komína a musím pak řadu snímků vyhodit.