Test bezzrcadlovky Sony Alpha A7 Mark IV

Sony A7 IV je nový "univerzální" model sedmičkové řady fullframe bezzrcadlovek, který se nespecializuje na nic konkrétního, jako jeho sourozenci s písmenkem, ale měl by být všeumělem vhodným pro většinu fotografů, a to i těch pracujících. Protože nejde jen o dílčí vylepšení Mark III, ale zcela novou generaci, najdeme zde celou řadu novinek, díky kterým má A7 IV našlápnuto oslovit opravdu široké spektrum zapálených hobbystů i profesionálů.

Video

Další znatelný upgrade doznalo natáčení. A7 III i IV umožňují natáčet až 4K video při snímkové frekvenci 25p/30p, avšak s Mark IV se můžete dostat až na 50p/60p, pokud se smíříte s ořezem snímku na Super35 formát (cca širokoúhlé APS-C). Také umožňuje natáčet ve vyšší kvalitě, než předchůdce (8-bit/4:2:0 vs. 10-bit/4:2:2). Novinkou je také podpora profilu S-Cinetone známého z videokamer Sony. A samozřejmě I při videu přijde vhod vylepšený autofokus a stabilizace.

Fullframe UHD 4K video 25p. Kvalita je určitě více než dostatečná pro jakékoliv amatérské natáčení a neudělá ostudu ani v produkčním prostředí. Bonus je využití celé plochy snímače.

4K 50p. Můj počítač se už dost bránil, takže zvažte, zda tuto funkci využijete i s ohledem na postproces: chce to něco lepšího, než desktopovou i5 8th gen., 16GB RAM a levnou GPU nVidia GTX 1050, což je hardware, na němž jsem se pokoušel video zpracovávat já. Další nevýhoda vysokosnímkového vydea je ořez na Super35, toto bylo točeno 40mm ohniskem, takže z toho byla nemastná-neslaná šedesátka.

Video je tedy silnou stránkou A7 IV, ale pozor! Oproti A1, A7S či A9 je zde jeden základní rozdíl a to je pomalejší rychlost odečtu ze senzoru. Výsledkem je výraznější problém „ rolling shutter“:

Omlouvám se za video, které tahá za oči, ale je na něm dobře vidět, co se stane, pokud budete při natáčení příliš rychle švenkovat, nebo se nějaký objekt bude pohybovat příliš rychle po záběru.

Závěr

Asi by každý Sony odpustil, kdyby vzali model Mark III a jen přidali nový AF systém. I kdyby zbytek nechali, jak byl, stále by se jednalo o vynikající fotoaparát. Jenže u Sony si řekli, že to by nestačilo.

Sony Alpha A7 Mark IV je více, než důstojný nástupce modelu Mark III, s důrazem na „více než“. Vyznává obdobnou filozofii fotoaparátu „na všechno“, ale zlepšuje výkon a funkce natolik, že se vlastně posouvá do vyšší třídy, než předchůdce (který se ale naštěstí nestává zastaralým a ještě dlouho nebude). To reflektuje i vyšší cena, než měl model Mark III při uvedení. Rozdíl je v tom, že dnes totiž existuje varianta A7C, která nově zastává roli základního modelu, takže se A7 IV může s funkcemi i cenou trochu více „rozmáchnout“. Proti tomu nelze mnoho namítat snad s výjimkou faktu, že model C nepodporuje dvojici paměťových karet, ale má jen jeden slot. Pro jakoukoliv seriózní/placenou práci považuji dva sloty za absolutní základ. Model A7 III byl proto u mě dostupným přístrojem s profesionálními ambicemi. A7 IV přidává na ambicích, ale ubírá na dostupnosti a A7C zase naopak. Jelikož se ale A7 III v blízké době do křemíkového nebe nechystá, buďme rádi za možnost volby – v tom je Sony přeborníkem a model A7 IV je výborným doplňkem celé řady. Skutečně fotoaparát, který se nezalekne žádné práce.