Širokoúhlá astrofotografie - 5.díl: Zvířetníkové světlo aneb světlo zodiaku

Zvířetníkové světlo nebo také světlo zodiaku. Lze fotografovat v místech bez světelného znečistění v době jarní nebo podzimní rovnodennosti při Novu nebo po západu Měsíce. Postačí běžná fototechnika: zrcadlovka nebo bezzrcadlovku, širokoúhlý objektiv s dobrou světelností a stativ. Další v článku.

Zvířetníkové světlo přichází ze Slunce hluboko pod obzorem. Toto světlo se rozptyluje o částice prachu vysoko ve vesmíru v pruhu mezi Marsem a Jupiterem. Na podzim je zvířetníkové světlo vidět na konci astronomické noci před svítáním, na jaře při setmění asi hodinu po západu Slunce. Jedná se o velmi slabé světlo, které se zvedá z obzoru v místě západu nebo východu Slunce. Směrem k nadhlavníku se ztrácí. Proto geometricky má tvar trojúhelníku. Můžete si ho splést se světlem vyzařujícím ze vzdáleného města. Světelný smog z města je však výrazně žlutý díky sodíkovým výbojkám. Zvířetníkové světlo je bílé. To je logické, neboť se jedná o rozptýlené světlo ze Slunce.

Obr. Zvířetníkové světlo na vrcholu Luzného (1373m), Šumava

Canon EOS 5DSR, objektiv Canon 24mm f/1,4, clona f/1,4, čas 15s, ISO 3200, složeno ze tří snímků

Snímek byl pořízen v noci při jarní rovnodennosti 21. března z hlavního hřebene Šumavy. Žlutá záře je silné světelné znečistění v Bavorsku. Je patrná inverzní mlha a jasno nad ní. Světlo zodiaku je silně rušeno inverzní mlhou a nad obzorem světelným smogem.

Důvod, proč je zvířetníkové světlo nejlépe vidět v době jarní a podzimní rovnodennosti je naklonění Země vůči rovině ekliptiky. To je rovina, ve které se pohybují všechny planety včetně té naší, při pohybu kolem Slunce. V tomto období je Země natočena tak, že hledíme do roviny ekliptiky nejvíce z boku. Světlo ze Slunce nasvětluje jak všechny planety, tak i území mezi Marsem a Jupiterem, kde se nachází velké množství jemných prachových částic, například ze zbytků komet. Světlo ze Slunce se na nich rozptyluje podobně jako třeba na kapičkách vody.

 Podobným mechanismem vzniká i protisvit, německy gegenschein. Je to slabá oválná, ale mírně zesilující záře na opačné straně oblohy, než se v tu chvíli nachází Slunce. Protisvit je obvykle slabší než zvířetníkové světlo a z fotografického hlediska méně zajímavé.

Světlo zodiaku v březnu 2020, Šumava

Canon EOS 6D modifikovaný filtrem Baader BCF-2, objektiv Canon 24mm f/1,4, clona f/1,4, čas 15s, ISO 3200, složeno ze tří snímků, dvouřadé panorama se zimní Mléčnou dráhou a Orionem

Zvířetníkové světlo v 24. ledna 2020, Šumava

Třířadé panorama pořízené s Canon EOS 5DSR a objektivem Sigma 14mm f/1,8. 

Oblouk Mléčné dráhy prochází vysoko nad hlavou. Deformace perspektivy je viditelná na okrajích snímku, kde jsem ji úmyslně ponechal. Foto­grafoval jsem při novu Měsíce. Na temné obloze Šumavy bylo zvířetníkové světlo velmi dobře vidět i v lednu.


Venuše a Plejády v trojúhelníku zvířetníkového světla, Šumava

Kolem 21. března 2020 asi hodinu po západu Slunce docházelo na noční obloze ke krásné konjunkci jasně svítící planety Venuše a otevřené hvězdokupy Plejády


Světlo zodiaku 25. března 2020, Šumava

Třířadé panorama s Canon EOS 5DSR s objektivem Sigma 14mm f/1,8 bylo trochu rušeno oblačností na západním obzoru a oranžovým světlem vzdálených zdrojů světelného znečistění

Závěr

Zvířetníkové světlo je zajímavým astronomickým jevem. Fotoaparát vám umožní tento jev mnohem lépe pozorovat než lidské oko. Zkuste světlo zodiaku vyfotografovat v temných místech jako je Šumava, Novohradské hory či Manětínsko. Na jaře hodinu až dvě po západu slunce a na podzim dvě hodiny až hodinu před východem Slunce. Ideální jsou měsíce kolem rovnodennosti. Přeji hodně štěstí při lovu!

Další články o širokoúhlé astrofotografii

     

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Full-frame formát
Full-frame formát

Full-frame fo­to­a­pa­ráty jsou v sou­čas­nosti do­stup­nější, než kdy dříve a téměř všichni vý­robci ně­jaké ve svém port­fo­liu mají. Má dnes smysl po­u­ží­vat něco ji­ného, nebo je zkrátka full-frame krá­lem fo­to­tech­niky a pře­mýš­let nad men­šími či vět­šími sen­zory už ztra­tilo pro vět­šinu fo­to­grafů cenu? A proč se tomu vlastně říká „full-frame“? Zjis­títe v článku.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

Články v sérii:

FotoAparát.cz - Instagram