Ekvádor: fotografování v Amazonii II – opice a ptactvo

Zkušenosti z fotografování velkých zvířat v amazonském deštném pralese v okolí řeky Cuyabeno v Ekvádoru. Se zrcadlovkami Canon EOS 5DSRCanon EOS 6D Mark II se nám osvědčil Canon EF 100-400mm f/4,5-5,6 IS L II i bazarový Canon EF 300mm f/2,8 L IS I. Stativ jsme při fotografování z lodí nepoužili.

Ekvádor je ve srovnání s Brazílii malá zemička. Vlastní jednu z nejlépe zachovaných částí amazonského pralesa. Tedy zatím. Právě zde v blízkosti národního parku Cuyabeno leží velká naleziště ropy. Díky těžařům vznikla silnice a infrastruktura. Proto je zdejší prales ve srovnání s jinými částmi relativně dobře přístupný kombinací automobilu a kanoe.

Rozměry pralesa jsou ohromné a většina zvířat i žije v korunách stromů. Proto jsou největší šance pro fotografování z lodi na stromech v okolí řek. Hlučný motorový člun je samozřejmě pohromou pro fotografování zvířat. Jedinou šancí je nechat se unášet proudem a pádly odrážet dále od břehu , abyste neuvízli v hustých porostech, které mohou zablokovat lodní šroub. Na laguně za dobrého počasí je ideální klasická kanoe, ale musí se makat hodně rukama. Množství času, které strávíte v terénu je přímo úměrné tomu, že na něco zajímavého narazíte.

Ekvádorský kapucín, Cebus aequatorialis

Canon EOS 5DSR objektiv Canon EF 300mm f/2,8 L IS I , clona f/2,8, čas 1/160s, ISO 1600

Ekvádorský kapucín dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy.

Dalším dobrým místem je lodge uprostřed pralesa. Kde je člověk, tam je jídlo a to láká všemožné obyvatele pralesa k návštěvě a to zejména v brzkých ranních hodinách po východu Slunce, kdy ještě všichni spí. Večer je tomu díky ruchu v táboře spíše naopak.

Fototechnika v deštném pralese

Nepříjemným problémem je vysoká vlhkost vzduchu, před kterou nelze nikam utéct. Z hlediska spolehlivosti vidím jako zásadní rozdíl v délce pobytu. Plísně a vlhkost rády pronikají i dovnitř zdánlivě dobře zatěsněných objektivů. Pozor proto na fototechniku od někoho, kdo dlouhodobě fotil v tropech. Zásada je minimálně měnit objektivy a při dešti (tady je prudký..) ihned techniku schovat do batohu s pláštěnkou. Ta je zde naprosto nutná. Přes batoh pak raději ještě přehodíte druhou osobní pláštěnku nebo poncho. Výhodou Ekvádoru je, že jakmile se vrátíte z tropické nížiny zpět na vysokohorskou náhorní plošinu, tam je zase vlhkost nízká, zejména když vysvitne a vše se zase v rámci fotoex­pedice vysuší. V rámci pěti dní intenzivního fotografování se zrcadlovkami Ca­nonNikon se problém nevyskytl. Pořádný tropický déšť nás však zastihl jen dvakrát. Důležité je na expedici tohoto typu s fototechnikou nehazardovat a ideálně mít jedno náhradní tělo na dvě osoby.

Fotografování v deštném pralese

Stativ použijete pro fotografování detailů a drobných živočichů a hmyzu, kteří jsou dokonale maskováni a proto se nehýbou. Setkání se savci a ptáky byly v Cuyabenu vždy jen o okamžicích. Pak musíte fotografovat z ruky. Většinou bude málo světla a hodně pomůže stabilizátor obrazu. Snažím se neriskovat a raději trochu zvednu ISO, než abych vzácný okamžik propásl tím, že budu mít příliš dlouhý expoziční čas a fotoaparát neudržím.

Helena měla na svém Canon EOS 6D Mark II objektiv Canon EF 100–400mm f/4,5–5,6 IS L II a já na lepším těle Canon EOS 5DSR o skoro dvě generace starší Canon EF 300mm f/2,8 L IS I. Výhoda zoomu je v nečekaných situacích. Třístovka má při otevřené cloně krásný bokeh, ale nemáte kam ucuknout, když jsou zvířata moc blízko.

V okamžiku, kdy se přes říčku, rozhodla přeskákat tlupa kotulů veverkovitých, pevné sklo bylo k zbláznění. Odhadem bylo kotulů asi dvacet. Létali mezi stromy rostoucích na opačných březích. Na opice ve vzduchu šanci, kdy nevíte odkud která skočí, jsem jednoduše neměl. Proto jsem se soustředil spíše na statické snímky po přistání, kde jsem mohl využít světelnost a výbornou kresbu své „kovadliny“ Canon EF 300mm f/2,8 L IS I.

Kotul veverovitý, Saimiri sciureus macrodon

Canon EOS 5DSR, objektiv Canon EF 300mm f/2,8 L IS I , clona f/2,8, čas 1/640s, ISO 1600

Raději bych měl kotula i s ocasem, ale byl prostě moc blízko..

Helena se rozhodla zachytit opice v letu nad řekou. Nasadila kontinuální snímání a střední ostřící bod, který je u Canon EOS 6D Mark II velmi citlivý (-3EV) a ihned zkrátila ohniskovou vzdálenost.

Létající kotul veverkovitý

Canon EOS 6D Mark II, Canon EF 100–400mm f/4,5–5,6 IS L II, ohnisková vzdálenost 100mm , clona f/6,3, čas 1/2000s, ISO 1600 (foto Helena Macenauerová)

Fotografování opic v deštném pralese

Opice jsou asi moje nejoblíbenější zvířata možná proto, že jsou tak blízká člověku. Je obrovský zážitek vidět je v jejich přirozeném prostředí. Zoo je vězení, ale když vidím, jak ve světě mizí divoká příroda, možná to bude jednou jediná možnost, jak tyto náhodné tvory uchovat.

Tlupy opic mají v rozsáhlých pralesích kolem řeky Cuyabeno obrovský akční radius. Setkání jsou přímo úměrná množství času, který strávíte v terénu. Tam jsme byli hodně, ale ne vždy je to na fotku. Ale i zážitek se počítá…

Dospělý samec kotula veverovitého, Saimiri sciureus macrodon

Canon EOS 5DSR, objektiv Canon EF 300mm f/2,8 L IS I , clona f/2,8, čas 1/640s, ISO 1600

Opět fotografováno z lodě. Několik kotulů jsme objevili ve stromech u řeky. Moc se fotografovat nechtěli. Tenhle si mě prohlédl.

Vřešťan Alouatta palliata aequatorialis

Canon EOS 5DSR objektiv Canon EF 300mm f/2,8 L IS I , clona f/2,8, čas 1/50s, ISO 1600

Vřešťani se za poledne skryli před horkým sluncem v temném lese. Exponoval jsem “do plusu”, aby se mi temná srst neslila. Máme další druh…

Ekvádorský kapucín, Cebus aequatorialis

Canon EOS 5DSR objektiv Canon EF 300mm f/2,8 L IS I , clona f/2,8, čas 1/125s, ISO 1600

Ekvádorský kapucín dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy.

Mnich Saki Pithecia monachus

Canon EOS 5DSR objektiv Canon EF 300mm f/2,8 L IS I , clona f/2,8, čas 1/250s, ISO 1600

Tenhle staroch se na nás přišel podívat přímo do našeho tábora v národním parku Cuyabeno. On je tu doma a my jsme jen podivní návštěvníci, co se tu jen na chvíli usadili. Zase vypadneme, neboj.

Fotografování ptactva v národním parku Cuyabeno

Tady v Amazonii nemají zvířata s lidmi nejlepší zkušenosti. To se týká i ptactva. Nejhlasitější jsou samozřejmě papoušci. Jsou to společenští ptáci žijící v hejnech. Osidlují nejvyšší stromy vysoko nad krajinou. Taková místa vidíte z dálky. Jenže v okamžiku, kdy se trochu přiblížíte, křik skončí a ptáci mizí. Tady se osvědčí fotoaparát s velkým rozlišením jako je můj Canon EOS 5DSR a samozřejmě I delší ohnisková vzdálenost objektivu. Na letovky to chce více štěstí.

Papoušek amazoňan, latinsky Amazona amazonica

Canon EOS 5DSR objektiv Canon EF 300mm f/2,8 L IS I , clona f/3,2, čas 1/125s, ISO 500

Papoušci se usadili na špičce Macrolobia uprostřed laguny. Pomalu a co nejtišeji jsme se přibližovali na kanoi. Je dobré fotografovat a nečekat. V jednu chvíli překročíte vzdálenost, za kterou vás už dále nepustí. Tak se přesně stalo. Blíže je už nemám.

Anhinga anhinga

Canon EOS 5DSR objektiv Canon EF 300mm f/2,8 L IS I , clona f/3,2, čas 1/500s, ISO 1600

Jako kluk jsem neustále četl knihu Od agamy po žraloka. Zvířata zde byla seřazena podle abecedy. Hned na začátku byla i anhinga. Tady jsem ji poprvé viděl ve volné přírodě těsně nad řekou, jak číhá na kořist.


Sup Cathartes melambrotus

Canon EOS 5DSR objektiv Canon EF 300mm f/2,8 L IS I , clona f/3,2, čas 1/250s, ISO 1600

Po řece vždy nějaká potrava připlave. Sup je trpělivý pták.

Tukan bělohrdlý Ramphastos tucanus

Canon EOS 6D Mark II Canon EF 100–400mm f/4,5–5,6 IS L II, ohnisková vzdálenost 400mm , clona f/6,3, čas 1/1250s, ISO 400 (foto Helena Macenauerová)

Tady v národním parku Cuyabeno zvířata nekrmí ani u lodží. Tukana jsme několikrát viděli při přeletu, ale tohle je jediný snímek, co se povedl. Zase zazářila Helena se svým zoomem Canon EF 100–400mm f/4,5–5,6 IS L II, který měla v pohotovosti.

Za svého nejoblíbenějšího ptáka tady v Amazonii považuji hoazina. Domorodci mu říkají v angličtině stinky bird. Má smrduté maso a to je jeho obrovské štěstí. Proto ho domorodci neloví a ani on se jich proto nebojí. Pohybuje se často v křoviscích u černých lagun a šplhá po macrolobiích.

Hoazin Opisthocomus hoazin

Canon EOS 5DSR objektiv Canon EF 300mm f/2,8 L IS I , clona f/2,8, čas 1/500s, ISO 800

Přestože vás hoazin pustí k sobě relativně blízko, vždy se nějak maskuje ve větvích. Čístý snímek je jako tento se zase tak často nepovede.

Průzkumná expedice, Cuyabeno, Ecuador

Covid trochu zamíchal kartami asi všem fotografům cestovatelům. Doufám, že se svět zase vrátí k normálu. Ekvádor a deštný prales je zážitek. Do Ekvádoru se určitě vrátíme. Je to úžasná země. V příštím díle o fotografování v nočním pralese.

Sledujte na https://www.fotoinstitut.cz/fotoexpedice/.

Článek o fotografování krajiny kyselých lagun v národním parku Cuyabeno naleznete zde.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram