​Ve svitu zahradní lampy. Škola světla Jana Pohribného MQEP 10. díl

Spolu se začátkem nového školního roku přinášíme již 10. díl oblíbené "Školy světla od Mistra Jana Pohribného". Věnovat se budeme zdrojům světla, které má fotograf k dispozici, co je pro každý zdroj specifické a jaké jsou jeho přednosti i nevýhody. Popíšeme si následující zdroje trvalého umělého světla: žárovkové a halogenové světlo, fluorescenční - zářivkové světlo, HMI a zdroje studeného světla, LED a dekorační zdroje světla.

předešlé kapitole jste si ujasnili, jakou roli mají jednotlivá světla, kterými fotograf (nebo i příroda) nasvětluje scénu, kterou fotografuje. Těch zdrojů světla je celá řada, a proto jsem připravil stručný přehled zdrojů světla, které má fotograf k dispozici, co je pro každý zdroj specifické a jaké jsou jeho přednosti i nevýhody. Přiznávám, že někdy i pro profesionála je těžké se rozhodnout, zda na daný úkol zvolí trvalé osvětlení (halogenové reflektory, LED světla, HMI apod.) nebo zábleskové osvětlení, kterému věnujeme následující díl. Často je to otázka praxe, jak které světlo ovládáte a umíte využít jeho vlastnosti a jaké k němu máte doplňky (viz jeden z dalších dílů Školy světla JP). Jindy to může být problém peněz – např. pronájem několika zábleskových zařízení může být podstatně dražší než pronájem nebo dokonce zakoupení většího počtu halogenových reflektorů – i ty obyčejné, určené k osvětlení zahrady nebo stavby mnohdy stačí. Proto platí nepsané pravidlo: Naučte se plně ovládat i to minimum zdrojů, které máte k dispozici, než začnete investovat do nákladnějšího zařízení.

Trvalé zdroje umělého světla

žárovkové a halogenové světlo

Asi bychom byli překvapeni, kolik významných fotografií v historii fotografie, zejména té dokumentární, bylo pořízeno při svitu obyčejných žárovek. Jejich specifické teplé bodové světlo ovlivnilo výraz mnoha tváří a objektů, které se nacházely v jejich blízkosti. Také např. v interiérech architektury se fotograf musí často vyrovnat s mnoha zdroji žárovkového světla (dnes masivně nahrazovaného úspornějšími LED světly nebo zářivkami), které navíc bývá směrové, či bodové, takže scéna může někdy působit velmi rozdrobeně, pokud není ještě přisvětlena dalším zdrojem světla. Pevně umístěné zdroje světla mohou na vaší fotografii hrát nejen hlavní roli (nasvěcovat hlavní motiv), ale dobře se uplatní i v dalších rolích, jak bylo uvedeno v předešlé kapitole.

Máte-li možnost situaci, scénu nasvětlovat vlastními světly, určit si jejich směr a povahu, případně i barevnost, pak můžete danou situaci světlem významně změnit, podtrhnout podstatné, potlačit nedůležité a dodat celému snímku potřebnou náladu. Nejdostupnějším zdrojem umělého světla jsou po desítky let žárovkové reflektory, které většinou používají žhnoucí halogenovou lampu. Jejich výhodou je nízká pořizovací cena a nenáročnost údržby. Leccos lze již vytvořit s těmi nejběžnějšími např. zahradními halogenovými lampami, ale pokud pomýšlíte na kvalifikovanější a náročnější práci, pak se vyplatí investice do fotografického osvětlení, které používá halogenové lampy s možností využít množství různých typů reflektorů, rozptylných softboxů nebo deštníků, stínících klapek, spot nástavců, voštin, filtrů a dalších modelačních doplňků. (Cena těchto lamp je mnohem nižší než u zábleskového zařízení či HMI světel.) Jejich nevýhodou je poměrně velký příkon energie, zvláště když chcete použít výkonnou lampu (např. 1000 W) k osvětlení většího prostoru nebo pro dosažení kratších expozic. Vysoká teplota déle rozsvíceného zdroje také není zrovna příjemná; zvláště v uzavřeném prostoru se lampy chovají jako topná tělesa, a pokud použijete ke změně barevnosti světla gelové filtry, hrozí jim brzké propálení (dříve se k tomu účelu užívaly filtry ze žáruvzdorného skla), ačkoli řada značkových světel používá vnitřní ventilátor ke chlazení. Při manipulaci s rozsvícenými halogenovými reflektory buďte obezřetní – nejen abyste se o ně nepopálili, ale větší otřes může snadno zničit vlákno lampy, které se rozžhavené stává křehčím.

Podsvícení halogenovou lampou (opatřené ještě žlutým filtrem) skrze skleněnou desku posypanou pískem a osvětlení zbytku scény zábleskovým zařízením, které má teplotu chromatičnosti jako denní světlo, dodalo výrazné teplé zabarvení skleněné váze i tváři modelky.

Na tomto místě je dobré se zmínit o nové generaci žárovek, tzv. keramickém světle, které se v posledních letech objevily na trhu. Jejich konstrukce a materiál umožňuje při čtvrtinovém příkonu v porovnání s tradičními halogeny dosáhnout téměř čtyřnásobné svítivosti. Keramický materiál, ze kterého je vnitřní plášť lampy, způsobuje, že lampa hoří při daleko nižší teplotě, takže je pouze teplá. Má nejen nízkou spotřebu, ale téměř osminásobnou životnost než klasické žárovky. Její cena je však zatím několikanásobně vyšší než u klasické žárovky nebo halogenu.

Při práci s žárovkovým světlem je nutné počítat s jeho odlišnou barevnou teplotou než je u denního světla. Zpravidla je to 3 400 Kelvinů, což znamená, že oproti dennímu světlu se nám bude jevit na fotografiích teplejší, tj. výrazně laděné do žlutooranžové. Opět nespoléhejte na svůj zrak, lidské oko tyto rozdíly tak výrazně nevnímá, ale film nebo senzor kamery je zachytí přesně. Použijte proto film vyvážený pro umělé světlo (tj. na 3 200 K pro klasické žárovky, nebo 3 400 K pro halogeny) nebo na digitální kameře jednoduše nastavte vyvážení bílé na odpovídající symbol. Chcete-li být naprosto přesní (každá lampa se může barevným vyvážením trochu lišit a na automatiku vyvážení bílé určitě nespoléhejte), pak použijte ke kalibraci tabulku nebo terč se střední šedou barvou.

Postprodukční úprava vyvážení bílé (WB) u digitální fotografie je v současnosti stále oblíbenější metodou správného nastavení barev. Stačí splnit několik základních podmínek, o nichž zde byla již řeč, zejména ukládat data v RAW a také umístit do scény osvětlené hlavním světlem středně šedou tabulku nebo škálu barev tuto šedou obsahující, případně alespoň neutrálně bílý papír. Pak stačí použít některý z nativních programů na úpravu fotografií, které jsou dodávány k digitálnímu fotoaparátu a umí zpracovat RAW soubory, nebo použít některý z univerzálních programů, jako např. Camera Raw nebo Lightroom od Adobe. Nástrojem pro vyvážení bílé kliknete na šedou tabulku (nouzově na bílý papír nebo třeba také bílou stěnu v záběru) a program automaticky zkoriguje vyvážení bílé podle tohoto mezinárodně užívaného standardu.

fluorescenční – zářivkové světlo

V úvodu předešlé stati jsem se zmínil o osvětlení interiérů klasickými žárovkami, bodovými halogeny apod., ale současnému interiéru vládnou především úsporné zářivkové zdroje, ať již v podobě trubic umístěných na stropech továrních hal, skladů, kanceláří, škol nebo domácností, nebo v podobě obdobné klasickým lampám. Pro fotografa to znamená především práci s mnohem rozptýlenějším světlem (zejména u trubicových sestav), ale také s velmi širokou škálou vyvážení bílé, neboť zářivky se prodávají s barevným vyvážením světla od teple (nažloutlé) bílé po studenou (namodralou) bílou. Navíc spektrum levnějších zářivek bývá nespojité, takže některá pásma barev zde chybí. V praxi to znamená, že sice můžete na digitálním fotoaparátu nastavit vyvážení bílé (WB) na symbol fluorescenčního světla, ale naprosto přesnou barevnou charakteristiku světla určíte pouze drahým třípásmovým kolorimetrem. Můžete si pomoci tím, že si nakalibrujete záběr pomocí středně šedé nebo si najdete na záběru plochu, která se neutrální šedé alespoň blíží např. bílou stěnu (ta se většinou na optimálně exponované fotografii zobrazí jako světle šedá). Fotografujete-li do RAWu, jak bylo doporučeno v úvodním workflow, pak vyvážení bílé můžete udělat dodatečně (pomocí kapátka) v Camera Raw ve Photoshopu nebo jiném nativním programu, který je dodáván k vaší kameře.

Jsou však situace, kdy záměrně nekalibrujete vyvážení bílé dle hlavního světla. Nazelenalé zářivkové světlo tunelu pod Vítkovem bylo přesně to, co jsem hledal jako kontrast k teplé barvě lucerny osvětlené obyčejnou svíčkou. Příruční baterkou jsem shora pouze dosvítil tvář dívky, abych napomohl světlu, které tak slabě vycházelo z lucerny.

Na druhé straně existují velmi přesné zářivkové trubice či lampy, které jsou kalibrovány na denní světlo (cca 5 000 K) a jsou využívány nejen v grafických studiích, tiskárnách a jiných provozech, kde je potřeba zajistit konstantní, přesně vyvážený zdroj světla, ale také ve fotografických a filmových studiích. Celé sady vedle sebe naskládaných zářivkových světel, tzv. boxy, vydávají velmi měkké osvětlení se zajímavým kontrastem a velké uplatnění nacházejí např. v módní fotografii a jsou velmi oblíbeny v digitálních filmových studiích. Jejich pořizovací cena není sice malá, ale jejich provoz je velmi úsporný a teplo uvolněné při svícení nepatrné.

HMI a jiné zdroje „studeného“ světla

Úsporností spotřeby energie (až 4×) i vyzářeného tepla oproti klasickým žárovkám se rovněž vyznačují halogenidové výbojky, tzv. HMI (Hydrargyrum medium-arc iodide) lampy, které znamenaly opravdový převrat zejména ve filmařské praxi, kde se často pracuje s velmi výkonnými reflektory (až 18 000 W), které jsou schopny nahradit i slunce. Předností HMI lamp je, že jsou vyvážené barevně na cca 6000 Kelvinů, odpovídají tedy dennímu světlu a není nutné je upravovat filtry pro vyvážení bílé a tím snižovat účinnost lampy. Jejich užití mimo větší fotografická a zejména filmová studia není tak časté, protože pořizovací cena je několikanásobně vyšší než u klasických lamp a také je lze umístit do reflektorů jen pro tento druh světla upravených. Asi se vám vyplatí si je pouze pronajímat od dodavatelů osvětlovací techniky na konkrétní typ práce, zvláště tam, kde potřebujete kombinovat přirozené denní světlo s umělým.

Na trhu je mnoho dalších zdrojů „studeného” světla, jako jsou např. lampy HTI nebo HSR, které se často používají v projekční technice, kde je potřeba vysoký výkon svítivosti při relativně nízké teplotě a stabilitě barevného vyvážení.

Mám rád autentičnost a snažím se zrealizovat nápady v reálném prostředí, ale někdy to z bezpečnostních i jiných důvodů není vůbec možné. Proto jsem pro kombinaci záběru ranveje s přistávajícím letadlem a interiéru automobilu, který se fotografoval v barrandovském studiu, chtěl alespoň použít stejný druh světla i fotomateriálu. HMI světlo rozptýlené přes obří rozptylnou plochu umístěnou nad vozidlem, jsem pouze doplnil v interiéru vozu bodovými lampami nasvětlujícími barevně palubní desku a k prosvětlení stínů ještě doplňkovým světlem odraženým od stropu vozidla, kde byla připevněna bílá odrazná deska.

LED a dekorační zdroje světla

Hitem posledních let a zdá se i budoucností v osvětlovací a dekorační technice, se staly LED diody. Drobné svítící diody nedosahují sice svítivosti, jako žárovky, HMI světla a další, ale jejich násobením, sdružením do vedle sebe svítících zdrojů jejich výkon stoupá a lze je úspěšně využít k nasvětlení menších scén, v portrétní fotografii nebo jako bodové či efektní zdroje. Jsou opět ideální pro natáčení videa případně filmu. Jejich předností je nejen úžasná energetická úspornost, neuvěřitelná životnost (5–10 let nepřetržitého svícení!), ale také možnost jejich barevného nastavení. Lze zakoupit lampy obsahující množství diod s barevným vyvážením blízkým dennímu světlu, stejně tak s teplejším či studenějším zabarvením světla, případně se zabarvením do konkrétní barvy. Nákladnější a sofistikovanější osvětlovací technika, kterou můžete velmi dobře použít k různým efektům i ve fotografii, dnes využívá počítačově řízené diody, kde jednotlivé diody reprezentují jednu ze základních barev RGB a vy si jejich poměrem a svítivostí můžete namíchat jakoukoliv barvu. Na stejném principu fungují i gigantické velkoplošné obrazovky na stadionech, koncertních halách apod. Nemusíte ovšem ihned investovat do nákladné LED techniky. Jak si ukážeme např. v díle věnovaném luminografii, jednoduché světelné řetězy, které se užívají jako dekorace diskoték, zahradních slavností, či o Vánocích, lze zajímavým způsobem uplatnit i v některém vašem nápadu a nejen pouze pro blikání do rytmu hudby…

Z mnoha dalších zdrojů světla, kterými lze zajímavě oživit vaše fotografie, nelze opomenout laserový paprsek, jehož dostupnost např. v podobě laserových ukazovátek je dnes běžná a finančně nenákladná. Jako dokonale soustředný tok energie je takový paprsek naprosto lineární a zobrazí se nám i ve velké vzdálenosti jako bod. Při průchodu broušeným sklem nebo některými plasty se však může jeho světlo lámat nebo dokonce rozštěpit do zajímavých obrazců. Použijete-li takový zdroj v dešti nebo tam, kde jsou ve vzduchu hojně roztroušeny drobné kapénky vody či částice prachu (mlha, kouř apod.) pak můžete pozorovat a fotografovat paprsek jako přímku protínající prostor. Opět platí poměr intenzity zdroje laseru a ambientního osvětlení – slabší zdroje jako ukazovátka, budou mnohem zřetelnější za šera nebo za tmy, kdy s nimi lze při delších expozicích i kreslit po povrchu objektů. Nevýhodou komerčně dostupných laserů je, že svítí pouze v barvě rubínové nebo světle zelené (výjimečně lze z Číny dovézt i modrý laser). Laserový paprsek má úžasné užití ve vědě a lékařství, ale při manipulaci se zdrojem buďte nanejvýš opatrní a nikdy nesměřujte paprsek do očí – může tím dojít k vážnému poškození zraku.

Požár je ve vyschlých ligurských lesích během léta docela často, ale jak jsem byl překvapen, když kopce se ocitly v plamenech i v zimě, ještě rozdmýchávány silným větrem… Inferno. V tom zakouřeném prostředí se stopa mého čínského laseru dobře zobrazovala…

Cvičení: Použijte jako hlavní světlo k osvětlení vašeho námětu (portrét, zátiší, akt, příroda atd.) kreativní kombinaci dvou odlišných umělých zdrojů světla – (žárovku + LED světlo, žárovku + zářivku, zářivku + LED atd.), případně kombinaci umělého světla a denního světla tak, aby vynikla odlišnost barevnosti a charakteru těchto zdrojů.

Své fotografie vkládejte do galerie „Trvalé umělé světlo" až do 31.9. 2020. MgA. Jan Pohribný MQEP poté některé vybere a zhodnotí v samostatném článku. Těšíme se :)

Kreativní barva ve fotografii - Jan Pohribný lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>
     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Jiří  Hlisnikovský
    Jiří Hlisnikovský
    01.09.2020 18:34

    Vlákno žárovek, včetně halogenových nehoří, to by dlouho nevydrželo. Ale je zahřáto na teplotu procházejícím el. proudem.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (1)

Tisknout článek

Tip na článek

Posviťte si na to aneb co zmůže i jedna lampa. Škola světla Jana Pohribného MQEP 9. díl
Posviťte si na to aneb co zmůže i jedna lampa. Škola světla Jana Pohribného MQEP 9. díl

De­vátý díl ob­lí­bené „Školy světla od Mi­s­tra Jana Po­hrib­ného“ se vě­nuje umě­lému světlu. Do­zvíte se, jak pra­co­vat s umě­lým svět­lem, jaké jsou jeho druhy a jak je uplat­nit a kom­bi­no­vat. Vy­svět­líme si tyto typy osvět­lení: *Hlavní světlo *Do­plň­kové světlo *Pro­tisvětlo *Světlo na po­zadí *Am­bi­entní světlo *Efek­tové světlo.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace